V Evropské unii se recykluje 40 % veškerého elektroodpadu, uvádí směrnice WEEE(EU regulace elektronického odpadu). U nás recyklace dosahuje až 60 %. Tomu výrazně pomohla česká neziskovka Elektrowin, která za minulý rok zrecyklovala elektroodpad o váze šesti Žižkovských věží.

Elektrowin, nezisková organizace, kterou před dvaceti lety založila skupina výrobců domácích spotřebičů, zajišťuje zpětný odběr a recyklaci v ČR. V roce 2025 se jí podařilo sesbírat 73 166 tun vysloužilého elektroodpadu, což je ekvivalent váhy šesti Žižkovských věží. V přepočtu na obyvatele vedl v recyklaci Olomoucký kraj s 12,99 kg na osobu. Naproti tomu například Liberecký kraj zrecykloval pouze 4,07 kg na hlavu. Je tedy vidět, že záleží především na infrastruktuře potřebné ke snadné recyklaci.

Elektrowin je českým členem WEEE Forum, mezinárodní organizace sdružující systémy zajišťující recyklaci, které mezi sebou sdílejí zkušenosti a implementují standardy sběru a recyklace. Díky členství má přístup k mezinárodnímu know-how a podporuje efektivnější zpracování elektroodpadu v Česku.

Až 90 %

Elektroodpad je zdrojem kovů a dalších materiálů, které je možné znovu využít. Mobil například v průměru obsahuje 0,034 gramu zlata a 0,35 gramu stříbra – kovů, jejichž cena ostatně prudce roste. 

Při recyklaci se běžně získávají i další cenné suroviny – například měď z kabelů a motorů, hliník z konstrukčních částí, železo a ocel z plášťů spotřebičů nebo plasty, které se po úpravě vracejí zpět do výroby. V moderních zařízeních se nacházejí i tzv. vzácné prvky (například neodym), které se používají v magnetech a jsou klíčové pro výrobu elektromotorů či větrných elektráren. Právě tyto materiály jsou strategické, protože jejich těžba je náročná.

Stará lednice obsahuje několik kilogramů oceli, měď v kompresoru, hliník i kvalitní plasty. Při správné recyklaci lze z jednoho spotřebiče znovu využít až 80–90 % materiálu. Podobně i běžný toustovač ukrývá kromě kovového pláště také měděné vodiče a topné spirály, které lze znovu zpracovat. Ve velkém měřítku tak recyklace tisíců spotřebičů znamená návrat tun kovů zpět do ekonomiky bez nutnosti nové těžby.

Pro získávání surovin z elektroodpadu se vžívá název „městský důl“ (urban mining). Evropská unie i velké technologické firmy investují do technologií, které umožňují získávat z vysloužilých zařízení stále širší spektrum materiálů s vyšší čistotou. Roste také tlak na tzv. cirkulární design – tedy navrhování výrobků tak, aby se daly snadněji rozebrat a jejich materiály efektivně znovu využít.

V ohni starých ledniček

Průměrně jeden Čech ročně vyprodukuje cca 3,5 tuny odpadu. Z toho 0,5 tuny tvoří domácí komunální odpad a z něj „jen“ 17 kilogramů elektroodpadu. Jenže elektroodpad je kromě možného zdroje cenných surovin zároveň i zdrojem potenciálních problémů – obsahuje totiž toxické látky. 

Často jsou slyšet případy z Asie či Afriky, kde se nelegální skládky a spalovny elektroodpadu vymkly z rukou a zamořily půdu i ovzduší. Takové kauzy se ale dějí i v Evropě. Například v Neapoli se od 80. let lidé obávají o své zdraví kvůli nelegálním spalovnám, kterým říkají „terra dei fuochi“, neboli země ohně. Mafií řízené spalování odpadu od roku 2015 stálo Itálii přes 325 milionů eur jen na pokutách, protože nesplnila rozhodnutí Soudního dvora EU o řešení problému.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)