Neposloucháte nás, zlobí se ekologičtí rebelové. Přijdou dýmovnice a krev?

27. 4. 2023  |  Zuzana Keményová

Rebelie proti vyhynutí opět ožívá i v Česku. Od roku 2018 působí ve světě i u nás hnutí Extinction Rebellion (XR), které občanskými nepokoji poukazuje na pokračující klimatickou krizi a vyzývá k okamžité akci. Jeho protesty jsou nenásilné, ovšem nechybí na nich blokády, stříkání umělé krve na budovy úřadů a vlád či přilepování se k silnicím nebo uměleckým dílům. Jeho extrémní akce v několika případech měly skutečný dopad, Británie například vyhlásila stav klimatické nouze. XR na začátku roku nabíralo dech, pozastavilo činnost v Česku i ve světě, teď se chce vrátit s novou formou protestů.

U budov parlamentu v centru Londýna se scházejí tisíce lidí. Procházejí s transparenty s nápisy jako Nemáme žádnou náhradní planetu nebo Chceme žít. Blokují silnice kolem parlamentu a nakonec policie 90 lidí zatýká. Zejména ty, kteří posedávají na silnicích a znemožňují tak dopravu. Takto to v metropoli UK vypadalo prvního září 2020, kdy v londýnských ulicích protestovali aktivisté ekologického hnutí Extinction Rebellion.

Ten název se dá přeložit jako Vzpoura proti vyhynutí. Jde o globální občanskou iniciativu, která vychází z myšlenky, že život na Zemi je v ohrožení. „Naše klima se mění rychleji, než vědci předpovídali, a v sázce je mnoho. Úbytek biologické rozmanitosti, neúroda, sociální a ekologický kolaps, masové vymírání. Dochází nám čas a naše vlády selhaly. Vzpoura proti vyhynutí vznikla, aby to napravila,“ stojí v globálním představení hnutí, kterému se zkráceně říká XR.

Symbolem je písmeno X v kroužku, které se dá také chápat jako přesýpací hodiny odměřující čas. Projevem hnutí je radikalita, ovšem v mezích občanské neposlušnosti a nenásilného odporu. Cílem aktivistů XR je podle proklamace zabránit rozpadu klimatu, ztrátě biodiverzity a sociálnímu a ekologickému kolapsu či tyto jevy alespoň zmírnit.

Bez šéfa, zato s globálními dopady

Nedá se přesně určit, kolik členů XR má. Je totiž volné, tedy přidává se k němu ten, kdo cítí potřebu, žádné oficiální členství neexistuje. XR nemá ani hierarchickou strukturu, není nikdo, kdo by jej řídil, nemá žádného šéfa. Hnutí se formovalo na sociálních sítích, a to na základě aktuálních událostí.

Podle časopisu Time XR působí v 75 zemích světa. Požadavky má v zásadě tři a směřují rovnou na vlády jednotlivých zemí, kde XR působí. Požadavky zní: vyhlásit stav klimatické nouze, dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2025 a zřídit občanské shromáždění, které navrhne kroky pro řešení klimatické krize.

Akce Extinction Rebellion mají většinou podobu blokád, ovšem velmi působivě podaných. Aktivisté se často oblékají do kostýmů. Například v roce 2019, když blokovali dopravu na Whitehallu v dolní části londýnského Trafalgar Square, byli oblečení v rudých hábitech připomínajících divadelní kostýmy.

Ty červené kostýmy se nazývají Red Brigade a někdy se používaly i na akcích v Česku,“ říká pro Ecoista.cz Veronika Holcnerová, česká podporovatelka ekologických hnutí, která jim pomáhá s komunikací. Jindy zase aktivisté stojí v ulicích s barevnými dýmovnicemi a šátky přes obličej. Účastníci akcí přitom již dopředu kalkulují s tím, že je policie zadrží, což se také na většině akcí děje.                                                                                            

Přidal se i otec Borise Johnsona nebo herečka Thompsonová

Extinction Rebellion založila v roce 2018 přibližně stovka akademiků, kteří podepsali akční výzvu. Mezi zakladateli jsou například Roger Hallam, proslulý environmentální aktivista z jižního Walesu, dále britská aktivistka Gail Bradbrooková a další Brit Simon Bramwell.

Všechny pojí fakt, že již dříve se občanskému aktivismu věnovali. Bradbrooková například už ve 14 letech hájila práva zvířat v takzvané Green Party v Británii. V roce 2015 založila skupinu Soucitná revoluce (Compassionate Revolution), ze které se pak zformovalo hnutí Rising Up! a z něj pak vzniklo Extinction Rebellion.

V roce 2016 odjela na psychedelický pobyt do Kostariky, kde užívala ayahuasku, ibogu a další látky, aby si ujasnila svou práci. Brzy po návratu se seznámila s Rogerem Hallamem a společně vytvořili koncept Extinction Rebellion.

Už v listopadu 2018 se v Londýně konalo několik akcí občanské neposlušnosti. XR se také otevřeně hlásí k občanským hnutím jako Occupy Wall Street, Gándího hnutí za nezávislost nebo k hnutí Martina Luthera Kinga a hnutí za občanská práva. Akcí XR se účastnila například i herečka a držitelka Oskara Emma Thompsonová.

