Bioplyn může jako lokálně vyráběný zdroj energie představovat seriózní alternativu k zemnímu plynu a dalším fosilním palivům. Vzniká recyklací organického odpadu a jeho využití je široké, od paliva pro motorová vozidla až po vytápění domácností. Je však skutečně ekologický?

Na rozdíl od fosilních paliv se bioplyn netěží, ale získává z biologického odpadu, jakými jsou například zemědělské zbytky, kaly z čistíren odpadních vod, a dokonce i kravský trus představuje vítaný zdroj. Jak popisuje Yves Membrez ze švýcarské poradenské společnosti EREP:

Hledání energetické soběstačnosti

Vyčištěný bioplyn, který se skládá převážně z metanu a oxidu uhličitého (CO2), se mění na biometan, “obnovitelný” plyn s vlastnostmi podobnými zemnímu plynu. Toho využívá řada současných iniciativ – mimo jiné v oblasti dopravy – například systém městských autobusů v indickém městě Indore, které pohání bioCNG z organického odpadu.

Prahu brázdí recyklační vůz s pohonem na BioCNG

Vozový park Pražských vodovodů a kanalizací již od srpna 2020 zahrnuje recyklační vůz na vysokotlaký proplach a čištění kanalizací Kaiser ECO na podvozku Scania s pohonem na BioCNG. Tento vůz přináší úsporu provozních nákladů, ale samozřejmě i výrazně nižší zátěž životního prostředí. Jedná se v této kategorii o první vůz ve střední Evropě na tento pohon.

Vzhledem k probíhající válce na Ukrajině se Evropská unie, která v současnosti dováží 90 % plynu (podle Mezinárodní energetické agentury 45 % z něj pochází z Ruska), nepřekvapivě začala zajímat o možnosti využití obnovitelného plynu.

Navzdory těmto snahám k rozvoji bioplynu na evropské úrovni však potenciál tohoto odvětví dosud nebyl plně využit. Jak upozorňuje švýcarský odborník Membrez “současná opatření jsou omezena dostupností organického materiálu vhodného k výrobě bioplynu. Pokud by se veškerý takový materiál využil k tomuto jedinému cíli, odpovídalo by výsledné množství bioplynu přibližně 10 % celkové spotřeby energie ve Švýcarsku, což je významný příspěvek k obnovitelným zdrojům energie předepsaným v energetické strategii země do roku 2050”.

Nejen palivo, ale i hnojivo

V rámci procesu metanizace, který je základem výroby bioplynu, se organické látky ukládají do anaerobního fermentoru. Následný rozklad zanechává “digestát”, který lze použít jako hnojivo. Membrez uvádí, že tento zbytek “se snadno spojuje s nerozložitelným dřevním odpadem a vytváří strukturu vhodnou pro účely kompostování”.

Stručně řečeno, bioplyn nabízí řadu výhod. Má menší uhlíkovou stopu než fosilní paliva, snižuje energetickou závislost, protože může být vyráběn lokálně, umožňuje recyklaci biologického odpadu a má potenciál optimalizovat zemědělské výnosy.

Výroba bioplynu však může být škodlivá pro životní prostředí, pokud pochází z nadměrné spotřeby biomasy, pokud omezuje recyklaci odpadu nebo pokud pochází z vyhrazených zemědělských nebo lesnických ploch. Ostatně, jako vždy platí, že přílišná snaha o ekologické řešení může být ve svém důsledku kontraproduktivní.

Text: Filip Brož 
Foto: Christophe Daguet, pvk.cz 
Zdroj: economictimes.indiatimes.com, pvk.cz, iea.org, euractiv.com