Potenciálním řešením, jak snížit uhlíkovou stopu výrobků, mohou být znovuvyužitelné obaly. Ani ty ale nemusí být zcela ideálním řešením, jejich efekt může být snížen třeba delšími přepravními vzdálenostmi.

Firmy hledají řešení, jak minimalizovat environmentální dopady obalových materiálů. Analýza životního cyklu obalů ukazuje, že vratné obaly jsou obecně ekologičtější než ty jednorázové. Úspěch vratných obalů ale závisí na několika klíčových faktorech, jako je například počet cyklů, kterými obal projde. 

Od určitého bodu se navíc pozitivní dopad opakovaného použití může vyrovnávat s emisemi spojenými s čištěním a přepravou, které obaly v rámci cyklu musí absolvovat. Přeprava, a to hlavně u těžších obalů, je zodpovědná za nejvyšší emise a snižuje výhody opakovaného používání obalů. 

Co je zelenější

Studie z roku 2023 porovnávala ekologické dopady jednorázových plastových a kartonových obalů. I přes mnohé výhody kartonu, jako je jeho původ v obnovitelných zdrojích nebo snazší recyklace, v dodavatelských řetězcích závislých na dálkové dopravě přispěla vyšší hmotnost kartonu k vyšší uhlíkové stopě. Pokud kartonové obaly putují na skládku, uvolňuje se z nich metan, který má násobně větší dopady na životní prostředí než CO₂.

Vratné obaly, jako jsou plastové sáčky a krabice, mohou být ekologičtější alternativou, zejména pokud projdou dostatečným počtem cyklů. Vratné plastové sáčky jsou ve většině případů ekologičtější již po několika použitích, zatímco plastové krabice se ekologicky vyplatí po 32 a více cyklech. Vratné plastové obaly mají ve většině případů nižší dopady na životní prostředí ve srovnání s jednorázovými kartonovými obaly. Ty totiž významně přispívají k znečištění odpadky.

Hora odpadu roste

V Evropské unii došlo v roce 2021 oproti roku předchozímu k nejvyššímu nárůstu jak vygenerovaného, tak zrecyklovaného odpadu z obalů. Produkce obalového odpadu vzrostla od roku 2010 do roku 2021 o 22,5 % – ze 154 kilogramů na osobu na 189 kilogramů. 

Stejně tak se zvýšil i podíl recyklovaného odpadu z 99 na 121 kilogramů na osobu, což představuje nárůst shodou okolností naprosto stejný – o 22,5 %.

Kromě recyklace existuje také možnost energetického využití a opětovného použití obalů. Tyto metody jsou považovány za poslední kroky v hierarchii nakládání s materiály. „Primární by mělo být navrhování produktů a služeb tak, aby odpad vznikal minimálně nebo vůbec, a šetrné nakládání s materiály během výroby,” připomíná Kristýna Spěváková, vedoucí Českého cirkulárního hotspotu.

Pozor na overpacking

Častým problémem obalů bývá nepřiměřená velikost vzhledem k přepravovanému produktu. „Kvůli té pak dochází k převozu ‚vzduchu‘, nutnosti častějších cest a nevytíženosti vozidel. Dále je následkem toho potřeba, aby nádoby na sběr obalového odpadu byly větší, nebo aby jich bylo více,” upozorňuje na problém overpackingu konzultantka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) Eva Ryšavá. Některé e-shopy řeší tuto problematiku zavedením nástrojů, které pomocí algoritmů optimalizují rozměry obalů, což může snížit množství použitých obalů až o 30 %.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)