Kolik zdrojů se spotřebuje, když požádáte ChatGPT od OpenAI o napsání jednoduchého e-mailu o stovce slov?
Magazín The Byte označuje odpověď na tento zásadní dotaz za překvapivě energeticky náročnou. Pokud požádáte ChatGPT o jednoduchý úkon, spotřebujete tím láhev pitné vody nebo elektrickou energii pro svícení 14 LED žárovek po dobu jedné hodiny. Vyplývá to ze zjištění deníku The Washington Post, který o tématu hovořil s profesorem Shaolei Renem, působícím na University of California.
Spotřeba vody a energie provedením jednoho dotazu na umělou inteligenci je nemile překvapující už sama o sobě. Obřích rozměry dostane, když jí vynásobíme počtem dotazů, které do ChatGPT zadají miliony uživatelů z celého světa.
Řekněme, že by jeden z deseti pracujících Američanů používal ChatGPT pouze jednou týdně k napsání e-mailu. Podle Renova odhadu by ChatGPT během jednoho roku spolykal 435 milionů litrů vody a spálil 121 517 megawatthodin energie. To je množství vody, kterou vypijí všechny domácnost na Rhode Islandu za den a půl a elektřina potřebná k osvětlení všech domácností ve Washingtonu DC po dobu dvaceti dnů.
Tyto výpočty se týkají současné situace a lze předpokládat, že počty uživatelů i dotazů v budoucnosti raketově porostou. Datová centra obsluhující systémy umělé inteligence čeká v tomto ohledu velký nápor. Investor OpenAI, společnost Microsoft, si je toho vědom a uvažuje o tom, že do provozu uvede odstavenou jadernou elektrárnu v Pensylvánii.
Důvodem, proč ChatGPT spotřebovává tolik vody, je skutečnost, že datová centra při provádění výpočtů produkují obrovské množství tepla. Aby bylo možné tato zařízení ochladit, je třeba množství vody. V místech, kde je elektřina levná nebo kde je nedostatek vody, využívají datová centra k ochlazování klimatizaci, kterou pohání elektřina.
To může představovat pro energetickou infrastrukturu značnou zátěž. Americké státy Arizona a Iowa již nyní pociťují, že datová centra jim sice přinášejí pracovní místa, ale zároveň jsou to otesánci s neukojitelnou žízní po vodě a hladem po elektrické energii.
Velké technologické společnosti jako Google a Microsoft (ten je s OpenAI propojen nejen investičně, ale také technologicky) přiznávají, že využívají více zdrojů než kdy předtím, a to navzdory předsevzetím o uhlíkové neutralitě.
Google oznámil, že jeho emise skleníkových plynů vzrostly v roce 2023 o 13 % a od roku 2019 skoro o polovinu, což je v rozporu s cílem stát se do konce desetiletí net-zero firmou. Integrace AI do jeho produktů snižování emisí značně komplikuje, protože je energeticky náročná.
Microsoft zaznamenal od roku 2020 nárůst emisí o 29 %, a to chtěl být do roku 2030 uhlíkově negativní. I on přiznává, že příčinou rostoucích emisí je AI.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)