Jsou to fascinující čísla. Nebo spíš děsivá. Zhruba polovina objemu námořních kontejnerů je jen vzduch, to samé platí pro železniční vagony. A tohle převážení vzduchu sem tam zhoršuje ještě praxe e-commerce. 

Asi každý z nás už zažil, že zboží, které si v e-shopu objednal, bylo zabalené do zbytečně velké krabice. Jinými slovy ke zboží jsme dostali jako bonus vzduch. Tato praxe ovlivňuje životní prostředí více, než si myslíme. Na situace, kdy jsou výrobky zabalené v neúměrně velkém obalu, nebo je použito nadměrné množství obalových materiálů, se vztahuje pojem „overpackaging“. 

„Zákazníci si kupují miliony kubíků vzduchu. O to méně balíků se do auta vejde, a tím přispívá neúměrně balená objednávka k větší produkci CO2,“ říká David Klímek ze společnosti zabývající se optimalizací obalů Supply.do.

Prázdné vagony

Jaké jsou aktuální statistiky? Podle experta na odpadové hospodářství Michaela Rady 55 % námořních kontejnerů globálně převáží jen vzduch, 45 až 65 % nákladních i osobních železničních vagonů je vytíženo na cestách z méně než 20 % neb dokonce jezdí prázdných. Efektivita balení v B2B se pohybuje v rozmezí 60 až 80 %. Efektivita balení v retailu, včetně e-shopů je podle Michaela Rady 40 až 60 %.

Loňský výzkum obalové společnosti DS Smith odhalil, že do českých domácností se kvůli zbytečným obalům každoročně dostane 9,2 milionu m³ vzduchu, což odpovídá více než 3 705 olympijským plaveckým bazénům. 

Kartonové krabice, které neodpovídají velikostí jejich obsahu odpovídají podle DS Smith 20 861 tun kartonu navíc. Stojí 140,8 milionu korun. 61 milionů m² plastových pásek navíc představuje přibližně polovinu rozlohy města Zlína a 9,3 milionu m³ výplně by stačilo na třináctinásobné zaplnění pražského Staroměstského náměstí.

Různé balení – různá stopa

Jaká je uhlíková stopa obvyklých možností balení? Experti na udržitelné balení z firmy Teorra přehledně vyčíslují dopad nejběžnějších obalových materiálů a navrhují způsoby, jak snížit uhlíkovou stopu obalů.

V přehledu nejběžnějších typů obalů a jejich přibližných uhlíkových stop najdeme následující materiály:

• Karton a papír: 0,94 kg emisí uhlíku na 1 kg obalu
• Pěnový polystyren: 1,16 kg emisí uhlíku na 1 kg obalu
• Hliník: 2,32 kg emisí uhlíku na 1 kg obalu
• Plast: 3,50 kg emisí uhlíku na 1 kg obalu

Na závěr pro pochopení kontextu: Uhlíková stopa obecně je celkové množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů emitovaných za dobu životnosti daného produktu. To zahrnuje všechny skleníkové plyny vznikající při výrobě surovin, výrobě obalu, přepravě od výroby po cestu k zákazníkovi a na konci i recyklaci a zpracování odpadu pocházejícího z obalů. Například obaly potravin představují v průměru 5 % energie spotřebované během životního cyklu produktu, což z nich dělá významný zdroj emisí skleníkových plynů.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace