V Česku připadá na každé dva lidi prakticky jeden pes nebo kočka. Celkem tu žije přes pět milionů mazlíčků, kteří konzumují masné výrobky, a jejich uhlíková stopa proto není zanedbatelná. Možná to zní překvapivě, ale vlastnictví zvířete je z ekologického hlediska poměrně velký problém.
Ano, podle dostupných údajů vlastní domácího mazlíčka 58 % dospělých obyvatel České republiky. Nejčastěji chovanými zvířaty jsou psi a kočky, přičemž psa teoreticky vlastní 40 % a kočku 20 % obyvatel.
Není to jen stále rostoucí lidská populace, kdo se podílí na vyčerpávání planetárních zdrojů. Počet domácích mazlíčků ve vyspělých zemích roste raketovým tempem – a spolu s ním i jejich ekologická stopa.
V USA, kde žije bylo před lety 230 milionů lidí, je psů a koček asi 180 milionů, novější čísla dokonce hovoří o 400 milionech. Podle výpočtů zveřejněných už v roce 2017 ve Washington Post spotřebují čtvrtinu živočišných kalorií, které Američané ročně zkonzumují. Jinými slovy, kdybychom americké psy a kočky považovali za samostatný stát, patřili by, už tehdy, mezi pět největších konzumentů masa na světě.
V naší desetimilionové zemi je přes 3,2 miliony psů a možná až 2 miliony koček. A jejich strava něco stojí – nejen finančně, ale i environmentálně.
Například běžná kočka spořádá denně krmivo za minimálně 50 korun, plus další náklady na stelivo a veterinární péči. Roční účet? Klidně 20 000 korun. Psi, zvlášť větší plemena, vyjdou ještě dráž.
S rostoucím trhem mazlíčků se rozšířil i fenomén „luxusního žrádla“. Čím dál častěji kupujeme prémiové krmivo odpovídající kvalitě lidské stravy, tzv. human-grade maso. To ale znamená, že se pro domácí mazlíčky poráží více hospodářských zvířat, než kdybychom využívali vedlejší produkty masného průmyslu jako dřív.
Zajímavé je, že psi nejsou výhradně masožravci – na rozdíl od vlků se u nich evolučně vyvinula schopnost trávit rostlinnou stravu. Přesto je reklama tlačí směrem ke krmivu s vysokým podílem masa. Výsledek? Větší spotřeba masa = větší uhlíková stopa.
Pokud bychom porovnali velkého psa živeného prémiovým krmivem s úsporným automobilem, mohl by mít chlupatý mazlíček větší dopad na klima než auto.
V USA se mnoho majitelů psů a koček označuje jako „pet parents“, tedy rodiče svých mazlíčků. Vztah ke zvířatům někdy překračuje hranice běžného chovatelství:
Mazlíčci se tak stali emocionálními partnery, terapeutickými společníky a náhradou za rodinu.
Podle serveru Statista bylo v roce 2018 na světě chováno kolem 850 milionů psů a koček. Přesné údaje však máme jen pro Evropu a USA – v Asii a Africe jde spíše o odhady, protože mnoho zvířat tam žije volně. Podle dostupných údajů z roku 2024 se odhaduje, že celosvětová populace koček mezitím přesahuje 1 miliardu, přičemž přibližně 350 milionů z nich žije jako domácí mazlíčci
Jejich počet evidentně roste závratným tempem. A jakmile roste ekonomika, roste i zájem o mazlíčky – typicky v bohatnoucí Číně, kde je lidský potomek extrémně drahý luxus, zatímco pes je dostupnější variantou „rodinného příslušníka“.
Zatímco divoká zvířata mizejí, populace psů a koček expanduje. A s nimi roste spotřeba masa, produkce emisí a ekologická zátěž. Obezita už dnes není jen lidský problém – trpí jí i miliony psů a koček.
To neznamená, že bychom měli někomu vyčítat, že má psa nebo kočku. Mazlíčci jsou skvělými společníky, pomáhají proti stresu a osamělosti.
Ale možná neškodí se zamyslet, než si pořídíme chlupatého přítele:
Protože nakonec platí jednoduchá rovnice: čím více psů a koček, tím méně prostoru pro ostatní život na Zemi.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)