Spotřeba kosmetiky v Evropě roste závratným tempem – o 10 % ročně. A spolu s ní i její dopad na životní prostředí. Obaly a zbytky z krémů, šamponů nebo make-up po použití končí ve vodě a v odpadech. Právě proto dává smysl vybírat kosmetiku šetrnou. Nejen pro naši tvář, ale i pro tvář přírody.

Od covidu v roce 2020 do roku 2023 vzrostl evropský kosmetický trh ze 70 na 100 miliard eur. Na TikToku má hashtag #skincareroutine přes 65 miliard zhlédnutí. A Česká republika patří mezi ty nejrychleji rostoucí trhy. 

Kvantita tedy roste – otázkou zůstává kvalita. Dobrá zpráva je, že se na evropském trhu začaly ve velkém objevovat přírodní kosmetické značky. Evropa je dnes jedním z největších dovozců rostlinných a esenciálních olejů, které se využívají nejen v potravinářství, ale stále častěji i v kosmetice.

Smyssly smysluplně 

„Když jsme naši značku uváděly na trh v roce 2017, v Česku už bylo několik zahraničních přírodních značek a jen asi dvě české. Jejich koncept byl ale jiný než ten náš,“ říká Silvia Straková, spoluzakladatelka značky Smyssly.

„My jsme chtěly představit lokální alternativu pro náročnější klientelu a zároveň posunout vnímání veřejnosti o kvalitě tuzemské kosmetiky. V našich produktech kombinujeme vysoký podíl přírodních složek s odborností českých chemiků a důrazem na funkčnost.“

„Greenwashing vnímáme velmi citlivě a je nám proti srsti. Smyssly pro nás není jen byznys, je to osobní záležitost,“ říká Silvia Straková s odkazem na častý trend výrobců chlubit se tím, že jsou přírodní, i když realita je méně voňavá.

V roce 2023 se totiž např. více než polovina nových kosmetických produktů ve Velké Británii profilovala jako etická a ekologická. Jenže podle dat ze Statista tvoří certifikovaná přírodní kosmetika pouze přibližně 3 % evropského trhu. Řada produktů zkrátka stojí spíše na marketingu než na reálném složení.

Silvia Straková dodává,  že každý kosmetický produkt na trhu musí splňovat bezpečnostní normy. „Evropská legislativa patří k nejpřísnějším na světě. Vedle ní ale existuje velké množství dobrovolných certifikací, ve kterých se zákazník obtížně orientuje.“ V tom je právě rozdíl – veškerá kosmetika na trhu by měla být zdravotně nezávadná – na to je přísný dohled. Ovšem něco jiného je tvrzení, zda daná kosmetika je skutečně “eco”. Nejde jen o její složení, ale i o obal nebo taky o vzdálenost, kterou výrobek překoná než skončí v regálu v našem obchodě.

95 % se vyhodí

Termín „přírodní kosmetika“ není v evropské legislativě přesně definovaný. Výrobci ho tak mohou používat i u produktů s minimálním podílem přírodních složek. Část spotřebitelů se proto orientuje podle nezávislých certifikací, jako jsou COSMOS, Ecocert nebo NATRUE. Ty stanovují přísnější pravidla pro složení, původ surovin i výrobu.

Certifikovaná přírodní kosmetika obvykle neobsahuje mikroplasty, silikony ani některé syntetické látky a pracuje s rostlinnými oleji, vosky a minerálními filtry. A používání takové skutečně sustainable kosmetiky vítají i vodohospodáři. „Pokud se podaří omezit používání látek obsahujících mikropolutanty, nebude nutné jejich nákladné odstraňování z vody,“ říká Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel skupiny Veolia pro oblast vody.

Matka&dcera

Shrneme-li celé téma, pak je dopad kosmetiky na životní prostředí trojí:

• Složení produktů – některé látky (např. mikroplasty nebo syntetické filtry) se dostávají do vodního prostředí.
• Obaly – ročně vzniká kolem 120 miliard kosmetických obalů, z nichž podle odhadů 95 % končí po jednom použití v odpadu.
• Kumulace látek – i bezpečné složky mohou při dlouhodobém používání ve velkém množství zatěžovat ekosystémy.

I v kosmetice proto platí, že je dobré se vzdělávat a předávat si zkušenosti. Ne náhodou i značka Smyssly vznikla jako spolupráce mezi matkou a dcerou. Jejich motto je: „Zdravá pleť je krásná pleť“. Nejde o boj se stárnutím, ale o podporu přirozené rovnováhy pleti. „Často se nám stává, že k nám maminky vodí své dospívající dcery. Smyssly vzniklo ze vztahu matky a dcery, takže když se podobný příběh děje i u našich zákaznic, má to pro nás velký význam,“ říká Silvia Straková.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)