„Aktuálně vrcholí příprava projektu v Ostravě, kde pomocí velkokapacitního tepelného čerpadla získáme teplo z odpadní vody na čistírně odpadních vod a vpustíme jej do teplárenské soustavy,“ řekl Dalibor Pyš, zástupce technického ředitele Veolia Energie, na symposiu s názvem Energie budoucnosti: Směr nejen Moravskoslezského kraje. V polovině března jej uspořádaly regionální noviny Deník a magazín Ecoista.

Teplárny v Moravskoslezském kraji postupně končí s uhlím. Místo znečišťujícího zdroje nově najíždějí na alternativní paliva, například na vytříděný a již dále nerecyklovatelný komunální odpad, na biomasu nebo na teplo z odpadní vody. Již třicet procent tepla v Moravskoslezském kraji Veolia vyrábí právě z těchto nových, nefosilních zdrojů.

Kde konkrétně by mělo zařízení pro využití tepla z odpadní vody vzniknout? 

Vznikne na ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě. Je to čistírna, která byla nedávno při povodních zaplavena. 

V jaké fázi nyní projekt je?

Jsme ve fázi projektové přípravy, tedy nyní schvalujeme projektový záměr a následně budeme soutěžit dodavatele technologie. 

Iniciátorem projektu je Veolia, máte k tomu i podporu z Evropské unie? 

Ano, budeme čerpat dotace z EU, ale na celý projekt ekologizace teplárenské soustavy, tedy nikoli jen na tuhle jednu část. 

Jak konkrétně funguje získávání tepla z odpadních vod? 

Do okruhu odpadní vody v rámci ústřední čistírny umístíme klasické tepelné čerpadlo voda-voda. Je to čerpadlo, které lidé běžně znají, akorát to naše bude mít mnohem větší výkon. Odčerpá teplo z odpadní vody a předá jej do soustavy zásobování teplem. 

Kolik tepla se dá takto vyprodukovat? 

Předpokládáme, že by to mělo pokrýt dvacet až třicet procent požadavku tepla v letním provoze v celé Ostravě. 

Proč se vlastně Veolia do tohoto projektu pustila? 

Je to další způsob, jak nahradit fosilní paliva, zejména tedy v našem případě uhlí. Tento princip získávání tepla z odpadních vod je vyzkoušený, především severní Evropa jej již používá desítky let. Takovéto instalace najdeme na čistírnách odpadních vod v Helsinkách nebo v Kodani. Důležité je, že se tím udržuje princip cirkulární ekonomiky, kdy teplo využíváme a pouštíme jej dále občanům. Díky této technologii nikde neuniká nevyužitě do prostoru. 

Chystáte něco podobného i v Praze? 

Ano, ohledně tohoto projektu je nyní Veolia v jednání s pražským magistrátem. 

Dala by se tato technologie aplikovat i v dalších, menších českých městech? 

V rámci České republiky momentálně nikoli, protože tohle se dá instalovat jen na opravdu velkých čistírnách odpadních vod. Na menších čistírnách je lepší stavět bioplynové stanice, což je také jedna z možností, kterou do budoucna zvažujeme. U těchto instalací s velkými tepelnými čerpadly je také důležité, aby tam byla ta koncovka, tedy teplárenská soustava horkovodů a teplovodů, která získané teplo umí využít, protože bychom jej jinak neměli kam pustit. 

Kdy bude občany Ostravy poprvé hřát teplo z odpadních vod? 

Hovoříme zhruba o letech 2027 nebo spíše 2028. Všechno záleží zejména na průběhu schvalovacího řízení. 

Bude toto teplo stát stejně jako to běžně získané, nebo se jeho cena bude lišit? 

Veškeré kroky, které v modernizaci našich tepláren děláme, děláme proto, abychom udrželi cenově dostupné a environmentálně udržitelné teplo. Kdybychom zůstali u uhlí, tak do ceny tepla i elektřiny se budou stále více promítat ceny povolenek CO2. Ovšem takto získané teplo emisním povolenkám podléhat nebude. Tepelné čerpadlo ovšem funguje na elektřinu a do ceny této elektřiny se povolenky zřejmě promítnou, pokud to tedy nebude vyloženě zelená elektřina. Všechny naše aktivity mají hlavní účel – udržet teplo cenově dostupné. 

Ostravané o tomto projektu vědí?

Nikoli, tato konference je první příležitost, kdy o projektu veřejně hovoříme. 

Jakou teplotu má odpadní voda, když protéká čistírnou, a kolik tepla jí odeberete? 

Odpadní voda má teplotu až 22 stupňů a my jí v rámci procesu odebereme část tepelné energie. Po této úpravě se voda ochladí na maximálně 6 °C a dále směřuje k běžnému čištění v rámci ústřední čistírny odpadních vod. Účinnost tepelného čerpadla je tak vysoká, že to stačí na to, abychom touto technologií vytvořili teplou vodu. Funguje to tak, že voda protéká tepelným výměníkem a předává teplo chladivu v čerpadle, které se díky tomuto teplu odpařuje. Následně jde do kompresoru, který odpařené chladivo stlačí, velmi výrazně zahřeje a prohřáté chladivo zase předá teplo vodě z horkovodu. Tím ji zahřeje. 

Už jste zmínil, že čerpadlo na tohle všechno potřebuje elektřinu. Tu berete klasicky ze sítě? 

