V polské Poznani byla v listopadu představena nová multipalivová kogenerační jednotka, která je inspirací, jak mohou evropská města zajistit stabilní a čisté dodávky energie. Nová technologie výrazně snižuje emise a posiluje energetickou bezpečnost. Podobné projekty se nyní rozbíhají i v Česku.

Poznaň se stává jedním z učebnicových příkladů, jak může modernizace teplárenských sítí proměnit celé město. Nový kogenerační zdroj skupiny Veolia, spuštěný koncem listopadu, dokáže pokrýt více než polovinu potřeby tepla pro 560 000 obyvatel. Zároveň přináší snížení emisí CO₂ o čtvrtinu. Plynové jednotky jsou navrženy pro spalování biometanu i vodíku, což otevírá cestu k úplnému odklonu od uhlí do roku 2030.

Podle Estelle Brachlianoff, generální ředitelky skupiny Veolia, jde o „největší změnu v historii poznaňského centrálního zásobování teplem, která každoročně ušetří přes 300 000 tun uhlí a zvýší bezpečnost dodávek pro obyvatele“. Projekt zároveň podporuje i polskou přenosovou soustavu, protože kogenerační jednotky dokážou rychle reagovat na výkyvy výroby z obnovitelných zdrojů.

Odpadní teplo

Poznaň však není jen o jedné investici. Veolia zde rozvíjí využití odpadního tepla z datových center či průmyslu, připravuje geotermální výtopny a digitalizuje infrastrukturu tak, aby celé území fungovalo jako inteligentní tepelná síť. Jak říká Luiz Hanania, ředitel Veolia Polsko, město díky tomu „přechází z centralizovaného modelu na decentralizovaný, flexibilnější a odolnější systém“.

Inspirace z Poznaně se začíná promítat i do českého prostředí. Veolia oznámila, že do roku 2030 chce být evropským lídrem v oblasti dálkového tepla a na celém kontinentu zcela ukončit spalování uhlí. Nová nabídka Ecothermal Grid, zaměřená na menší i středně velká města, má pomoci modernizovat teplárenské sítě tak, aby byly uhlíkově neutrální, cenově dostupné a méně závislé na dovozu paliv.

„Města se potýkají s rostoucími náklady a tlakem na dekarbonizaci. Naše řešení využívá lokální zdroje tepla a moderní technologie včetně umělé inteligence,“ říká Estelle Brachlianoff. Součástí strategie je také rychlejší integrace geotermální energie a odpadního tepla, které mají v evropských městech obrovský nevyužitý potenciál.

Klíčová role měst a obcí

I v Česku se podle informací společnosti připravují další projekty zaměřené na modernizaci sítí, digitalizaci a posílení lokálních obnovitelných zdrojů. Stejně jako v Polsku má i zde růst role decentralizovaných výtopen a chytrého řízení.

Evropský trh dálkového tepla přitom rychle expanduje – jeho hodnota má do roku 2030 vzrůst ze 60 na 80 miliard eur. Právě města a obce tak budou hrát klíčovou roli v tom, jak rychle Evropa sníží emise a zároveň zajistí cenově dostupnou a bezpečnou energii pro obyvatele.

Polovina energie na teplo

Rostoucí význam dálkového tepla potvrzují data. Polovina veškeré energetické spotřeby v Evropě připadá na vytápění a města, která produkují většinu emisí, stojí před tlakem zajistit čistší a dostupnější zdroje. Podle Mezinárodní agentury pro energii stále pochází dvě třetiny tepla z fosilních paliv, což ukazuje, jak náročná bude cesta k uhlíkové neutralitě. Regulace i energetická krize však tlačí trh kupředu – do roku 2030 má jeho hodnota dosáhnout 80 miliard eur.

Veolia je jedním z lídrů této změny. Díky rozsáhlým zkušenostem a stovkám provozovaných sítí dokáže využívat lokální zdroje tepla i energie z odpadů či vody a podporovat města v rychlejší dekarbonizaci. Spojením moderních technologií, chytrého řízení a investic do obnovitelných zdrojů tak formuje podobu další generace dálkového vytápění, na kterou se bude muset Evropa v příštích letech spolehnout.

Foto: Veolia