Mám potřebu nejít s davem, říká zakladatel Knihobotu. Teď chce expandovat do Evropy

27. 5. 2022  |  Filip Broz

Tahle firma roste rychle jako účty za energie. Z malého antikvariátu ve Zlíně je během několika let podnik s ročním obratem skoro 80 milionů korun a dvěma pobočkami v Praze. Ještě zkraje loňského roku prodali kolem pěti tisíc knížek měsíčně. Koncem roku to už bylo 90 tisíc a letos sní o třikrát vyšším čísle. Přitom nedělají nic, co by nikoho před nimi nenapadlo.

Knihobot našel mezeru na trhu. Vlastně spíš pořádnou díru. Službu, kterou nikdo jiný nenabízí, ale přitom ji potřebují statisíce lidí v Česku. V tuzemsku se prodají každoročně miliony nových knih, ovšem jen jejich malá část končí v antikvariátech.

Dominik Gazdoš

„Aby lidé prodej knih neodkládali, bylo potřeba to celé zjednodušit a motivovat je více penězi než tradičním antikvárním desátkem. V češtině existuje přes milion titulů a cenový rozsah je obrovský, proto se cena těžko určuje předem. Pokud jsme chtěli vyplácet signifikantní peníze, bylo nutné je platit až po prodeji – to znamená ve chvíli, kdy už víme, za kolik se kniha skutečně prodala,“ píše na firemním blogu Dominik Gazdoš, spoluzakladatel a spolumajitel úspěšného on-line antikvariátu.

Vyřešila se tak i další překážka růstu. Odpadla potřeba, aby někdo z firmy musel k lidem přijet a určit, kolik můžou zaplatit. Stačilo pro knihy poslat kurýra.

Jít do práce mi nedávalo smysl

Knihobot nedělá nic tak výjimečného. Antikvariáty tu jsou více než sto let a řada knihkupectví má vlastní e-shopy. „Naší hlavní předností je, že za zákazníka vyřešíme všechny kroky prodeje,“ říká Gazdoš v kanceláři vedle stanici metra Kolbenova v Praze na Vysočanech. Knihobot tu nedávno pronajal celé patro nad svým skladem po zkrachovalé odnoži energetické firmy Bohemia Energy.

Pro pochopení Dominikova zájmu o knihy a vůbec vše staré je třeba se vrátit víc než deset let zpět do Zlína. Tehdy studoval střední školu, četl Sapkowského, dražil knížky na Aukru a inspirován otcem si otevřel vlastní vetešnictví. S přítelkyní kupovali a prodávali starožitnosti, mince, knihy a občas i nábytek. Za rok měli podobný obrat jako dnes za den.

K obchodu přibyl e-shop. Knihy začínaly převládat, navíc k nim Dominik vždycky tíhl, byť se nepovažuje za knihomola. Přečte podle svých slov nějakých deset knih ročně a dvakrát tolik rozečte. Do prodejny pravidelně docházel také jeho bratr David, zatím jen pomáhat.

Teď důležitá kariérní vsuvka. Dominik Gazdoš nemá maturitu. Z jedné střední školy odešel, z dalších dvou ho vyhodili. A právě tuto zkušenost považuje za zásadní startovací pozici své dráhy.

„Když se podíváte na lidi, kteří v něčem úspěšně prorazili, sledujete často sérii neúspěchů a problémů. Tomu se ale blbě čelí, když má člověk zadní vrátka. Bohatou rodinu v zádech nebo možnost odejít na dobře placené místo. Já jinou možnost neměl. Jít do práce mi nedávalo smysl, kde by mě bez maturity zaměstnali?“ vzpomíná.

Vidět dál než ostatní

V roce 2017 se Dominik i se ženou a dcerou přestěhoval z Valašska do Prahy a koupil obsah dvou končících pražských antikvariátů. Do podniku přibral i pozdějšího spolumajitele Pavla Pekaře, který začínal jako brigádník. Také on upřednostnil obchod před studiem. V dalším roce se do Prahy přesunul i Dominikův bratr David a sestrojil první terminál na focení a zpracování knih, jemuž nikdo v Knihobotu neřekne jinak než nevolník.

