S vlnami obtížných a někdy i smrtících veder mají pomoci bojovat nově jmenovaní úředníci, jejichž úkolem je chránit obyvatelstvo velkoměst před rostoucími teplotami. Zní to možná jako zbytečná byrokracie, ale má to svou logiku.

Kvůli stále horším vlnám veder je podle Deutsche Welle zásadní, aby si města jmenovala jednoho hlavního úředníka pro teplo. Tedy někoho, kdo, podobně jako velitel hasičského sboru, dokáže rychle reagovat na mimořádné události. Co je jeho úkolem? Analyzovat místní podmínky, vypracovávat plány a zavádět ochranná opatření, včetně dlouhodobých řešení, jako je například i instalace chodníků nebo střech odpuzujících teplo.

Půl milionu obětí

Koncept hlavního úředníka pro vedra inicioval v roce 2021 americký think tank Atlantic Council. Extrémní horka by mohla do roku 2050 postihnout přibližně 3,5 miliardy lidí, přičemž polovina z nich by byla postižena právě v městských centrech. Podle Eleni Myriviliové, hlavní úřednice pro vedra v Athénách v letech 2021–2023, musí být města dlouhodobě připravována přizpůsobit se extrémnímu horku a ne jednat pouze v krizových chvílích. Zásadní je dlouhodobé plánování a koncepce. Odolnost vůči teplu podle ní musí být začleněna do plánování ulic, náměstí, chodníků a budov.

Zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádí, že s extrémními vedry souvisí celosvětově přibližně 500 000 úmrtí ročně. Většina postižených žije v Asii, následovaná Evropou, kde byl počet dnů s extrémními vedry druhý nejvyšší od začátku měření.

Akční plány

Americký Phoenix, který má specializovaných úředníků dokonce šest, již druhým rokem v letních měsících otevírá nouzový tepelný kryt, několik chladicích center a pitných stanic. Španělská Barcelona také využívá veřejné budovy, jako jsou muzea a knihovny, jako vyhrazené prostory pro ochlazení a odpočinek. Jinde fungují aplikace pro chytré telefony, které umožňují obyvatelům dostat zaplaceno za péči o stromy a zelené plochy.

V Německu města jako Kolín nad Rýnem a Freiburg vypracovala první akční plány na boj s horkem. Byla zavedena počáteční opatření, včetně informačních kampaní, strategií na ochranu zranitelných skupin, jako jsou senioři, systémů včasného varování a ozelenění horkých míst města. Německá protestantská církev zpřístupňuje své budovy jako útočiště pro přehřáté.

Mlžítka a pítka

Jak na vedra ve městech? Co odborníci radí? Asfalt a beton se rychle rozpálí a zvyšují pocitovou teplotu. Pokud musíte ven, choďte po stinné straně ulice. Zdržujte se v chladnějších vnitřních prostorách. Navštěvujte klimatizovaná místa, jako jsou knihovny, nákupní centra nebo veřejné budovy s ochlazovacím režimem. Pijte dostatek vody, i když právě nepociťujete žízeň. V horku tělo ztrácí tekutiny rychleji.
Pro osvěžení můžete využít veřejná pítka nebo mlžítka.

Těch je třeba v našem hlavním městě stále více. „Letos v Praze do jedenácti městských částí zamířilo osmadvacet mlžítek a patnáct osvěžítek. Většinu zařízení jsme umístili na již osvědčená a vyzkoušená místa, některé lokality jsou nové,“ informoval tiskový mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek. Mlžítka se aktivují automaticky v předem stanoveném časovém intervalu za předpokladu, že okolní teplota přesáhne 23 °C. Osvěžítka jsou samoobslužná.

Pražané a návštěvníci metropole se mohou osvěžit například na Staroměstském náměstí, Újezdu, Ovocném trhu, Pohořelci, Mariánském náměstí, Karlínském náměstí či před kulturním domem Ládví. Přesné rozmístění mlžítek a osvěžítek lze najít na internetu v mapách od Googlu (google.com/maps) pomocí klíčového slova „mlžítko“, na mapy.cz od Seznamu je možné kromě „mlžítko“ pro vyhledávání použít i heslo „voda“.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)