K příznivcům XR patří například i otec bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Zatímco jeho syn nazval ekologické aktivisty nespolupracujími odpadlíky, Johnsonův otec Stanley v diskuzi pořádané XR skupinou uvedl, že tuto nálepku bude nosit s hrdostí. Podle něj to, co hnutí dělá, je nesmírně důležité.

Jamky zalité cementem jako protest proti zvýhodňování golfu

Od roku 2018 až do loňska se po Evropě konala řada XR protestů. V srpnu 2021 například dav zástupců hnutí na pět hodina zablokoval vstup do budovy norského ministerstva ropy a energetiky. Zhruba 17 přívrženců s transparenty s nápisem Zakažte ropu načas obsadilo recepci ministerstva a desítky dalších demonstrovaly na ulici, čímž lidem bránili ve vstupu do budovy v centru Osla. Policie demonstranty vytlačila a zatkla několik desítek lidí. Blokádu označili za součást desetidenní kampaně proti norskému ropnému průmyslu. Norsko je totiž největším producentem ropy a zemního plynu západní Evropě.

Desítky let jsme psali dopisy, mluvili jsme, demonstrovali. Nechali jste nás mluvit, ale neposloucháte,” řekla na demonstraci tehdy dvaadvacetiletá aktivistka Hanna Kristina Jakobsenová. „Proto jsme nyní přistoupili k nenásilné občanské neposlušnosti. Jsme zoufalí,” vysvětlila.                           

Loni v srpnu zase v jižní Francii zástupci XR zalili golfové jamky cementem na protest proti výjimkám z omezení spotřeby vody, které v době extrémního sucha mohou využívat golfová hřiště. Oproti tomu v nejhůře postižených obcích nemohli obyvatelé zalévat zahrady. V petici aktivisté napsali, že výjimka pro golfová hřiště dokládá, že ekonomické šílenství má přednost před ekologickým rozumem.

V říjnu zase australská policie zatkla dva zástupce Extinction Rebellion, když se přilepili k obrazu španělského malíře Pabla Picassa. Měli s sebou černobílý transparent se sloganem Klimatický chaos = válka a hladomor. Podle svého prohlášení chtěli upozornit na spojitost mezi klimatickou změnou a lidským utrpením.

Akce hnutí XR ovšem nebyly jen výstřely do prázdna. V některých zemích podnítily reálné kroky místních autorit. První požadavek – vyhlásit klimatickou nouzi – splnil britský parlament 1. května 2019. Extinction Rebellion také v Británii podnítilo debatu o klimatickém chaosu a vybíjení divoké zvěře.

V Česku XR kritizuje hlavně uhlí

V roce 2019 začalo Exctinction Rebellion působit i v České republice, a to hlavně v Praze a v Brně. U vzniku XR v Česku stál například Arne Springorum, původem z Němec, který ale žije dlouhodobě se svou rodinou v Praze a má české občanství.

Hned v únoru 2019 vyzvalo hnutí pražský magistrát, aby také vyhlásil stav klimatické nouze. V červnu pak prošel Prahou pohřební průvod, který symbolicky pohřbil lidstvo kvůli jeho nečinnosti. V červenci téhož roku se pak tři protestující připoutali k lešení před budovou úřadu vlády. Na svah Ještědu také členové hnutí umístili symbol přesýpacích hodin v kruhu. V Česku hnutí upozorňovalo především na problematiku těžby uhlí a přílišné závislosti českého průmyslu a ekonomiky na fosilních zdrojích. V létě 2019 pak česká vláda schválila vznik uhelné komise, která má mimo jiné diskutovat o útlumu těžby uhlí.

V České republice nejsou žádné tak hmatatelné výsledky jako ve Velké Británii, ale jsem přesvědčená, že vznik české odnože Extinction Rebellion významně pomohl rozšířit širší povědomí o klimatické krizi. Došlo k posunu takzvaného Owertonova okna, tedy, že se změnilo, o čem je přípustné v mainstreamu mluvit,“ míní Holcnerová, která stála u vzniku XR v Brně.

Všimla si také zajímavého efektu české odnože – v Česku se povedlo to, s čím mají ostatní v hnutí velký problém – zaangažovat i lidi ve středním věku, typicky rodiče s dětmi. „To má samozřejmě ale i svá negativa, protože takoví lidé nemají příliš mnoho času a nemůžou se například vzdát svého zaměstnání, protože živí rodinu,“ konstatuje Holcnerová.

Ani V Česku se nedá říct, kdo konkrétně českou pobočku hnutí řídí. „Nemyslím, že někdo vede české XR. Jedná se spíš o malou skupinku lidí, kteří jsou spolu nějak v kontaktu,“ líčí Holcnerová. Finančně hnutí funguje z darů podporovatelů, případně z ekologických fondů, které distribuují prostředky do celosvětové organizace na základě předem stanovených kritérií. „Je to asi jako když žádáte o grant,“ ilustruje Holcnerová. 

