Sam Altman z OpenAI a jeho partneři vsadili na budoucnost umělé inteligence tisíc miliard dolarů. To není překlep. Kde ovšem prudce rostoucí AI vezme elektrickou energii, které spotřebuje obrovské množství? Technologičtí giganti sází na jádro.

Společnost OpenAI podle analýzy Financial Times podepsala dohody v hodnotě přibližně jednoho bilionu dolarů (sic!) na nákup výpočetního výkonu. Smlouvy jsou uzavřeny s firmami jako Nvidia, AMD, Oracle a CoreWeave a týkají se kapacit potřebných pro provoz a rozvoj AI modelů, například populárního ChatGPT.

Plánované kapacity mají v průběhu příští dekády přesáhnout 20 GW výpočetního výkonu, což odpovídá přibližně výkonu 20 jaderných reaktorů. Každý gigawatt AI kapacity podle odhadů OpenAI stojí přibližně 50 miliard dolarů, což vysvětluje, jak se plánovači dostali k jednomu bilionu dolarů.

Není to riziko?

I když má OpenAI obrovské plány, její aktuální příjem je „jen“ kolem 12 miliard dolarů ročně. To vyvolává otázky, jak bude firma financovat tyto ambiciózní projekty.

Například Nvidia plánuje investovat až 100 miliard dolarů do OpenAI, což může zároveň usnadnit financování čipů pro OpenAI. AMD nabídlo opce na akcie a další spolupráce s Oracle a CoreWeave jsou součástí většího projektu Stargate, který má otevřít rozsáhlou infrastrukturu AI.

Někteří analytici přesto varují, že tyto dohody mají spekulativní charakter. Jsou velmi nákladné a závislé na očekávání budoucího růstu AI. Pokud růst nebude dostatečný, rizika jsou značná.

Šéf OpenAI Sam Altman uklidňuje investory tím, že i když jsou závazky enormní, jeho firma sází na dlouhodobou rentabilitu prostřednictvím exponenciálního růstu využívání AI služeb, nikoli na okamžitý zisk.

A co energie?

Možná ještě důležitějším zdrojem než peníze je energie. Kde ji vzít?

Americká vláda a investoři vsadili 9 miliard dolarů na malé modulární jaderné reaktory (SMR), které mají dodávat čistou a spolehlivou elektřinu potřebnou pro datová centra. Cílem je nejen podpořit rychlý růst AI, ale zároveň snížit emise z tradiční energetiky.

SMR jsou menší než klasické jaderné elektrárny a jejich charakter slibuje flexibilitu. Investoři i politici doufají, že tyto reaktory dodají datovým centrům stabilní energii (na rozdíl od solárů či větrníků), což je pro trénink a provoz modelů umělé inteligence nezbytné. Problémem jsou však vysoké náklady a zpoždění v nasazení.

Podle odhadů analytiků by cena elektřiny z SMR mohla být výrazně vyšší než z větších jaderných elektráren či obnovitelných zdrojů. Například pro rok 2030 se odhaduje cena až 182 dolarů za MWh, zatímco větrná a solární energie prý bude tou dobou o třetinu levnější. Srovnání aktuálních cen energie podle zdroje je možné najít v nejnovější zprávě finanční skupiny Lazard.

Navíc i SMR potřebují uran, což je strategická surovina, a v USA ho může zpracovávat jen jeden licencovaný dodavatel. Zde je tedy další potenciální slabé místo.

Přesto zastánci technologie SMR očekávají postupný pokles nákladů a nástup spolehlivějších konstrukcí, které umožní rychlejší zavádění do praxe. Výrobci SMR už podepisují smlouvy s technologickými firmami a distributory na desítky gigawattů.

V návaznosti na plány OpenAI je vidět, že rozvoj umělé inteligence podporuje investice do energetické infrastruktury – hlavně do jaderných elektráren. A při opačném pohledu je jasné, že budoucnost AI je úzce spjata nejen s výpočetními kapacitami, ale i s udržitelným a stabilním zdrojem energie.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)