,,Vždyť to bio a eko je jen marketingová strategie, já těm nálepkám nevěřím,” řekl mi nonšalantně spolužák z vysoké školy. Když jsem chtěla oponovat, uvědomila jsem si, že vlastně nevím, jak to přesně je. Co to znamená, když jsou vajíčka BIO, čokoláda Fairtrade a prací gel Ecolabel? 

BIO

Není divu, že logo BIO tvoří zelený lísteček s bílými hvězdami – vystavuje ho totiž Evropská unie a povinně ho musí používat všichni, kteří prezentují své potraviny jako “zelené” či “ekologické”, v angličtině “organic”. Co všechno obnáší zajistit si lísteček?

Po nahlášení přechodu farmy na ekologickou produkci nastává přechodné období, které může trvat od šesti měsíců do tří let. U dobytka je přechodná doba většinou kratší – třeba u ovcí stačí šest měsíců eko chovu a potom je lze označit jako BIO. U půdy je to náročnější – tam je třeba čekat dva až tři roky kvůli pomalé obnově půdy, která potřebuje delší dobu, než se zbaví stop umělých pesticidů a hnojiv. Samozřejmě je během přechodného období možné produkty pěstovat a prodávat, ale ještě nesmí být označeny jako BIO.

Na eko farmě se nesmí používat pesticidy. Jak se ale předchází škůdcům? Každý rok se střídají plodiny, aby se zabránilo monokulturnímu způsobu farmaření. Například tam, kde rostla pšenice, může následovat řepka, která odebírá z půdy jiné živiny, čímž se půda nevyčerpává a zůstává v rovnováze. Škůdci se množí, když mají každý rok přístup k potravě; střídání plodin jim přístup k potravě omezuje a jejich populace klesá. Půda je obohacena organickým hnojivem a luskovinami, které jsou doporučovány, protože dodávají dusík, jenž je pro rostliny nezbytný, podobně jako protein pro člověka.

Zvířata na BIO farmě musí mít přístup na pastvu a jejich doplňková potrava musí z 60 % pocházet z téže nebo regionální ekologické farmy. Jsou zakázána preventivní antibiotika, růstové stimulátory a umělé proteiny, běžné na konvenčních farmách.

ECOLABEL

Ecolabel, rovněž spadající pod Evropskou unii, není na rozdíl od BIO povinnou certifikací pro organické produkty. Neomezuje se pouze na zemědělství – najdeme ho také u čistících prostředků, kosmetiky, textilu, ale i u ubytování a hotelů. V celé EU je certifikováno několik desítek tisíc výrobků a služeb.

Nejčastěji se s ním setkáme v drogeriích u čistících prostředků, které nesmí obsahovat látky znečišťující vodu, například fosfor. Jsou testovány na účinnost i při nižších teplotách a nesmí obsahovat mikroplasty. Obaly musí být recyklovatelné.

V hotelech s certifikací Ecolabel si hosté mohou všimnout, že na umyvadlech chybí malé šampony a na večeři jsou k dispozici vždy i bezmasá jídla. Roztomilé šamponky a další drobnosti, které si lidé často odnášejí domů, nejsou v eco hotelech zcela zakázány, ale jsou regulovány. Změny v kuchyni se netýkají jen omezení masa, ale zlepšení kvality surovin, často z lokálních a bio podniků.

Ručníky se nemění každý den automaticky, ale pouze pokud jsou ponechány na zemi nebo si o to hosté požádají. Ve sprchách najdeme hlavice s menším průtokem vody, podobný princip se používá u splachování.

Eco hotely šetří energii pomocí LED světel, která mají delší životnost, nižší spotřebu a možnost měnit barvu. Často se používají světla rozpoznávající pohyb. A klimatizace se automaticky vypne při otevření okna.

FAIRTRADE

Na rozdíl od BIO a Ecolabel je Fairtrade celosvětovou značkou, fungující v 70 zemích. Ve firmách s tímto označením pracuje dle odhadů 2 miliony lidí. Modro-zelená samolepka, kterou známe hlavně z obalů čokolád a kávy, symbolizuje spravedlivý obchod. Farmy prodávající pod Fairtrade musí dodržovat ekologické standardy, jako je zákaz škodlivých pesticidů, zákaz GMO a školení o udržitelnosti půdy.

Cílem Fairtrade je ovšem nejen ekologická produkce, ale také zajištění důstojných pracovních podmínek farmářů v Asii, Africe a Jižní Americe. Chrání je před obvyklým kolísáním cen prostřednictvím minimální garantované ceny. I když realita je taková, že jen menší část pěstitelů dosahuje aspoň na minimální mzdu. Přesto má Fairtrade smysl: Studie publikovaná na ScienceDirect doložila, že farmářům se po dosažení certifikace zvýší příjmy o pětinu. A  studie z Pobřeží slonoviny mezi pěstiteli kakaa ukázala, že nárůst mezd byl až 85%. Takže chceme-li pomoc chudým lidem na druhém konci světa, nakupovat fair má fakt smysl.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)