Na části evropského kontinentu přineslo jarní období oblaky prachu ze západní Sahary. Nejvíce to lidé pocítili nad Středozemním mořem a napříč částmi západní Evropy. Žlutý prach se dostává i k nám.

Jemné částice prachu a minerálů se kombinují s amoniakem a dalšími emisemi sloučenin dusíku souvisejícími s hnojivy používanými na jaře a tvoří aerosoly, které se podle deníku Financial Times dostávají až nad Evropu. Proces je umocněn  jarními povětrnostními podmínkami, zejména nízkými teplotami ráno a vyššími teplotami později během dne. Ke špatné kvalitě ovzduší samozřejmě přispívá i nárůst koncentrace pylů.

Zrádný prach

Pozorování agentury Copernicus v tomto období předpovídají zvýšení koncentrace pevných částic ve vzduchu v mnohých částech Evropy. Oblaka ze severní Afriky na začátku března způsobila zamlženou oblohu a dočasné nárůsty hmoty známé jako PM10, což jsou částice o průměru 10 mikrometrů nebo méně. To je zhruba jedna pětina šířky lidských vlasů a může způsobit dýchací potíže, podráždění očí a srdeční onemocnění. A samozřejmě prach můžeme pozorovat na zaparkovaných autech, kde se nám Sahara tímto způsobem připomíná asi nejviditelněji.

Copernicus již dříve poznamenal, že tato mračna saharského prachu jsou také běžná nad Atlantikem, kde mohou hrát roli v ekosystému oceánu a dokonce i v amazonském deštném pralese. Saharský prach je tedy doslova mezikontinentální záležitostí. Dopad tohoto sezónního jevu na veřejné zdraví, který se odehrává v důsledku měnících se atmosférických podmínek způsobených lidskou činností a globálním oteplováním, stojí za to sledovat.

A co zdraví?

Saharský prach má poměrně komplexní dopady. Část je spíš kosmetická (jde o zakalenou oblohu a zmíněná špinavá auta), ale část už zasahuje zdraví i fungování ekosystémů. Jemné prachové částice se mohou dostat hluboko do dýchacích cest.  Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že během epizod saharského prachu mohou být překračovány limity pro kvalitu ovzduší i bez lokálního znečištění, protože částice jsou transportované na tisíce kilometrů.

Vliv na přírodu

Saharský prach má ale i pozitivní roli v globálním koloběhu živin. Obsahuje minerály jako fosfor, železo a vápník, které mohou být pro ekosystémy přínosné. Jemný prach po usazení může zvyšovat úrodnost půdy a přispívá k doplňování živin v lesních ekosystémech, které jsou jinak závislé na rozkladu organické hmoty. Prach také doplňuje železo v oceánech, což může podporovat růst fytoplanktonu. 

Na druhé straně ale může mít i negativní efekt. Zakalení atmosféry snižuje množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země, usazování prachu na listech rostlin může dočasně snížit jejich schopnost přijímat světlo a také může přenášet mikroorganismy, včetně hub nebo bakterií.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)