Kravská kejda, vlastní chmel i energie. V Pivovaru Obora vaří cirkulární pivo

5. 8. 2022

Nezničil je covid ani raketově stoupající ceny energií. Zatímco všechny velké pivovary zdražují, jihočeský rodinný Pivovar Obora ceny nezvedá, ani si nestěžuje. Proč také, když dodavatelům neplatí nic. Veškerou energii si totiž vyrábí sám. Jednoduše, z vlastní bioplynky. Ta funguje na kravskou kejdu od místních dojnic a co zbyde, rozveze majitel po poli. Na něm si pěstuje vlastní chmel i obilí na slad. A stoupající cena nafty? Pivo tu rozvážejí elektromobily napájené rovněž elektřinou z bioplynky.

Původně byl Martin Novák domovarník. Tedy člověk, který má rád pivo a vaří si jej doma pro zábavu. Tohle mu stačilo do roku 2009, pak mu kamarád ukázal svou varnu piva a věci se začaly dávat do pohybu.

Manželé Novákovi bydlí ve vsi Obora v jižních Čechách. Koupili tam areál bývalého kolchozu, opravili jej a začali v něm hospodařit. Kromě krav bylo na druhé straně vsi dost místa i pro menší pivovar, tak se Martin Novák pustil do dalšího projektu a v roce 2015 oficiálně spustil vlastní tržní výrobu piva v Pivovaru Obora.

Kruh se přirozeně uzavřel

Myšlenka vyrábět pivo udržitelně a podle cirkulárních principů, tedy s využitím téměř veškerých odpadů, přišla přirozeně. Novák jednoduše využil to, co už v hospodářství vybudoval a co mu logicky dávalo smysl i při výrobě piva.

Už v roce 2008 například zprovoznil vlastní bioplynovou stanici, která vedle elektřiny produkuje také teplou vodu. A tak Nováka napadlo vybudovat teplovod a rozvádět energii nejen do vlastního hospodářství, ale i sousedům do vsi. Nyní na energii z bioplynky funguje i pivovar.

„Teplo nemá v letních měsících příliš odbyt, takže mě napadlo nevařit pivo jen doma pro sebe, ale postavit pivovar, který přebytkové teplo využije a nebudu ho zbytečně mařit. V pivovaru je každý den potřeba spousta teplé vody, takže to dávalo smysl,“ říká pro Ecoista.cz Martin Novák.

Bezděky tím dal základ celé cirkulární podstatě pivovaru – bioplynka v areálu totiž funguje mimo jiné na kejdu od několika desítek dojných krav, které Novákovi chovají. Poté, co při teplotě 40 stupňů zfermentuje a díky plynům vznikne teplo a elektrická energie, zbyde v bioplynce ještě tzv. digestát, tmavohnědé organické hnojivo plné živin, které Novákovi rozvezou po poli jako výživu pro své plodiny.

Na polích pak pěstují žito a kukuřici, obilí, hrách a jetel jako krmivo pro dobytek. Nikde žádný odpad, cirkulární kruh se uzavírá.

Volba fungovat cirkulárně byla správná

Jakmile se začala v Česku více rozbíhat elektromobilita, koupili Novákovi elektromobily na rozvoz piva. Ty se rovněž nabíjejí elektřinou z bioplynové stanice, takže jezdí v podstatě zadarmo, respektive za 24 haléřů na kilometr.

Stejně tak veškerý bioodpad z výroby piva, například mláto, chmel a kvasnice jde jako potrava kravám, tudíž i zde se odpadní suroviny beze zbytku využijí.

„Jak jsem byl rozjetý, cirkulárních nápadů jsem najednou dostal spousty. Například ječmen a chmel jsme začali pěstovat na našich polích, koupili jsme i česačku chmele. Pěstujeme si vlastní obilí, takže pro slad nemusíme nikam jezdit, vyrábíme jej z vlastních surovin. Dává mi to celé smysl a když vidím ten blázinec v globální ekonomice při Covidu a v tom, co se teď děje s cenami energií, stále více si myslím, že tahle volba fungovat zcela soběstačně, byla správná,“ je přesvědčen Novák.

„Myslím, že při současných cenách energií se bude spoustě domácnostem i firmám jejich fungování zadírat,“ zmiňuje.  A má pravdu, během jara postupně zdražily všechny velké pivovary, například od dubna o korunu zdražil všechny své značky piv největší český pivovar Plzeňský Prazdroj.

Pivovar Obora nebere ze sítě téměř nic, pouze když například kvůli bouřce vypadnou motory elektrárny, funguje veřejná síť jako záložní zdroj. Celý pivovar spotřebuje zhruba jen deset procent energie, kterou vyrobí, zbytek dodává do sítě.

„Jediné, co musíme ještě stále kupovat, je hnojivo a nafta do strojů. To jsme ještě vyrábět nezačali,“ podotýká Novák.

