Zemědělci ve střední Evropě by mohli pěstováním vhodných plodin pod solárními panely zásadně zvýšit výnosy a přitom ještě vydělávat na výrobě energie, říká analýza energetického think-tanku Ember .

Agrovoltaika umožňuje zemědělcům získat další zdroj příjmů z prodeje elektřiny a zároveň zachovat půdu pro zemědělské účely. Zlepšuje také zadržování vody v případě sucha a chrání plodiny před extrémními výkyvy počasí.

Rostlinám, které dávají přednost stínu, může agrovoltaika přinést významné výhody. Panely nad malinami zvyšují výnosy až o 16 % a zároveň vyrábí 63 % elektřiny, kterou by poskytla tradiční solární farma. Ember dále spočítal, že by stačilo využít jen desetinu potenciální plochy na agrovoltaiku a i tak by pokryla energetickou spotřebu zemědělství. 

Pole vydělá dvakrát

„Jsme svědky stále častějších such a extrémních výkyvů počasí a agrovoltaika může pomoci ochránit plodiny. Instalace solárních panelů v kombinaci se zemědělskou výrobou může také stabilizovat příjmy zemědělců, kteří se starají o potravinovou bezpečnost Evropy,“ uvedl jeden z autorů analýzy, Paweł Czyżak.

Plodiny, jako je pšenice a oves, jsou na zastínění citlivější, ale existují už i vertikální solární panely, které díky velkým vzdálenostem mezi řádky udržují ztráty na úrodě pod 20 % a zároveň umožňují využití zemědělských strojů. 

Prodej elektřiny ze solárních panelů podle analýzy více než kompenzuje případné ztráty na úrodě. Případová studie z Polska ukazuje, že při kombinaci solárních panelů s pšenicí mohou být příjmy z hektaru dvanáctkrát vyšší než při pěstování samotné pšenice. Potenciální roční zisk z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice je 1268 eur/ha. Pro zemědělce to může být stabilnější obchodní model, protože samotná produkce pšenice bývá v některých letech i ztrátová.

Velká šance

Agrovoltaika ve střední Evropě představuje velkou příležitost. Na Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž připadá skoro pětina orné půdy EU. V těchto zemích by mohlo být podle analýzy instalováno 180 GW agrovoltaiky. Pro představu – v současnosti je celková solární kapacita 25 GW. 

Výroba elektřiny z agrovoltaiky by v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku mohla dosáhnout 191 TWh ročně. To je desetkrát více než roční spotřeba elektřiny pro zemědělství a potravinářství v tomto regionu (17 TWh). Zemědělci by mohli přebytečnou elektřinu prodávat do národních sítí.

V Evropě již bylo realizováno více než 200 agrovoltaických projektů. Většina z nich se nachází v Německu, Francii, Itálii a Nizozemsku, kde předpisy umožňují sdílení půdy pro zemědělské účely a výrobu elektřiny bez ztráty dotací. 

Na rozdíl od těchto zemí nejsou ve střední Evropě plně zavedeny směrnice a předpisy podporující rozvoj agrovoltaiky, zemědělská půda zapojená do výroby solární energie je vyloučena z dotací. Nedávné zavedení předpisů o agrovoltaice v Česku vyvolalo debatu na toto téma v Maďarsku, Polsku a Slovensku, kde stále nemají žádné předpisy týkající se agrovoltaiky. Evropská komise je optimistická. Samotná agrovoltaika by do roku 2030 mohla překonat cíle EU v oblasti fotovoltaiky. Pokrytí pouhého 1 % využívané zemědělské plochy (UAA) agrovoltaickými systémy by podle prohlášení z loňského října mohlo přinést 944 GW.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)