Nová globální studie naznačuje, že recyklace solárních panelů by mohla do roku 2060 umožnit získání materiálů v hodnotě stovek miliard dolarů a navíc snížit emise.
Recyklace solárních panelů by podle Happy Eco News mohla proměnit hrozící krizi s odpady v globální zisk. Uvádí to nová rozsáhlá studie, ve které vědci modelovali 1 708 scénářů recyklace ve 32 regionech po celém světě. Zjistili, že recyklované materiály by mohly generovat ekonomické přínosy ve výši téměř 1 bilionu dolarů.
Globální solární instalace nyní rychle rostou rychleji než jakýkoli jiný zdroj energie. Někteří vědci očekávají, že fotovoltaika se do roku 2050 stane dominantním zdrojem elektřiny. Co se ale budě dít s vysloužilými solárními panely? Zmíněná studie publikovaná v časopise Nature předpovídá, že do roku 2060 bude vyřazených 297 až 402 milionů tun panelů.
V dnešní době většina vyřazených solárních panelů končí na skládkách. Tam mohou do půdy a vody unikat toxické kovy, jako je olovo a kadmium. Několik společností již testuje sofistikovaná recyklační řešení. Například Veolia provozuje specializovaná zařízení na recyklaci fotovoltaiky ve Francii. Zařízení dokáže zpracovat až 1 400 tun panelů ročně, s plánovaným navýšením kapacity na 4 000 tun, a získává z nich sklo, hliník, křemík, plasty a měď. Veolia uvádí až 95% míru materiálového využití, díky níž se cenné suroviny mohou vracet do výroby místo toho, aby končily jako odpad.
Recyklace většiny panelů dnes stále stojí více, než kolik stojí získané materiály. Dříve citovaná studie odhaduje, že globální recyklace se nezlomí ani před polovinou 30. let 21. století. Přesto vědci předpovídají kumulativní čisté přínosy ve výši 529 až 935 miliard dolarů do roku 2060. Kromě finančních zisků by lepší recyklace mohla významně snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví. Studie odhaduje snížení emisí o více než dvě třetiny.
Získávání materiálů recyklací solárních panelů by také mohlo zmírnit tlak na globální dodavatelské řetězce nerostných surovin. Stříbro, měď a telur čelí rostoucí poptávce ze strany dalších technologií čisté energie. Opětovné využití stávajících zdrojů by mohlo snížit potřebu nové těžby v citlivých oblastech. Výzkumníci poukazují na mezinárodní legislativu, včetně Pařížské dohody, jako na nástroje pro šíření technologií a financování do regionů s nižšími příjmy. Koordinovaná podpora by mohla pomoci více regionům vybudovat si vlastní kapacitu pro recyklaci solárních panelů, místo aby se donekonečna spoléhaly na ostatní.
Evropa už buduje infrastrukturu, která má rostoucí množství vysloužilých panelů zvládnout. Podle zprávy programu IEA PVPS bylo ve Francii v roce 2024 zpracováno 7 143 tun fotovoltaických panelů, z nichž skoro 87 % se recyklovalo. Nová data zveřejněná v dubnu 2026 navíc ukazují, že technologie recyklace se zlepšují. Modernější postupy dokážou účinněji získávat nejen sklo a hliník, ale také křemík a stříbro. Výzvou zůstává ekonomika celého procesu a kvalita získaných surovin. Právě schopnost vracet cenné materiály zpět do výroby rozhodne o tom, zda se recyklace stane běžnou součástí solární energetiky, nebo zůstane závislá na regulacích a finanční podpoře.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)