První vodní elektrárna byla oficiálně spuštěna roku 1888 v Písku na řece Otavě. Vznikla přestavbou původního vodního mlýna, na které se podílel i vynálezce František Křižík. V roce 1930 fungovalo v Československu téměř 17 tisíc vodních elektráren. Dnes je jich desetina.
Město Písek se díky novému zdroji stalo první českou obcí s trvalým veřejným elektrickým osvětlením. Objekt je chráněn jako kulturní památka, pracují v něm dvě Francisovy turbíny a budova slouží i jako muzeum osvětlení a elektro motorů.
Nejvýkonnější vodní elektrárnou jsou Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Jedná se o přečerpávací elektrárnu a stěžejní roli zde hraje rezervní nádrž. Jde zároveň o největší „baterii“ v Česku.
Nejvyšší, tedy stometrovou hráz má přečerpávací vodní nádrž Dalešice. Jedná se o nejvyšší funkční sypanou hráz v Evropě s výkonem turbín 480 megawattů. Zároveň funguje jako zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany a dokáže i krátkodobě nahradit jeden blok jaderné elektrárny k výrobě špičkové elektrické energie.
Nejvyšší, 91metrovou betonovou hráz má u nás přehrada Orlík na Vltavě. Je zároveň nejvodnatější českou nádrží, pojme až 716 milionů kubíků vody. Výkonově se Orlík s 364 MW řadí mezi tuzemskými vodními zdroji na třetí místo.
Dlouhé stráně
Jsou řeky a říčky, kde bývaly malé vodní elektrárny v provozu téměř na každém jezu. A některé fungují dodnes, nebo je jejich majitelé znovu využívají k vlastní spotřebě. Voda jim nejen rozsvítí světla, ale dokonce i mele mouku nebo pohání pilu. Tady je výběr těch které by neměly ujít vaší pozornosti.
Nejmodernější mlýn v České republice leží na řece Jizeře v krásném městě Svijany. Jedná se o mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele. Historie Pernerova mlýna sahá až do roku 1420. „Nechci být největší, ale nejlepší,“ je krédo majitele mlýny Daniela Pernera už řadu let.
Jeden z nejlépe zachovalých mlýnů na Radotínském potoce leží v okrese Praha-západ u Chotče u Prahy. Dokonale zapadá do okolní krajiny a je historickou i architektonickou památkou. První písemná zmínka o mlýně se datuje do roku 1666, kdy do mlýna přišel nájemce Měchurka.
Po roce 1990 ho získal v restituci zpět Zdeněk Veselý, který v něm obnovil provoz. Rodině Veselých patřil Měchurovský mlýn už od roku 1776. Dnes se v něm melou speciální vysoce kvalitní mouky a v sezóně organizuje Zdeněk Veselý prohlídky pro turisty. A můžete se tu i naučit péct chleba.
Moravský vodní mlýn, kde se hoduje v krčmě a sladce spí v hotelových pokojích, leží na potoce Býkovka v okrese Blansko. První psanou zmínku o mlýně najdete ve spisech při dělení majetku z roku 1526.
Současní majitelé mlýn adaptovali do podoby, jakou měl v polovině 19. století. Jelikož se mlýnské zařízení nedochovalo, převezli ho sem ze zaniklého mlýna ve východních Čechách a pod odborným dohledem zrestaurovali. Dominantním prvkem je více než čtyři metry vysoké mlýnské kolo. Za poplatek vás tu nechají umlít mouku.
V okrese Jindřichův Hradec můžete navštívit veřejně přístupný mlýn nejen s vodním kolem, ale i s funkční pilou. Unikátní dřevostavba z 19. století stojí na břehu rybníka na Peníkovském potoce