Ano, bereme ji ze sítě, samozřejmě do budoucna je k diskusi, zda postavit v té lokalitě fotovoltaické panely. Nicméně samotná FV elektrárna by stejně to čerpadlo neutáhla. Bude mít výrazně větší výkon, než klasické instalace, které mají lidé doma.  Ale pořád je projekt kalibrován tak, že se energeticky vyplatí. 

Bude takováto dodávka tepla stabilní? 

Ano, bude, protože kaly potečou pořád. Dokud budou lidé používat kanalizaci, bude běžet tepelné čerpadlo. 

Jaké další zajímavé energetické projekty Veolia v Moravskoslezském kraji připravuje? 

Právě vrcholí příprava výstavby kotle na energetické využívání odpadů v Karviné, který nahradí kotle uhelné. Ale není to čistý komunální odpad, ale vytříděná, dále nerecyklovatelná složka komunálního odpadu. Není to tak, že by přijelo popelářské auto a vysypalo celý svůj obsah ke spálení. Tady v Ostravě máme spolupráci s místní firmou OZO, která zpracovává odpady z celého města. OZO si postavilo linku na výrobu tuhého alternativního paliva a toto palivo my využíváme. Tato linka vytřídí všechny využitelné složky, třeba recyklovatelný plast, sklo nebo kov, a co zbyde, OZO odveze k nám.

My tento materiál energeticky využijeme, tedy spálíme, a teplo vzniklé při spalování posíláme dál do teplovodů. Zajímavostí je, že projekt postavíme u lokality dolu Barbora, v místě, kde chtěl krajský úřad stavět velkou spalovnu odpadů. Z toho ale nakonec sešlo a my těsně vedle této lokality máme svůj energetický zdroj, Teplárnu Karviná. V areálu teplárny postavíme kotel na energetické využití odpadu.

Kdy bude tento projekt hotový? 

Je velmi složitý, ovšem měl by být v provozu do konce roku 2029. Máme zkušenost s podobným zařízením, které jsme stavěli v Přerově, takže víme, jak je příprava takového kotle náročná na čas. 

Kolik obyvatel bude získávat teplo z tohoto kotle na tuhá alternativní paliva? 

Společně s dalšími plynovými zařízeními by tento zdroj měl pokrýt potřeby měst Karviné (50 tis. obyvatel, pozn. red.) a Havířova (70 tis. obyvatel, pozn. red.). Proto tam také tento zdroj stavíme. Loni jsme odstavili jednu čistě uhelnou Teplárnu Československé armády a v současnosti je toto dvouměstí Karviná – Havířov zásobováno z Teplárny Karviná. Ta ale pořád ještě provozuje tři uhelné kotle a řadu plynových zařízení. Do roku 2029 chceme i tyto uhelné kotle odstavit a nahradit je palivem z odpadů ve spolupráci s dalšími plynovými zařízeními tak, abychom zajistili stabilní dodávky energie do obou těchto měst. 

Bude to nějakým způsobem zapáchat nebo nějak znečišťovat vzduch? 

Ne, nebude to zapáchat ani znečišťovat ovzduší. Na tento kotel se vztahují velmi přísné ekologické předpisy. Prošli jsme již i procesem EIA, tedy posouzením dopadů na životní prostředí.  V rámci tohoto řízení jsme se museli zavázat – a je to i v souladu s naší filozofií – k tomu, že budeme používat nejlepší dostupné technologie, takzvané BAT Technologie. 

To jsou například filtry na komínech a podobně? 

Nejsou na komínech, ale je to řada čistících technologií za kotlem, které postupně odpadní plyny vyčistí. Dělá se to například pomocí dávkování takzvaného aktivního uhlí nebo dávkování vápence pro snižování obsahu síry. Navíc veškeré tyto emise budou kontinuálně měřeny a každou půl hodinu vyhodnocovány, abychom viděli, jak plníme emisní limity. Pravidla jsou jasně daná a my je nesmíme porušovat. 

Kdy jste s odchodem od uhlí při výrobě tepla začali? 

První biomasový kotel jsme postavili v roce 1999 v Krnově a od té doby postupujeme od menších projektů k těm větším. 

Jak velká část tepla se dnes v Moravskoslezském kraji vyrobí z obnovitelných zdrojů versus fosilní zdroje? 

Musíme si přiznat, že v energetice máme jediné přechodové palivo a to je plyn. Soustředíme se zejména na odchod od uhlí, ale nemůžeme se soustředit jen na obnovitelné zdroje, například na biomasu a podobně. A tuhá alternativní paliva z komunálního odpadu jsou limitována tím, že se posunul zákaz skládkování až na rok 2030, takže u měst ani výrobců není motivace odpad předem vytřídit. A my nechceme spalovat směsný komunální odpad i se složkami, které jsou recyklovatelné.

V rámci cirkulární ekonomiky chceme využívat jen tu vytříděnou, dále nerecyklovatelnou složku. Ale bohužel, nyní nejsou ani městské podniky motivovány k tomu, aby odpad vytřídily, když jej mohou skládkovat. Potřebují si naplnit své skládky. První vlaštovkou je zmíněné OZO Ostrava, které má už třídící linku dlouho postavenou a palivo nám dodává. Ale je to jedna z mála firem, která to už reálně dělá. Celkově bych však řekl, že 30 procent zdrojů pro výrobu tepla jsou zdroje obnovitelné či nefosilní a zbytek je pořád fosilní. 

Foto: Veolia