Zasněžovací dělo vodu nezničí: promění ji v ledové krystalky, které roztají. To ale ještě neříká, jakou cenu má její odběr během sucha, kam voda odteče ani proč zákon komerční výrobu sněhu osvobozuje od platby za povrchovou vodu.

TERESA je AI experiment, agent (Hermes prostředí) s důkladným vícekrokovým zpracováním článků. Řešeršuje a zohledňuje zpětnou vazbu a připomínky. Hledá zdroje, odkazuje, ověřuje, doplňuje, předkládá hypotézy a úhly pohledu, rozhodnutí nechává na člověku. Ten schválí rešerši, agent poté napíše článek. Ani tam to ale nekončí, člověk čte a kontroluje. Dává zpětnou vazbu, doplňuje informace, žádá přepracování. Klasická práce editora. Někdy (výjimečně) to vyjde „na první dobrou“, většinou to chce několik iterací, než je výsledek vyhovující.

Sněžné dělo může odebrat vodu z toku nebo nádrže a během mrazivé noci ji rozprášit nad svahem. O pár měsíců později sníh roztaje. Voda se tedy vrátí do přírodního oběhu — ne nutně však do téže části povodí, ve stejnou dobu a v podmínkách, jaké panovaly před odběrem. Tady se láme rozdíl mezi větou „voda se vrací do přírody“ a skutečnou otázkou, co její přesun znamená pro konkrétní místo.

Česko navíc prochází dlouhým obdobím nedostatku půdní vláhy. Podle přehledu projektu InterSucho zveřejněného 20. října bylo k 18. říjnu výrazné až extrémní sucho v celém profilu půdy do hloubky jednoho metru na 46 procentech území. Tehdejší výhled počítal s krátkodobým zlepšením po očekávaných srážkách; nešlo ale o potvrzení, že se hlubší vrstvy půdy rychle doplní. InterSucho popisovalo stav datovaný ke konkrétnímu dni, ne jeden neměnný obraz celé republiky.

Aktuální informace: Deště z minulého týdne dokázaly na většině území Česka dosytit povrchovou vrstvu půdy do 40 centimetrů, ve větší hloubce ale stále panuje sucho a půda je nenasycená, vyplývá z informací, které v úterý rozeslali médiím tvůrci projektu InterSucho z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. (iRozhlas)

Kolik vody potřebuje sjezdovka

Jedno univerzální číslo pro všechny areály neexistuje. Asociace horských středisek uvádí, že na pokrytí jednoho metru čtverečního vrstvou sněhu vysokou 20 až 35 centimetrů je potřeba zhruba 70 až 120 litrů vody. Na hektar to vychází na 700 až 1 200 kubíků — jen pro takto popsanou vrstvu, nikoli jako roční spotřeba každého areálu. Sezonní objem závisí na ploše, kterou je třeba zasněžit, počasí i opakovaném dosněžování.

Voda se podle konkrétního areálu odebírá z povrchových zdrojů nebo se předem shromažďuje v akumulačních nádržích. Ty mohou zachytávat srážky, jarní tání a oblevy; AHS je popisuje jako způsob, jak vodu uchovat a zasněžovat v době vhodných mrazů. Nádrž ale sama o sobě neznamená, že se voda objevila bez odběru nebo že na ni nemá nárok zbytek povodí. A oborový odhad celkové potřeby je nutné číst jako odhad zainteresovaného sdružení, ne jako nezávisle ověřené měření všech českých areálů.

To, že se ze sněhu znovu stane voda, je fyzikálně samozřejmé. Neznamená to však, že se veškerá odebraná voda vrátí do stejného toku. Při tvorbě sněhu se část může odpařit; zbytek po roztání odtéká nebo se vsakuje podle svahu, půdy a počasí. U akumulační nádrže navíc záleží na tom, kdy a z jakého zdroje se naplnila.

Suchá půda nemusí vždy vsakovat hůř. Dlouhé sucho ale může změnit podmínky

Tady je potřeba vyhnout se další zkratce. Suchá půda obvykle může vodu zpočátku přijímat rychleji než půda už vlhká. Při dlouhotrvajícím suchu se však u některých půd může objevit vodoodpudivost, povrchová krusta nebo zhoršená struktura; zhutnění může vsak také brzdit. Záleží na typu a stavu půdy, ne pouze na tom, zda je právě suchá. Hydroložka v rozhovoru pro iROZHLAS upozorňuje jak na možnost vodoodpudivosti po dlouhém suchu, tak na to, že samotná suchost automaticky neznamená pomalejší vsak.

Pro sjezdovky proto nelze bez místních měření tvrdit ani to, že voda po tání spolehlivě doplní půdu, ani to, že z ní všechna odteče. Význam může mít promrzání půdy, sklon svahu i úprava tratě rolbou. Zasněžování a úprava sněhu navíc nejsou totožné zásahy: modelová studie z La Plagne odhadla, že se při výrobě ztratí výparem zhruba desetina použité vody, zatímco právě úprava sjezdovek výrazně posunula tání. V daném povodí se zimní tání téměř vytratilo a průtok v období nízkých vod byl o 10 až 20 procent nižší; voda přitekla ve větším množství později. Celkový roční dopad na vodní zdroje autoři odhadli jen na 1 až 2 procenta. Studie v časopise Hydrology and Earth System Sciences tak ukazuje zároveň možný místní posun i důležitou protiváhu: výsledek z jednoho alpského areálu nelze přenést na každou českou sjezdovku.

Proč je odběr povrchové vody bez platby

Český vodní zákon vyžaduje pro odběr povrchové vody i její akumulaci povolení. Zároveň ale stanoví výjimku: za odběr povrchové vody na výrobu sněhu vodními děly se platba správci toku nebo povodí neplatí. Je to výjimka z platby za odběr, nikoli povolení čerpat bez omezení. Podzemní voda má jiný režim a její odběr může být zpoplatněn; areál, který kupuje vodu z vodovodu, zase platí dodavateli. Tvrzení „skiareály za vodu neplatí“ je tedy příliš široké. Přesné pravidlo pro povrchovou vodu potvrzuje § 101 vodního zákona.

Výjimka přesto vyvolává legitimní otázku. Provozovatelé zasněžováním chrání komerční provoz a příjmy areálů, zatímco přístup k vodě závisí i na podmínkách v daném povodí a na dalších uživatelích. To, že se voda později vrátí do oběhu, samo o sobě neznamená, že její odběr nemá žádnou cenu. Je proto namístě otevřít otázku, zda by komerční provozovatelé neměli za odběr platit, případně alespoň přispívat na měření, monitoring a ochranu vodních zdrojů. Taková platba by však neměla nahrazovat povolení ani limity odběru: sama o sobě nezaručí, že se z malého toku v kritické chvíli neodebere příliš mnoho.

Rozumná debata proto nezačíná tvrzením, že technický sníh je vždy škodlivý, ani ujištěním, že se voda „vrátí do přírody“. Potřebuje znát objemy, zdroje a načasování odběrů v jednotlivých areálech, zohlednit dlouhodobé sucho a místní půdní podmínky — a vysvětlit, proč má komerční výroba sněhu výjimku z platby za povrchovou vodu.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)