Sedm států bude jednat o zahájení masivní výstavby větrných elektráren v Baltském moři

29. 8. 2022
Větrné elektrárny v moři

Zástupci Německa, Švédska, Dánska, Polska, Lotyšska, Litvy a Finska se sejdou 30. srpna 2022 v dánském Bornholmu. Předmětem summitu, který svolala dánská premiérka Mette Frederiksenová je dohodnout se na společném postupu v masivní výstavbě větrných parků v Baltském moři.

Cílem je dohoda států na společném postupu v reakci na ruskou energetickou válku. Větrný potenciál Baltského moře podle Evropské Komise činí 93 milionů gigawattů (tedy dvanáctinásobek české roční spotřeby). 

Mette Frederiksenová pozvala na skalnatý ostrov sedm svých kolegů z EU a předsedu Evropské komise, aby diskutovali o eskalující krizi v zásobování energií v regionu po ruské invazi na Ukrajinu. Na programu jednání je mimo jiné větrný potenciál Baltského moře.

Seznam účastníků zatím nebyl potvrzen

Aktuálnímu jednání předcházel summit o větrné energii v Esbjergu. Tam se letos na jaře uskutečnila největší evropská investice do větrných elektráren vůbec. Bornholm uvádí na politickou mapu EU premiérka Mette Frederiksenová.

Konečný seznam účastníků zatím nebyl potvrzen. Na seznamu hostů jsou však političtí představitelé, odpovědní ministři a vysocí úředníci z Finska, Švédska, Německa, Polska a pobaltských států. Kromě toho bude Evropskou komisi zastupovat jak její předsedkyně Ursula von der Leyenová, tak komisař pro energetiku Kadri Simson.

Německý kancléř Olaf Scholz však musel svou cestu zrušit kvůli vládnímu semináři, zatímco švédská premiérka Magdalena Anderssonová zůstává doma kvůli kampani (ve Švédsku se chystají parlamentní volby).

Na rozdíl od květnového setkání v Esbjergu, které se konalo v Severním moři a na němž se sešli hráči z regionu, který již na větrnou energii na moři hodně sází, je Baltské moře poměrně nevyužitým větrným regionem. Evropská komise ovšem odhaduje, že Baltské moře má potenciál zásobovat více než 100 milionů domácností zelenou energií, pokud se země dají dohromady.

Válka nesmí zastínit ekologické zájmy

Podle společnosti Green Power Denmark zatím zahájilo instalaci turbín v Baltském moři pouze Dánsko a Německo, ale v přípravě jsou také plány Švédska a Polska.

Bývalý ministr zahraničí a ředitel společnosti Green Power Denmark Kristian Jensen říká, že Bornholmský summit se koná v rozhodující době.

„Uprostřed konfliktu s Ruskem existuje riziko, že někteří upřednostní krátkodobý návrat k většímu množství uhlí a nafty. Tento summit může pomoci zakotvit, že obnovitelné zdroje energie a spolupráce v regionu musí být upřednostňovány,“ říká Kristian Jensen a dodává:

„Je důležitým signálem, že se jedná o setkání na úrovni předsedy vlády. Znamená to, že se do zelené agendy investuje politický kapitál a že se na ni naladí i úředníci a průmysl v ostatních zemích Baltského moře. To bude mít velký význam později, až budou následovat konkrétní projekty mezi zeměmi a průmyslem.“

Zaměření na bezpečnost dodávek energie

Podle něj je potenciál větrných turbín v Baltském moři z dlouhodobého hlediska stejně velký jako v Severním moři. Větrnou energii již řadu let rozvíjí nejen Dánsko, ale také Velká Británie, Nizozemsko a Německo. Pobaltské země zatím tak daleko nejsou. Totéž platí pro Polsko, které má dlouhou tradici v roli černé ovce EU v oblasti klimatu.

Očekává se tedy, že země nejsou připraveny slíbit nové investice na úrovni těch, které byly na summitu v Esbjergu představeny pro Severní moře. Tam byl stanoven cíl vybudovat do roku 2050 150 gigawattů větrných elektráren na moři, což odpovídá téměř desetinásobnému nárůstu současné kapacity, což by stačilo k zásobování 230 milionů domácností zelenou energií.

Na druhé straně se očekává, že Bornholm položí základy pro větší regionální spolupráci s cílem uvolnit nevyužitý potenciál v této oblasti a stanovit některé krátkodobější cíle, jakož i připravované dohody mezi jednotlivými zeměmi. Podle Evropské komise by region mohl při správných investicích poskytnout odhadem 93 milionů gigawattů.

Zdroj: www.europeanclimate.org
Foto: Unsplash