Evropská populace stárne a s tím, jak se zvyšuje délka života, je čím dál důležitější, v jaké kondici se vyššího věku dožíváme. Stav budov, ve kterých žijeme a pracujeme, a jejich energetická účinnost v tom hraje klíčovou roli.

Filip Brož

Je dobrou zprávou, že česká ekonomika se nepropadla do hluboké krize, jak mnozí očekávali. Přesto není nad čím jásat, nejsme v týmu vítězů: V posledním roce zdaleka nerosteme tak jako jiné státy v Evropě, které dokázaly změnu využít pro svůj restart, shodují se analytici.

Úspěšnější v tom byly třeba sousednímu Rakousku, kde se rozhodli během vynuceného timeoutu posunout některé dlouhodobé projekty. Tamní ministryně pro energetiku a infrastrukturu například využila krizi pro výměnu fosilních topných systémů, masivnější podporu instalací solárních elektráren a baterií pro domácnosti nebo pohodlnější veřejnou dopravu. Nebo pro nastartování projektů renovace budov směrem k větší energetické udržitelnosti.

Projekt pasivních domů Zelený Zlonín. Foto: archiv

Právě ty se v posledních skoro již dvou letech staly středobodem naší každodenní existence. Kanceláří, školkou, školou i místem pro online setkávání s přáteli. Místem, kde jsme většinu dnů najednou vynuceně trávili mnohem více času než kdy předtím. Mělo to však i pozitivní efekt v tom, že jsme si začali více uvědomovat jejich stav i jejich kvality i reálné nedostatky.

Staré a drahé

Budovy spotřebovávají přibližně 40 procent celosvětové energie, mají čtvrtinový podíl na celkové spotřebě vody a jsou zodpovědné za celou jednu třetinu emisí skleníkových plynů. Ví se také, že vzhledem k masivnímu růstu nové výstavby v rozvojových zemích a neefektivity stávajícího fondu budov ve světě se mohou emise skleníkových plynů z budov v příštích 20 letech více než zdvojnásobit.

Snižování emisí skleníkových plynů z budov by proto mělo být základním kamenem každé národní strategie boje proti klimatické změně. Faktem je, že jsou to právě budovy, kde se nachází největší potenciál pro snižování emisí.

„Spotřebu energií v budovách lze relativně jednoduše snížit o 30 až 80 % jen za použití známých a na trhu dostupných technologií jakými jsou instalace úsporného osvětlení nebo fotovoltaických elektráren, řízeným větráním budov s rekuperací energie, ale i energetickým managementem. Měříme-li tok energií v objektu, můžeme aplikovat energeticky úsporná opatření a být v řešení úspěšní. Vstupenkou pro návrh konkrétního opatření je úvodní analýza objektu a jeho využití, to je minimum, se kterým se dá začít pracovat“, říká Vladimír Hanák, náměstek obchodního ředitele pro rozvoj skupiny Veolia.

Kvalita vzduchu je zásadní pro lidské zdraví

11 000 lidí:

tolik lidí každý rok v ČR předčasně zemře kvůli znečištěnému ovzduší

60 %:

tolik obyvatel ČR žije v oblastech, kde jsou překračovány zákonné limity znečištění v ovzduší

5. místo:

obyvatelé CŘ jsou na pátém místě v míře vystavení znečištění jemným polétavým prachem (PM2,5) a mají rovněž čtvrtou nejvyšší koncentraci ozonu v EU

57 %

lokální topeniště v domácnostech produkují 57 % polétavého prachu (PM10) a 74 % jemného polétavého prachu (PM2,5) a 50 % jedovatého CO

Pařížská dohoda přijatá smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu na konci roku 2015 si klade nemalý dlouhodobý cíl ochrany klimatu. Signatáři se zavázali, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí započatou v druhé polovině 18. století. Ochranu vztahovala především na opatření v energetice, průmyslu a dopravě.

„Je však potřeba uvědomit si, že bez ekologické transformace měst a jejich budov nebudeme úspěšní,“ dodává Vladimír Hanák s tím, že ekologická transformace, cesta úspor primárních energií a snižování emisí CO2 je oblast, do které Veolia významně investuje.

Evropský fond budov je nepřekvapivě starý: celých 85 procent budov v EU, tedy více než 220 milionů stavebních jednotek, bylo postaveno před rokem 2001. Z budov, které stojí dnes, bude 85 až 95 procent stát ještě v roce 2050. Přitom 75 procent těchto stávajících budov není energeticky účinná.

Bohatství z potrubí

V Tower, foto: archiv

Jakou konkrétní podobu mohou ekologické inovace v budovách nabýt lze ilustrovat na pražské výškové budově V-Tower. Prémiový bytový komplex realizovaný společností PSJ INVEST v letech 2015-2017 kladl od začátku výstavby důraz na ekologickou udržitelnost.

Včetně toho, jak inženýři vyřešili vytápění celého objektu. Budovu vybavili unikátním systémem tepelného hospodářství, který využívá vodovodní sítě jako obnovitelný zdroj tepla. Voda ve vodovodní síti má totiž v průběhu roku stálou teplotu pohybující se od 6 do 11 °C. Tepelné čerpadlo, které je napojeno na přívodní řad, má tak nepřetržitý zdroj nízkopotenciálního tepla a až dvakrát větší účinnost než v klasické variantě.

Rozhodně nejde o zanedbatelné množství tepla. Řešení umožňuje pokrýt 75 procent potřeb na vytápění budovy a získané teplo je přitom o 30 procent levnější než teplo z plynových kotlů. Nové řešení navíc umožňuje ohřev i chlazení.

Podobný systém je možné využít všude tam, kde je dostatečný průtok vody ve vodovodní a kanalizační síti a voda v potrubí či kanalizaci proudí gravitačně. Jedná se o řešení budoucnosti, které otevírá dosud nevyužitou cestu. V-Tower je důkazem toho, že tepelné hospodářství lze řešit ekologicky i ekonomicky.

Obecně lze říci, že energetická účinnost budovy se určuje rychlostí, jakou se ztrácí energie fyzickou strukturou budovy (tj. zejména obvodovým pláštěm budovy) a rychlostí, s jakou energie se používá ke splnění energetických potřeb a fyzického pohodlí obyvatel. Zlepšení energetické účinnosti budovy tedy znamená, že spotřebujeme méně energie a utratíme méně peněz. Aniž by to mělo vliv na funkci, kterou má budova poskytovat.

Co se týče budov lze tohoto cíle dosáhnout třemi způsoby: výstavbou nového bydlení (ale to je běh na dlouhou trať), rekonstrukcí stávajících budov (která je však velmi drahá s extrémně dlouhou návratností investic) anebo modernizací interiéru budov automatickými regulačními systémy a optimalizovanou produkcí energie. Energetický mix lze také zlepšit implementací nejlepších lokálně dostupných zdrojů energie. Třeba právě odpadních vod.