Nedostatek vody ve městech trápí v létě ptáky, ježky, netopýry nebo opylovače. Ale stačí málo a mohou na tom být lépe.
Letní sucha jsou pro městskou faunu velkou hrozbou. Horko, nedostatek srážek a rozšiřující se zpevněné plochy znamenají pro volně žijící zvířata minimum vody. Ve městech žije překvapivě mnoho druhů – ptáci, ježci, veverky, netopýři a samozřejmě hmyz. Odborníci upozorňují, že důležité je myslet i na malé živočichy, kteří se nemají kam schovat a nemají přístup ke stálému zdroji vody. Co tedy můžete udělat i vy?
Jak vypadá správně navržené pítko pro ptáky?
Mělo by být stabilní, čisté, mělké, s větvičkou nebo kamínky. Z čeho ho udělat? Stačí podmiska pod květináč nebo jiná mělká nádoba z keramiky, umístěná na klidnějším místě zahrady, ale tak, abyste mohli žíznivé návštěvníky pozorovat. Nezapomínejte vodu měnit ideálně ráno a večer, aby se v pítku netvořily řasy nebo líhně komárů. Pítko pro ježka může vypadat podobně, akorát je třeba přemýšlet o tom, aby k němu měli ježci snadný přístup.
Důležité je kombinovat pítka s přirozeným stínem nebo úkrytem, využívat můžete křoviny, hromady větví a nepokosené kouty zahrady. I když pro vás může být takový kout zahrady jen místem kde je „nepořádek“, pro zvířata má význam, poskytuje jim útočiště. Městské louky a biodiverzitní ostrůvky jsou z tohoto pohledu alternativou k pečlivě zastřiženému trávníku.
Dobré úmysly mají někdy špatné důsledky. Ochranáři upozorňují, že bychom neměli dávat zvířatům pít mléko. Ježkům vyloženě škodí, protože neumějí trávit laktózu. Po požití mléka mohou dostat průjem, což může vést k dehydrataci a smrti. Vhodná je jen čistá a čerstvá voda. Když pítko není dostatečně mělké nebo má kluzké okraje, hmyz nebo malí savci se v něm mohou utopit.
Nevhodné jsou plastové nádoby, které se na slunci přehřívají, rychle zahnívají a mohou uvolňovat toxiny. V okolí pítka je nevhodné používat chemii–pesticidy, herbicidy nebo i klasické prostředky na hubení slimáků mohou vodu kontaminovat.
Velký potenciál mají městské louky, tedy místa, kde se tráva nenechává kosit do „anglického trávníku“, ale nechává se vyšší, s květy a stínem. Taková místa nejen šetří vodu a chladí okolí, ale i poskytují úkryt a potravu zvířatům.
Pomoc městské fauně už není jen doménou jednotlivců, stále více obcí a měst zapojuje principy „divočiny ve městě“ do plánování veřejného prostoru. V Praze můžete narazit na pítka pro ptáky v parcích nebo u komunitních zahrad, firmy spravující příměstské lesy provozují napajedla. Komunitní centra a spolky, jako je Ekodomov, Veronica nebo Ekocentrum Koniklec, organizují workshopy, kde se lidé učí vyrábět jednoduchá pítka, netopýří budky nebo hmyzí hotely. Výhodou je, že se do aktivit mohou zapojit děti nebo i celé školy.
Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT4o)