Nové zařízení pro zachycování uhlíku, které je největším svého druhu na světě, začalo fungovat na Islandu. 

Továrna nazvaná Mammoth, provozovaná švýcarskou společností Climeworks, zahájila provoz. Podle magazínu The Byte bere dostupný uhlík ze vzduchu a vstřikuje jej hluboko pod povrch Země, kde má být trvale uložen.

Provoz zařízení je ze 100 % poháněn geotermální energií ostrovního státu, což znamená, že dochází ke snižování množství oxidu uhličitého znečišťujícího atmosféru naší planety, aniž by byly produkovány emise.

Nicméně otázka, zda je technologie direct air capture (DAC) tím nejlepším řešením k odvrácení hrozící klimatické katastrofy, zůstává otevřená. Odborníci totiž tvrdí, že toto řešení pouze odvádí pozornost od hlavních příčin změny klimatu.

Mamutí řešení

Podrobněji je továrna popsána v reportáži CNN. Obří větráky nasávají okolní vzduch a zbavují ho uhlíku, který pak pumpují hluboko do země, kde se mění v kámen. Jak už název továrny napovídá, závod je naprosto obrovský, asi desetkrát větší než jeho tři roky starý předchůdce nazvaný Orca. Provozovatelé tvrdí, že při plné kapacitě může zařízení z atmosféry vysát 36 000 tun uhlíku ročně, což je ekvivalent množství, které za rok vyprodukuje 7 800 aut se spalovacím motorem.

Společnost Climeworks sice neodhalila přesné náklady, ale odstranění každé tuny uhlíku stojí podle CNN téměř 1000 dolarů. Aby byl provoz ekonomicky udržitelný, musely by tyto náklady klesnout k 100 dolarům za tunu, čehož je podle spoluzakladatele Climeworks Jana Wurzbachera možné kolem roku 2050.

Výmluva pro ropné giganty?

Tento nápad se uchytil také v USA, kdy startup Occidental už loni oznámil plány na vybudování ještě většího DAC zařízení pojmenovaného STRATOS. To je projektováno tak, aby vysálo 500 000 tun CO2 ročně. Odborníci však zůstávají skeptičtí a nemyslí si, že podobná zařízení budou klíčem k odvrácení změny klimatu. Mnoho z nich tvrdí, že je to nebezpečné odvádění pozornosti od mnohem závažnějších problémů. Ropné společnosti se podle neziskových organizací pokusí DAC využít jako kompenzaci pro pokračující výrobu fosilních paliv.  

Foto: Climeworks