I když už překročila padesátku, v létě se s rodinou a partou přátel opět chystá pod stan a od Ježíška dostala krmítko na balkon. Zpěvačka a moderátorka Frekvence 1 Marta Jandová je zkrátka v přírodě jako doma. 

Co podle vás táhne lidi do přírody? 

Myslím si, že ve skrytu duše ji má rád každý, protože to je něco, co se nedá naplánovat, a hlavně nám dává mantinely, které potřebujeme stejně jako malé dítě. Náš život se pořád zrychluje a všichni stále někam popícháme, ale když jdeme do přírody, čas se trošku zastaví, tedy pokud v lese stále nekoukáme do mobilu. Příroda nás láká, protože aniž si to uvědomujeme, vracíme se tam sami k sobě, protože jsme také součástí přírody. 

Kam jezdíte stanovat?

Teď jsme dva roky nebyli, ale už se nám stýká, takže na léto 2026 už máme rezervaci v hezkém, malém kempu ve Dvoře Králové. Je tam velké hřiště, v okolí krásná příroda a moc nás to tam baví. Naše campingová výbava se přitom stále rozrůstá – lavor, světýlka, minigril, a dokonce už máme i malou cestovní ledničku. Pojede nás celkem devět rodin a myslím, že je taky fajn ukázat dětem, jak spolu dospělí můžou trávit čas v přírodě a užít si to. 

Určitě máte i dobrou čelovku a tím pádem jste dobře vybavená i na případný delší blackout…

Je fakt, že doma máme několik velkých balíků balené vody, ale campingové vybavení máme na chatě ve sklepě, kam bychom v případě delšího blackoutu museli odjet. A také v tom sklepě máme asi sto marmelád, které by se také mohly hodit. Ve vsi je malá farma, kde by snad bylo k dispozici třeba i maso. Bez elektriky si ale u nás na chtě nezatopíme, takže kdyby to bylo v zimě, museli bychom být namačkaní u táty, který má dům, kde žije s celou svojí rodinou, hned vedle. Nicméně i tak bychom byli asi v průšvihu úplně všichni a určitě bude lepší, když nic takového nenastane.

Kde se u vás vzalo tolik marmelád?

Můj tchán měl chatu, kde rybízy plodily téměř nekonečně, a protože mě výroba marmelád bavila a baví, těch skelniček máme opravdu spousta. A také mě v létě baví péct nejrůznější ovocné koláče, s posypkou i bez, anebo s vyšlehaným bílkem. Navíc můj manžel dostává od svých pacientek někdy dobré marmelády jako dárek. Alkohol totiž nepije už léta. Nedávno dostal dokonce i pastelky, protože společně s mým mužem chodíme na kurzy kreslení.

Vy jste docela přírodní rodina — dcera Maruška ostatně chodí do Skauta…

U nás o tom opravdu přemýšlíme hodně a Maruška už jako malá tahala igelitky a pet láhve z písku někde na plážích. Oba s manželem milují hory. Na letní túry do hor chodíme pravidelně, a když se jednou stalo, že si manžel vyvrknul kotník a nemohli jsme pokračovat, oplakala to. Ve Skautu si navíc osvojila řadu dovedností, které se opravdu můžou hodit. V přírodě tráví hodně času, v životě by nevyhodila nic na zem a někdy spolu sbíráme odpadky i u nás před barákem. Samozřejmě, že v naší domácnosti odpad také třídíme a někdy si přitom vzpomenu na svoji první tchýni v Německu, která byla silná kuřačka a třídila i veškerý cigaretový odpad.  

Co by podle vás ještě pomohlo přírodě?

Například to, kdybychom se naučili šetřit jídlem. A také je důležité nenakupovat v těch nejlevnějších asijských internetových řetězcích, protože jak kvalitní asi může být tak levné oblečení? Myslím si, že rakovin přibývá dnes hlavně z důvodu levných nekvalitních potravin a levného nekvalitního oblečení, kosmetiky a dalších výrobků. Zátěž na organismus se stále zvyšuje. Všichni dneska chtějí všechno rychle a levně, a přesně to nám ničí planetu.

Nedávno jsem poslouchala českého vědce Jana Lukačeviče, kterého se ptali, jestli to není nefér, že do vesmíru se budou moci kromě kosmonautů podívat jen bohatí lidé. Odpověděl, že podle něj je to fajn, protože všichni, co byli ve vesmíru a viděli naši Zemi výšky, se po návratu začali chovat jinak. Stali se z nich filantropové a ochránci přírody, protože najednou si tam uvědomili, jaký je planeta Země zázrak, a také že všichni tvoříme jeden celek.  Věřím, že kdyby se tam mohli podívat úplně všichni, skončily by rázem i všechny boje a šarvátky.

A co váš vánoční dárek –  krmítko pro ptáčky? 

Celá naše rodina, tedy já, manžel i Maruška, jsme členy České ornitologické společnosti. Platíme členský příspěvek a třikrát ročně dostáváme časopis Ptačí svět. Dělají krásné akce a také se starají mokřady, aby tam mohli hnízdit ptáci. Pomáhá jim spousta dobrovolníků a u nás jim všichni fandíme. 

Osobně miluju hlavně jiřičky, dokonce mám na sobě jednu i vytetovanou.  

Foto: Marta Jandová