Podle měření ČHMÚ za jaro roku 2026 spadlo v Česku nejméně srážek od začátku srovnatelných statistik, čili od roku 1961. Ani probíhající srážkově bohatší léto nevyřeší přetrvávající problém suché půdy, který má vliv na úrodu. Sucho se u nás projevuje a bude se projevovat do budoucna. Ecoista radí, co může udělat každý, aby jeho dopady zmírnil.

Sucho už není jen problém zemědělců, ale i lidí se zahradou, studnou, bazénem, vyššími účty a obcí, které řeší nouzové zásobování. S nedostatkem vody je možné bojovat jednoduchými kroky. A bude dobré si pár z nich připomenout, protože letošní situace s počasím je opravdu vážná.

Podle údajů ČHMÚ letos u nás za březen a duben 2026 spadlo v průměru pouze 32 milimetrů srážek, což je nejméně od začátku měření v roce 1961. Dlouhodobý průměr přitom činí přibližně 83 až 85 milimetrů. Jinými slovy, letos na jaře spadlo jen asi 38 procent obvyklého množství vody. Na některých místech Moravy a Slezska spadla jen čtvrtina běžných srážek.

Nejhorší situace je letos podle projektu InterSucho a dat ČHMÚ především v částech Vysočiny, Jihočeského, Pardubického, Olomouckého, Zlínského a Moravskoslezského kraje. Výrazný deficit vláhy ale zasahuje také severozápad Česka včetně Ústeckého kraje. Ale nezoufejme a pojďme se podívat na konkrétní praktické kroky, jak se suchem bojovat.

1. Zalévejte s rozumem

Nezalévejte často a málo, ale méně často a pořádně, ideálně ráno nebo večer. Půdu nenechávejte holou, ale mulčujte. To výrazně sníží vypařování vody. Nejlevnější nádrží na vodu je totiž půda, ale jen když není vyprahlá, udusaná a odkrytá na slunci. Mulčujte rajčata, keře i záhony, nekoste trávník na anglický způsob. Vysazujte stromy a keře, které stíní půdu, a zalévejte ke kořenům, ne rozprašovačem do vzduchu.

2. Zachytávejte dešťovku

Sud pod okapem je nejjednodušší začátek, větší retenční nádrž je další krok. Voda ze střechy nemá odtéct co nejrychleji do kanalizace, ale zůstat na pozemku. U rodinného domu to může znamenat sudy, podzemní nádrž, vsakovací pás, štěrkový záhon nebo mělkou terénní prohlubeň. Kdo zalévá pitnou vodou z vodovodu, platí za luxusní službu použitou na rajčata. Dešťová voda je zdarma, měkká a pro zahradu většinou vhodnější.

3. Udělejte ze zahrady houbu

Zahrada může být malý retenční systém. Místo aby voda odtekla po dlažbě pryč, může se zadržet v prohlubních, dešťových záhonech, u stromů, v jezírku nebo malém mokřadu. Snižte množství betonu a zámkové dlažby, používejte propustné povrchy, odvádějte vodu z okapů do záhonů. Sucho se neřeší jen ve chvíli, kdy neprší. Sucho se řeší ve chvíli, kdy prší, tím, že vodu nenecháme utéct.

4. Hlídejte hladinu studny

Studna není nekonečný zdroj vody. Sledujte pravidelně hladinu, omezte zalévání pitnou či studniční vodou, neplňte bazén ze studny v suchém období. Při potížích si nechte udělat rozbor vody a předem si zjistěte, kdo v obci řeší krizové zásobování. Některé obce v Česku se totiž při suchu dostávají do situace, kdy potřebují cisterny nebo jinou nouzovou techniku. Správa státních hmotných rezerv uvádí, že má pro obce připravené cisterny, autocisterny, kontejnery na pitnou vodu i úpravny pitné vody.

5. Šetřete, kde to nebolí

Zaměřte se na zbytečné plýtvání vodou. Používejte perlátory na kohoutky, úsporné sprchové hlavice, opravte protékající WC. Myčku naplňte celou, pračku naplňte na plnou dávku, nenechávejte téct vodu při čištění zubů. Protékající záchod nebo kapající kohoutek jsou nudná témata, ale pro domácí rozpočet a spotřebu vody velmi reálná. Nejlevnější voda je ta, kterou vůbec nemusíme vyrobit, ohřát, vyčistit a znovu odvést kanalizací.

6. Pitná nebo užitková

Vodou z oplachu zeleniny lze zalít květiny; v některých domech lze technicky využívat šedou vodu ze sprch nebo umyvadel na splachování, ale to už vyžaduje systémové řešení. U novostaveb nebo rekonstrukcí je dobré se na to ptát projektanta. Domácnost může šetřit litry, ale města a průmysl mohou dohromady šetřit miliony kubíků.

7. Mokřady a další řešení

Lidé často řeší jen vlastní zahradu, ale voda je infrastruktura. Má obec krizový plán pro nedostatek vody? Ví, které zdroje jsou rizikové? Propojuje vodovody? Opravuje úniky? Buduje retenční plochy? Vysazuje stromy? Využívá dotace? Chrání mokřady?

Třeba mokřady jsou zásadním tématem posílení odolnosti krajiny. Stojí za to vědět, že obnovu mokřadů a přirozeného zadržování vody v krajině podporuje nejen stát, ale i soukromý sektor, například společnost Veolia. Prostřednictvím programu Vraťme vodu přírodě, který Nadační fond Veolia realizuje od roku 2018 společně s Českým svazem ochránců přírody, pomáhá vykupovat a obnovovat cenné mokřadní lokality po celé republice. 

Nadační fond Veolia už na tyto projekty přispěl částkou přesahující 13 milionů korun a podpořil ochranu desítek lokalit. Mokřady přitom fungují jako přirozená zásobárna vody. Jeden metr čtvereční mokřadu zadrží skoro tisíc litrů vody. Takové projekty vznikly například v Sedmihorských mokřadech v Českém ráji nebo u Vlašimi.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)