Ekonomika mlékařství je v Česku tristní

Pivovar vede Martin Novák, který původně vystudoval na vysoké škole dřevařství, spolu se svou manželkou. Pomáhají dvě dospělé dcery a teď už je součástí pivovaru i malý vnuk.

Novák je s ekonomikou svého pivovaru, který je kompletním hospodářstvím, v němž jsou na sobě jednotlivé složky závislé a živí jedna druhou, spokojený. Jediné, s čím nesouhlasí, je princip ekonomiky mlékařství v Česku. Výkupní ceny mléka jsou podle něj nastaveny tak nešikovně, že na výrobu mléka téměř rezignoval a mléko od svých krav prodává přes mlékařské družstvo do francouzské mlékařské firmy.

„Jsem sice patriot, ale ekonomika mléka je v Česku šílená. Raději budu dodávat Francouzům či Němcům, kteří si nás coby dodavatele váží,“ povzdechl si Novák nad českým potravinářským průmyslem.

„Původně jsem chtěl chov krav úplně zrušit, ale rozmyslel jsem si to, protože tím bych přetrhl celý ten cirkulární okruh. Krávy, jejich krmení a kejda hrají v našem hospodářství důležitou roli,“ vyzdvihuje Novák. A tak místo rušení kravína si na dojení nyní nově pořídili robota, který zvládne víc práce než lidé.

Chmel je specifický jako víno

Celkově má hospodářství plochu pro pěstování 500 hektarů, polovina patří přímo rodině Novákových, polovinu mají pronajatou. Nyní chce Novák pro své pole, kde pěstuje kukuřici, zkusit setbu principem strip-till, což je šetrné, páskové setí plodin, které chrání půdu před erozí, ale zároveň přináší dostatečnou úrodu. Mezi řádky kukuřice je zaseta meziplodina, která může na poli zůstat i celoročně a její kořeny zadržují v půdě vodu.

Být cirkulární není podle majitele Pivovaru Obora ani tak ekonomicky výhodné, i když například na energiích teď zrovna ušetří hodně, jako spíš netradiční. A především, pivu z Obory to dodává osobitost.

„Například s chmelem je to jako s vínem. Každý region, každé vinařství, každá stráň dává vínu jinou chuť. A to samé platí u chmelu. Pěstujeme si vlastní chmel, který je speciální a specifický právě pro náš pivovar,“ vysvětluje Novák. Ekonomicky vlastní chmel nijak zásadně výhodný není, protože v Oboře jej pěstují jen v malém množství. I tak si ale koupili na tuto práci malou česací linku.

„Pěstovat si vlastní chmel mi jednoduše dává v celém tom našem konceptu smysl,“ shrnuje Novák.

Covidová pandemie zvedla prodeje  

Pivovar Obora ročně vyrobí 2,5 tisíce hektolitrů piva a každým rokem produkce stoupá téměř jednou tolik. Majitel očekává, že letos se dostanou na 4 tisíce hektolitrů. Za pozornost stojí, že strmý vzestup pokračoval i v covidových letech 2020 a 2021.

„První vlna začala už v březnu 2020, kdy přišel lockdown. Říkali jsme si: Co budeme dělat? Otevřel jsem tedy půlku vrat, místo nich vsadil okénko a z okénka jsme prodávali. Asi dva dny jsme tam seděli a téměř nikdo nejezdil. Pak se to rozkřiklo a za pár dní začali zákazníci přicházet. Vlastně hned, jak zjistili, že si nemohou dát pivo v hospodě,“ říká s úsměvem Novák.

Společně s pivem půjčovali i chlazení sudů a lidé si pro soudky jezdili pravidelně. „Prodej nám šel najednou velmi nahoru a první měsíce pandemie jsme nestíhali vůbec nic,“ vzpomíná Novák. Pak Obora rozjela E-shop, který se rovněž velmi dobře chytil a celou pandemii tak v poklidu přečkali.

Nyní Novákovi objednali do areálu supercharger nabíječku pro elektromobily, aby elektřinu z bioplynky mohli dobíjet ještě rychleji. Zároveň chtějí superrychlé dobíjení od letošního podzimu zpřístupnit i veřejnosti.

„Než se zde lidé občerství a nakoupí si v pivovaru, mají nabito a mohou pokračovat v cestě,“ plánuje Novák.  Stejně tak chce v polích vybudovat množství tůní, aby v suchých letech krajina kolem statku lépe zadržovala vodu.

ERKO, první pivo z recyklované vody pochází z České republiky. Toto unikátní pivo vyrobil Pivovar Čížová ve spolupráci se společností Veolia. K výrobě piva byla použita recyklovaná voda upravena nejmodernějšími metodami úpravy vod (koagulace, ultrafiltrace, reverzní osmóza, adsorpce na GAU, hygienizace) na kvalitu pitné vody. Celá myšlenka ERKA nemá komerční, ale environmentální rovinu – cílem je popularizovat principy oběhového hospodářství.

Text: Zuzana Keményová (autorka je redaktorkou Hospodářských novin)
Foto: Štěpán Klíma