Již šestým rokem pomáhá nadační fond Veolia rozšiřovat a udržovat cenné přírodní lokality v naší krajině, jako jsou například mokřady. V rámci svého programu „Vraťme vodu přírodě“ spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), který vykupuje, revitalizuje a dlouhodobě pečuje o tyto pozemky.

Na dosavadní výsledky programu jsme se zeptali ředitelky Nadačního fondu Venduly Valentové. Kolik prostředků jste již vynaložili?

Díky tomuto projektu bylo již zachráněno 15 hektarů (150 tis. m² ) mokřadů  v celkem 17 lokalitách. Do konce roku 2022 jsme na jejich záchranu poskytli více než 5,3 milionu korun, z toho jen v roce 2022 to bylo 1,8 milionu korun. Náš nadační fond byl založen už v roce 2003 společností Veolia Česká republika a od svého vzniku rozdělil na podobné projekty, které pečují o prostředí i lidské komunity, víc než 250 milionů korun.

Proč zrovna mokřady?

Jistě také proto, že jsou úzce spjaty s hospodařením s vodou v krajině, tedy s naším oborem podnikání. Ale jsou mnohem důležitější, než se může zdát. Z hlediska biodiverzity patří k nejrozmanitějším ekosystémům na planetě, jsou přirozenou zásobárnou vody v krajině a umějí fantasticky vodu zadržovat. Například jeden čtvereční metr plochy mokřadu umí zadržet až 900 litrů vody. „Děkují“ nám určitě také žáby – konkrétně ohrožení skokani zelení a další druhy obojživelníků.

Jak vlastně taková záchrana mokřadu probíhá?

Naší účastí, pomocí při výkupu cenných přírodních lokalit, to nezačíná ani nekončí. Český svaz ochránců přírody jako jedna z nejstarších podobných organizací u nás má členy po celé republice a mnoho z nich se věnuje dobrovolnictví, pomáhají i svým osobním dílem. Velkou roli hraje dobrá znalost místního prostředí, takže o existenci těchto lokalit a možnostech jejich záchrany se dozvědí obvykle jako první. Víme, že vody v krajině ubývá, pozemky se špatně obhospodařují, v důsledku nedokonalé legislativy se na nich dokonce stavějí i hypermarkety, velké plochy se betonují, asfaltují. ČSOP zajišťuje výkup zajímavých pozemků od jejich vlastníků, na což poskytujeme peníze. Zároveň se ochránci přírody zavazují, že získané území nikdy neprodají někomu dalšímu a že o ně budou trvale pečovat Projekt, který některá z organizací ČSOP přírody připraví, má při své realizaci také naši podporu. Stejně jako následná péče.

Je takových lokalit, které mohou zadržovat vodu v krajině, dostatek?

Mnohé již jsou nenávratně ztraceny jiným způsobem využívání. Ale ani těch, které se dají vykoupit a revitalizovat, příliš mnoho není, nebo, což je častější, je vlastníci pozemků prodat nechtějí. V některých případech se však dá využít ochoty vlastníků dát tyto pozemky do obhospodařování a trvalé péče ochranářů – i některé takové projekty jsme podpořili. Je to důležité, protože krajina už je natolik změněná, že i možnost částečně obnovit její vodní potenciál je užitečné. Někdy to ovšem ztroskotá i na tom, že vlastníky nelze ani dohledat, je jich větší množství, nedokážou se spojit nebo domluvit. Proto vstupujeme do projektu až ve chvíli, kdy mají ochranáři vybranou lokalitu, která z přírodovědného hlediska dává smysl, a její alespoň částečná obnova je přitom reálná. Je také již známá cena výkupu pozemku a náročnost jeho revitalizace.

 Co velkého chystáte v letošním roce?

V tuto chvíli máme již schválený výkup a revitalizaci dvou lokalit na Karvinsku. Jedna z lokalit leží přímo na východním okraji lutyňské zástavby. Jde o bývalou jámu po těžbě písku. Dosud je to enkláva „divočiny“ na pomezí značně zastavěného území a intenzivně zemědělsky využívaných pozemků, což by nejspíš vedlo také k zastavění tohoto přírodně cenného území. Plocha navržená k výkupu je dostatečně velká, aby dokázala ustát i případné rozšiřování zástavby v bezprostředním okolí. Dále jde o soubor pozemků v nivě řeky Olše tvořící téměř souvislou plochu rozdělenou pouze úzkým pásem protipovodňové hráze. Větší část plochy je porostlá dřevinami charakteru lužního lesa (s převahou topolů a vrb). Jde o významnou entomologickou lokalitu. Místo je ohroženo nevhodnou těžbou. V letošním roce bude také pokračovat projekt na levém břehu Blanice nedaleko centra Vlašimi. V letech 2019 a 2020 jsme přispívali na výkup zanedbaného pozemku o velikosti 1,2 ha, který dříve byl přirozenou mokřadní loukou, a letos by měla být provedena jeho revitalizace. A další zajímavý projekt nás čeká na území tzv. východočeské Sahary. V letech 2023–2027 by zde mělo být vybudováno dalších 15 tůní (každý rok tři tůně) nepravidelného tvaru s pozvolnými břehy. Realizací projektu bude podpořena stanovištní a druhová rozmanitost lokality. Vzniknou nové biotopy pro rozmnožování obojživelníků a vážek. Zároveň bude zvýšena retenční schopnost krajiny, čímž dojde ke zlepšení mikroklimatu lokality.

Text: Milena Geussová
Foto: NF Veolia