Nevolníci v akci

Někdy v tuto chvíli si Dominik uvědomil, že trh s knihami je mnohem větší, než kdokoliv kolem vidí. „Ročně se v Česku prodá 30 milionů nových knih. Knihkupci nechápou, že by mohli knihy znovu ještě protočit, a antikváři žijí mentálně v minulosti. Nastaví cenu, protože jsou odborníci, a nereflektují skutečnost, že ten který titul nikdo nechce a klidně je mají v obchodě pět let za stejnou cenu,“ srovnává.

První klasický zaměstnanec nové firmy nastoupil 1. ledna 2019. Na jaře přesunuli sklad a výdejnu do holešovického vnitrobloku na Strossmayerově náměstí. Tehdy se zrodil Knihobot. Podle zakladatelů tento termín přesně sedí na jejich produkt i filozofii: prodej knih s využitím inovací a automatizace tak, aby co nejlépe sloužil zákazníkům.

Se začátkem pandemie covidu-19 a nouzového stavu zapojili do svého byznysu kurýry, kteří si pro vaše knihy přijedou po celé republice. Klidně prý i pro jednu. Přibrali další brigádníky a založili IT oddělení. Momentálně pracuje v Knihobotu zhruba šedesát zaměstnanců a téměř dvě stovky brigádníků. Na konci letošního roku chtějí prodávat 275 tisíc knih za měsíc.

Pomoci v tom má i investice společnosti Miton, která vloni v dubnu získala za 15 milionů korun ve firmě 30procentní podíl.

Nemusíte skoro nic dělat sami

Knihobot není jediná platforma, skrze níž mohou Češi na internetu prodávat své knihy. Existuje třeba Databazeknih.cz nebo Online-antikvariat.cz. Ovšem většina bazarů se liší v tom, že lidé na nich inzerují sami. Své knihy si tak musí sami nafotit, popsat, určit cenu, vystavit a následně i poslat případnému zájemci. To Knihobot udělá vše za zákazníka.

Když jste z Prahy a máte knihy v dobrém stavu, můžete vyrazit na pobočku firmy do Holešovic nebo Vysočan. Předání nezabere déle než pár minut. Pokud nemůžete knihy přivézt, lze využít formulář na stránkách firmy a přes něj poslat fotografie. Na základě nich zaměstnanci odhadují stav a prodejnost knih. Pokud se rozhodnou knihy přijmout, už vše zařídí. Od objednání kurýra přes nafocení až po prodej a doručení zákazníkům. Včetně jejich odvozu z domu.

Po prodeji Knihobot lidem vyplatí provizi 60 procent bez 29 korun. Tento systém provize má zabránit tomu, aby lidé nabízeli do prodeje knihy ve špatném stavu za „pár“ korun.

Klasické antikvariáty Dominik Gazdoš za konkurenci nepovažuje, spíš knihkupectví. „Prodáváme obyčejné knížky a ty jsou buď levnější než v knihkupectví, anebo v nich už naopak nejsou. Když se neprodávají, okamžitě je zlevňujeme, i kdyby to mělo být za pakatel,“ vysvětluje.

Nejen proto se o Knihobotu často mluví v souvislosti s udržitelností nebo cirkulární ekonomikou. Je to ale spíš nálepka novinářů než cílený marketing zakladatelů.

„Mám potřebu nejít s davem. Kdybychom chtěli a tohle téma více tlačili, mohli bychom z toho asi hodně těžit. Je mi to ale nepříjemné,“ přiznává Dominik Gazdoš. Mnohem více se mu při zaznamenávání jeho příběhu líbí slova jako skromnost nebo šetrnost.

Plány firmy na další rozvoj však skromné nejsou. Tento rok se v Knihobotu chtějí věnovat expanzi do zahraničí. Každým dnem mají otevírat pobočku na Slovensku, myslí si rovněž na Německo. „Věřím, že i v Česku je stále prostor růst. Nicméně to, co my v Evropě nikdo nedělá, takže je o co se snažit. Na delší horizont neplánuji,“ říká Gazdoš.

Text: Tomáš Wehle
Foto: archiv Knihobotu