Milion hodin „sloní řeči“ už vědci nahráli v Dzanga-Sangha ve střední Africe a zjistili, že sloni spolu komunikují pomocí nízkofrekvenčních zvuků, které se nám jeví jako jemné vibrace. A – podobně jako třeba u delfínů – je jejich úroveň komunikace mimořádně vysoká.

Afričtí divocí sloni komunikují způsobem, který je pro člověka téměř nepostřehnutelný. Vedle občasného hlasitého troubení totiž hlavně vydávají hluboké nízkofrekvenční zvuky na hranici možností lidského sluchu. Člověk stojící poblíž může podle Happy Eco News cítit pouze slabé vibrace. Právě studium těchto zvuků dnes pomáhá vědcům lépe porozumět životu jednoho z největších a také nejohroženějších druhů na světě.

Průlom nastal už v 80. letech minulého století, kdy bioakustička Katy Payneová zjistila, že sloni spolu komunikují na velké vzdálenosti pomocí infrazvuku. Na její práci navázal projekt Elephant Listening Project, který dnes provozuje Cornellova univerzita. V chráněné oblasti Dzanga-Sangha ve Středoafrické republice rozmístili vědci síť nahrávacích zařízení a během let shromáždili téměř milion hodin zvukových záznamů.

Nahrávky chrání

Výzkum má význam nejen pro vědu, ale také pro ochranu přírody. Zařízení zachycují nejen komunikaci slonů, ale také výstřely a další zvuky spojené s pytláctvím. Data jsou předávána správcům rezervace, kteří je využívají při plánování hlídek. Akustický monitoring tak pomáhá chránit zvířata v oblastech, kde je kvůli hustému pralesu téměř nemožné provádět běžný dohled.

Vědci současně vytvářejí jakýsi slovník sloních zvuků. Pozorují chování zvířat a propojují jednotlivá volání s konkrétními situacemi. Sloni používají různé zvuky k udržování rodinných vazeb, koordinaci pohybu skupiny nebo upozorňování na nebezpečí. Jejich komunikace je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.

Lesní sloni přitom nejsou důležití pouze sami o sobě. Patří mezi klíčové druhy tropických pralesů, protože při svých cestách šíří semena rostlin a pomáhají udržovat zdraví ekosystému. Ochrana slonů tak zároveň znamená ochranu rozsáhlých deštných lesů, které hrají významnou roli při ukládání uhlíku a zmírňování klimatických změn.

Sloni se oslovují jménem

Další výzkumy ukazují, že sloni mohou používat něco na způsob vlastních jmen. V roce 2024 vědci analyzovali stovky nahrávek afrických slonů a zjistili, že některá volání jsou určena konkrétním jedincům. Když výzkumníci přehráli slonům nahrávky, reagovali výrazně silněji na volání určená právě jim než na volání adresovaná jiným členům stáda. Podle autorů studie jde o jeden z nejpřesvědčivějších důkazů, že sloni dokážou jednotlivé členy skupiny oslovovat specifickými zvukovými „jmény“, podobně jako lidé.

Schopnost takto složité komunikace souvisí s mimořádně rozvinutým sociálním životem slonů. Jejich nízkofrekvenční infrazvuky se mohou šířit na vzdálenost několika kilometrů a umožňují členům stáda zůstat v kontaktu i v hustém pralese nebo na otevřené savaně. Vědci se domnívají, že sloni pomocí těchto zvuků nejen koordinují pohyb skupiny a varují před nebezpečím, ale také udržují rodinné vazby, které mohou přetrvávat po celý život. Poznání jejich komunikačního systému potvrzuje, že sloni patří mezi nejinteligentnější živočichy na Zemi. 

Díky podobným výzkumům zjišťujeme, že mnohé živočišné druhy mají mnohem vyšší inteligenci a schopnost komunikace, než jsme si mysleli. To jen my lidé potřebujeme čas a schopnosti jejich svět prozkoumat a pochopit.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)