Mezi výrazné osobnosti českého mediálního světa patří Nora Grundová, absolventka sinologie a šéfredaktorka české verze Harper’s Bazaar, nejstaršího módního magazínu na světě, který začal vycházet v New Yorku už v roce 1867. Téma udržitelnosti je pro ni už naprosto samozřejmou součástí životního stylu.

„Jsme součástí přírody, takže stále platí, že nejlépe se cítíme při blízkém kontaktu s ní. Všichni pookřejou, když vyjde sluníčko, když je dlouho sucho a pak zaprší, hned se nám líp dýchá. V přírodě se cítíme psychicky lépe, a tak chodíme rádi do lesa nebo aspoň do parku. S nadsázkou lze říci, že jsme vlastně jen trochu chytřejší bakterie a náš well-being závisí na tom, v jakém stavu je příroda kolem nás a jak blízko ji máme,“ říká v úvodu Nora Grundová.

Výzvou současnosti je podle ní sladit civilizační vymoženosti a bytostnou potřebu žít v souladu s přírodou. „Příklon k ekologičtějšímu a udržitelnějšímu způsobu života se děje napříč celou společností a obzvláště ženy si v tom vedou skvěle. Díky své práci kolem sebe pozoruju hodně vzdělaných, chytrých a schopných žen, které jsou v porovnání s muži otevřenější novým informacím a využívají je. Ekologických témat se nebojí a nemají pocit, že by je to mělo nějak omezit v jejich životním stylu. Starají se o to, jak zdravě žít, zdravě jíst a vychovávat děti, ale také o to, jak si ‚udržitelně‘ pořídit nějaký luxusní výrobek.

Dnes existují i luxusní secondhandy a vintage obchody, kde si můžete pořídit značkový kabát nebo kabelku, které už sloužily někomu jinému. Říkáme tomu pre-loved, tedy že ty věci již byly někým milované. A teď mohou sloužit i vám. Zároveň si jimi můžete sestavit svůj vlastní originální styl v oblékání nebo natrefit na raritu ze zajímavé kolekce či od oblíbeného designéra, takže nejde jen o udržitelnost, ale také o zábavu.“

Mít míň

Udržitelnost rovněž znamená snižování konzumu a potřeby vlastnit hodně věcí, a tak si i v šatníku vystačíte s menším počtem kousků, které jsou však kvalitní. Podle Nory si při koupi oblečení hlavně zástupci mladší generace zjišťují, kdo a kde je vyrobil, zajímá je, jestli to „nešily děti v Bangladéši“, a chtějí podpořit férovou, kvalitní výrobu, při které se nevypouštějí chemikálie do řeky atd.

Spolu s tím se však objevil tzv. greenwashing, což je marketingová praktika některých firem, které svoje výrobky „lakují nazeleno“ a vydávají je za šetrné k životnímu prostředí, přestože tomu tak není. Marketing je mocné odvětví.

„Udržitelnost se samozřejmě týká i jídla,“ pokračuje Nora Grundová. „Potkávám hodně žen středního věku a často o tom mluvíme. Trend není bio za každou cenu, ale řeší se původ jídla i jeho množství na talíři. Zdravé tělo také patří k udržitelnosti. Objevují se také reduktariáni, tedy lidé, kteří si nechtějí odepřít maso, ale snaží se ho jíst v omezené míře. Hodně o zdravém a moudrém životním stylu píšeme, je to pro nás a naše čtenářky důležité.

Přestože náš časopis čtou především ženy ve velkých a středních městech, které již mají svoji kariéru a mají přinejmenším středoškolské vzdělání, troufám si tvrdit, že by si v Harper’s Bazaaru našla svoje jakákoli žena.“

A co ostatní

Dostáváme se tím k tomu, že součástí trendu udržitelnosti je i péče o duši a také o svoji komunitu. Péče o duši, resp. o svoji psychickou pohodu, zahrnuje především umění přijímat a nenechávat ve svém těle působit mentální jedy v podobě pocitů křivd, lítosti a viny.

„Tady se podle mě otevírá prostor pro to, čemu se říká nenáboženská spiritualita,“ vysvětluje Nora. „Není pyšná, a protože pramení z našeho nitra, je jemná a soucitná. V podstatě to je láska. Udržitelnost není možná bez lásky ke světu, k životu a k ostatním lidem. Znamená to být velkorysý a vidět v druhých hlavně dobré úmysly, které ale musíme mít také. A co představuje péče o komunitu? Každý by si měl udržovat svou síť přátel a vzájemné vztahy pěstovat osobními styky, které se nedají ničím nahradit. Když se nám daří, je dobré být s lidmi ze své komunity, protože když se pak nedaří, můžeme z toho čerpat.

Máme rodiče, děti, partnery, ale důležité jsou i širší vazby. Často se setkávám s tím, že jsou ženy single a jsou tak spokojené, a souvisí to s tím, že dostaly historickou šanci na svobodu. Už se nemusejí nikomu podřizovat, mohou jít samy do restaurace, do kina nebo jet na dovolenou. A když chtějí partnera, nevybírají si ho z nutnosti, ale podle jeho charakteru.“

Poslední věcí, kterou Nora Grundová zmiňuje v souvislosti s vývojem společnosti směrem k udržitelnosti, je vnímání krásy u starších lidí. Na prestižních módních přehlídkách dnes kromě mladých krásných žen defilují i ty, které již mají o pár let nebo dokonce o desítky let více a třeba mají i šedivé vlasy. Se svou vlastní kariérou už skončily a najednou se na předváděcích molech objevují znovu, stejně jako na stránkách světových lifestylových časopisů, a to dokonce hlavně v těch případech, kdy neabsolvovaly žádné chirurgické zákroky.

Nora uzavírá: „Je to signál, že se ve společnosti začínáme přiklánět k přijetí sebe samých a zbavujeme se dalšího toxického ismu, v tomto případě ageismu. Protože když chceme žít zdravě a dlouho, musíme přijmout i fakt, že budeme stárnout, a krásu a půvab žen vyššího věku proto normalizovat. Ostatně i mužů.“

Foto: Archiv Harper’s Bazaar