Francie loni v červnu zavedla zákaz vnitrostátních letů na krátké vzdálenosti ve snaze snížit emise uhlíku. O nařízení se hodně diskutovalo a platí něco málo přes rok. 

Nařízení francouzské vlády zakazuje lety tam, kde existuje železniční alternativa kratší než 2,5 hodiny cesty. Kritici nařízení tvrdili, že nezašlo dost daleko, zaměřovalo se prý na málo tras a nezahrnovalo navazující lety. Letecké společnosti lapidárně namítaly, že je nařízení nespravedlivé.

Snížil francouzský zákaz vnitrostátních letů emise? Podle Euronews si francouzské Generální ředitelství pro civilní letectví (DGAC) od nařízení slibovalo snížení emisí až o 55 000 tun ročně. To je mimochodem jen 2,6 % celkových emisí z vnitrostátních letů ve Francii.

Letiště versus stát

Zjevně minimální dopad opatření na snížení emisí skleníkových plynů byl základem odvolání proti zákonu ze strany Unie francouzských letišť na začátku tohoto roku, které uvádělo, že jde o „zneužití moci“. Francouzský stát odvolání smetl ze stolu s tím, že zákaz „pravděpodobně v krátkodobém horizontu přispěje ke snížení těchto emisí v oblasti letecké dopravy“. Více než rok od jeho zavedení zákazu však zatím žádné oficiální údaje o snížení emisí neexistují.

Manažer neziskové organizace Transport & Environment Jérôme du Boucher nicméně dodal Euronews svá čísla celkových emisí z vnitrostátních letů v loňském roce. Ta se prý snížila o 3,4 % ve srovnání s rokem 2022, zatímco na mezinárodní úrovni emise vzrostly. Podle de Bouchera je počet vnitrostátních letů obecně nižší a zákaz letů na krátké vzdálenosti k tomu přispívá. Podle dat navíc v průměru člověk v letadla způsobí násobně vyšší emise než při jízdě vlakem (viz srovnání na konci článku).

I Národnímu železničnímu dopravci, společnosti SNCF, se vloni obchodně dařilo, ale lidé pořád necestují vlakem tolik, jako před covidem. Zákaz krátkých vnitrostátních letů bude ve Francii platit po dobu nejméně tří let, poté se francouzská vláda podívá na jeho dopad, a podnikne nové kroky.

Význam zákazu se však nemusí týkat pouze úvah o jeho účinnosti při snižování emisí z vnitrostátních letů. Jde i o důležitý signál pro Francouze, kteří se začínají ptát, zda opravdu stojí za to podnikat krátké vnitrostátní lety, ať už služebně nebo za zábavou. Význam francouzského opatření začíná přesahovat hranice, o podobném zákazu krátkých místních letů uvažuje i Španělsko, i zde je důležitá existence železniční alternativy do 2,5 hodiny. 

Přehled o tom, zda mají podobná opatření zakazující krátké lety nějaký význam, si lze udělat studiem srovnání emisí z různých druhů dopravy na základě dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nebo Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC).  Emise jsou obvykle uváděny v gramech CO2 na osobokilometr.

Letecká doprava:

• Krátké lety: 255 g CO2/os.km
• Dlouhé lety: 150 g CO2/os.km

Automobilová doprava:

• Osobní auto (benzín): 192 g CO2/os.km
• Osobní auto (nafta): 171 g CO2/os.km
• Hybridní auto: 120 g CO2/os.km
• Elektrické auto: 50-100 g CO2/os.km  

Železniční doprava:

• Elektrické vlaky: 41 g CO2/os.km 
• Dieselové vlaky: 70 g CO2/os.km

Autobusová doprava:

• Městský autobus: 105 g CO2/os.km

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)