Na celosvětové úrovni XR čelilo i silné kritice. Vznikly například pochybnosti o tom, zda je schopno oslovit různorodé komunity. Například komentátor britského listu The Guardian se o hnutí vyjádřil jako o ghettu bílé střední třídy. Časopis New Statement obecně o mainstreamovém environmentalismu konstatoval, že čelí výtkám, že je příliš bílý, středostavovský a určený pro lidi, kteří si mohou dovolit nechat se zatýkat. A že se zajímá více o nádhernou scenérii a fotogenické vymírající druhy než o realitu, ve které vznikají velké ekologické škody.

Český časopis A2Alarm zase poukázal na vytváření nevhodného PR. Kritizuje především zakladatele Rogera Hallama, že pro kampaň XR využívá holokaust. Nejvíce je však Extinction Rebellion kritizováno za to, že jeho akce v konečném důsledku dopadají nikoliv na elity a korporace, ale na obyčejné občany z nižších nebo nejnižších ekonomických a sociálních vrstev. Protože blokováním silnic nebo MHD v dopravní špičce nejvíce trpí právě tito lidé.

Od dubna přichází v nové podobě

Letos 1. ledna britská odnož organizace Extinction Rebellion oznámila, že pozastaví narušování veřejného pořádku a že tímto krokem chce přitáhnout více lidí, aby se připojili k jejímu úsilí. V prohlášení nazvaném Končíme (We Quit) britská část organizace uvedla, že za čtyři roky, kdy podniká protestní akce, se změnilo jen velmi málo a emise nadále rostou. „S příchodem nového roku si dáváme kontroverzní předsevzetí dočasně se odklonit od narušování veřejného pořádku jako naší hlavní taktiky,” sdělila skupina v prohlášení.                                                                                                        

Britská odnož Extinction Rebellion nicméně také uvedla, že od letošního 21. dubna plánuje obklíčit budovu parlamentu 100 tisíci lidmi. „Letos dáváme přednost účasti před zatýkáním a budování vztahů před zátarasy, protože stojíme společně a stáváme se nepřehlédnutelnými,” uvedli členové v prohlášení.                                                                                                                                                             

Veronika Holcnerová vysvětluje, že i v Česku se nyní hnutí rozdělilo na dvě části. Na umírněnou, která stále nese název Extinction Rebellion, ale nyní nebude aktivní, a na radikální, která se přidává k hnutí Poslední generace (Last Generation, německy Letzte Generazion). Ta podle slov Holcnerové pořádá ještě kontroverznější akce než XR.

XR jako takové je nyní neaktivní. Činnost pozastavilo hlavně kvůli nedostatku lidí. Je to vlastně docela známá a opakující se geneze sociálních hnutí. Objeví se něco zajímavého, nového, co osloví lidi, kteří jsou naprosto mimo klimatická klima hnutí, a tito lidé se zapojí. To se zas tak často nepodaří, v tom bylo XR nevídaně úspěšné,“ shrnuje Holcnerová. „Po první větší akci či nějakém dílčím úspěchu se přidá větší množství lidí, kteří ale nejsou spokojení s taktikami, za které je společnost bude většinově odsuzovat. Takové taktiky jsou často mnohem úspěšnější v dosahování rychlé a radikální společenské změny, ale pro lidi prostě není snadné, když je ostatní odsuzují,“ přibližuje Holcnerová.

Radikální a dlouhodobé akce mají účinek

Hnutí Last Generation a jeho různé odnože pořádají kontroverzně vnímané blokády dopravy, které sympatizanti nedělají jen jednorázově, ale opakují je po dlouhou dobu, takže získávají pozornost médií i politiků. V praxi takto aktivisté demonstrují i několik měsíců v kuse, třeba tak, že sedí na silnici s transparenty v rukách.

Tato taktika, kterou kromě Last Generation používá třeba britská skupina Just Stop Oil!, vyvolává často silnější represe vůči aktivistům. Ve Velké Británii například větší množství lidí skončilo ve vazbě, kde čekali na soud i několik měsíců,“ vykresluje Holcnerová, která pomáhá také české odnoži Poslední generace s komunikací navenek.

Vnímám roli téhle radikálnější části klima hnutí jako důležitou a ráda podpořím její činnost. Zároveň také vnímám úspěchy například Letzte Generazion v Německu, kde se daří postupně měnit postoj společnosti k jejich akcím i požadavkům a v posledních dnech se dokonce za jejich požadavky oficiálně postavilo město Hannover. Chce aktivisty oficiálně podpořit a pomoci jim s prosazením požadavků. To je unikát minimálně v Evropě. Dosáhli toho velmi nepopulárními blokádami dopravy, často na dálnicích,“ připomíná Holcnerová.

XR tak, jak jej Češi znají, momentálně nechystá žádné akce. Zvažuje se však založení hnutí Scientist Rebellion, do kterého by se zapojili čeští vědci. Toto je aktivita několika lidí jak z XR, tak z Poslední generace.

Zuzana Keményová (Autorka je redaktorkou Hospodářských novin)

Foto: archiv XR