Na otevřeném moři nyní pluje velká nákladní loď s téměř 40 metrů vysokými ocelovými plachtami. Mají ušetřit až 30 % paliva, a tedy i emisí. Pokud se technologie osvědčí chtějí ji tvůrci projektu rozšířit do dalších flotil. Podle českého experta z VUT jde ale o slepou uličku. Proč?   

Tahle inovace stojí na principu známém už od starověku: když dáme lodi plachtu, bude ji pohánět vítr a ušetříme tak energii potřebnou pro pohon. Jenže v tomhle případě jde o moderní nákladní trajekt a ušetřit se má nafta, respektive emise z jejího spalování. Letos v srpnu vyplula na otevřené moře loď Pyxis Ocean, a to na trasu ze Šanghaje do Singapuru. 

Je prvním plavidlem vybaveným dvěma Wind Wings – velkými křídlovými plachtami o výšce 37,5 metru. Lze je připevnit na palubu nákladních lodí a využít tak sílu větru k jejich pohonu. Loď vyrobila společnosti Mitsubishi Corporation a pronajala si ji americká zemědělská a potravinářská korporace Cargill. Ocelové plachty by měly u nově postavených lodí ušetřit až 30 procent paliva. 

Instalace plachet na nákladní trajekt má podle tvůrců projektu odstartovat zásadní změnu v přístupu k lodním technologiím a umožnit energetickou přeměnu stávajících plavidel. Projekt Wind Wings spolufinancuje také Evropská unie v rámci výzkumného programu Horizon 2020.

„Námořní průmysl je na cestě k dekarbonizaci, ovšem není to snadné,” řekl Jan Dieleman, prezident společnosti Cargill pro námořní dopravu.  „Technologie jako je Wind Wings není bez rizika, my do ní ale budeme investovat a transparentně předávat dál naše poznatky, abychom pomohli partnerům v námořní dopravě přejít k udržitelnější budoucnosti,” slibuje Dieleman. 

Plachty ušetří až 1,5 tuny paliva denně 

Podle společnosti Cargill by plachty na průměrné trase mohly ušetřit až 1,5 tuny paliva za den. Aby se technologie větrného pohonu rozšířila, musí se ovšem vyplatit – tedy její cena by měla odpovídat úsporám paliva nebo být nižší. 

Lodní doprava představuje téměř pět procent světových emisí skleníkových plynů CO2 produkovaných člověkem (Data z roku 2021).  Jak upozorňuje analýza londýnských expertů na námořní dopravu, přibližně 75 % celosvětové flotily přepravních lodí nebude schopno splnit nové technické parametry, které nařídila IMO (Mezinárodní námořní organizace) a která začala platit letos v lednu. 

Plavidla buď musí plout nižší rychlostí, nebo přijmout jiná opatření ke snížení emisí, aby splnila cíle energetické účinnosti a ukazatele uhlíkové náročnosti. Tyto ukazatele se vypočítávají na základě provozní rychlosti, konstrukční rychlosti a nosnosti. Plachty jako Wind Wings by tedy mohly provozovatelům námořní přepravy pomoci tyto parametry splnit. 

Expert: Je to krok zpět

Antonín Lupíšek, ředitel pro vědu a výzkum na Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT, pro Ecoista.cz říká, že lodní doprava přepravuje obrovská množství zboží a snaha o snižování spotřeby tedy má smysl. „Bude ovšem záviset na ekonomice provozu, vlivu na ovladatelnost lodi, omezení nákladu kontejnerů a na spolehlivosti zařízení,“ připomíná Lupíšek. Přes třicet metrů vysoké ocelové plachty podle něj mohou mít na ovladatelnost lodi vliv, mohou také omezovat přístup při nakládání kontejnerů, a tím snižovat kapacitu.

I Lukáš Zeizinger z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně uznává, že jakákoliv úspora emisí v lodní dopravě je správná. Ovšem je podle něj třeba vnímat tuto problematiku v širokých souvislostech „Využití větrné energie pro pohon lodí je znám již tisíce let, ale posledních dvě stě let se od této technologie ustoupilo. Proč, když vítr je zadarmo a uhlí nebo fosilní paliva stojí nemalé peníze? Je to z důvodu spolehlivosti. Protože když máte spalovací motor, tak víte, že v cíli budete v přibližně konkrétní dobu. Kdežto při využití větrné energie je tento rozsah naprosto závislý na rozmaru počasí,“ vysvětluje Zeizinger. Celkově si myslí, že Pyxis Ocean je spíše krok zpět a jako značně pozitivnější směr vnímá vodík. 

Zeizinger také aktuálně také nevidí reálnou možnost masového rozšíření větrných nákladních lodí. „S ohledem na to, že přístavy mají velmi málo dokovacích míst pro takto velké lodě, je nutné rezervovat časová okna velmi dopředu. Rezervace stojí obrovské peníze a provozovatel si nemůže dovolit promarnit časové okno z důvodu rozmaru počasí,“ shrnuje Zeizinger. Navíc kvůli plachtám se značně zvedá těžiště lodě, a tím pádem je loď náchylnější k převrácení. „Další aspekt je, že ani v dnešní době nejsme schopni s naprostou přesností predikovat vývoj počasí. A když si představím, že do takovýchto plachet udeří nárazový vítr s naprosto nepředvídatelným směrem, tak to celé posádce zajistí krušné chvíle i na tak velké lodi.“

Foto: Pyxis