Poptávka po dřevě roste. A zároveň je třeba les bránit proti kůrovci a změnám klimatu. Jde tohle dohromady? Když na to půjdeme chytře, tak možná ano…

Aktuální výzvy českého lesnictví a dřevozpracujícího sektoru popisuje nová studie Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) nazvaná „Cirkulární dřevo“. Dokument autorů v čele s Benjaminem Haguem mapuje současnou situaci v jednotlivých sektorech dřevařského průmyslu a navrhuje možná řešení aktuálních problémů v souladu s principy cirkulární ekonomiky. 

Dřevo je zásadní surovinou nejen pro výrobce v nábytkářství, papírenství, textilním či chemickém průmyslu – může také sehrát významnou roli při dekarbonizaci stavebního průmyslu a roste po něm poptávka i pro energetické účely. Současná vysoká spotřeba dřeva vytváří tlak na evropské lesy. V celém odvětví navíc panují velké proměnné – klimatická změna a implementace evropských regulí.

Jak tedy vytěžit z českých lesů maximum, ale zároveň v nich hospodařit udržitelně? Autoři studie vyzývají k tomu, aby při potřebných změnách aktéři využívali cirkulární pohled a zaměřili se na materiálovou efektivitu, recyklaci, ekodesign a kaskádování biomasy. 

Kůrovec a integrace

Mezi klíčovými výzvami pro české lesní hospodářství studie uvádí dopad klimatické krize a s tím související kůrovcové kalamity na české lesy. Další velkou výzvou je fragmentace českého dřevozpracujícího průmyslu a nedostatek propojení mezi lesními hospodáři a zpracovateli dřeva. A v neposlední řadě chybí českému dřevozpracujícímu průmyslu vertikální integrace umožňující tvorbu produktů s přidanou hodnotou. 

Studie se dále věnuje jednotlivým segmentům dřevozpracujícího průmyslu a přidává konkrétní doporučení. Celý dokument je k přečtení zde.

Kontrola sazeniček dronem

Výsledky studie její autoři představili na konferenci Českého cirkulárního hotspotu a Think tanku v Kampusu Hybernská. Na setkání vystoupila také Caroline Fischer z norského institutu NIBIO, koordinátorka projektu testující digitální technologie v lesnictví nazvaném SFI SmartForest.  

• 

• 

• 

• 

• 

Fischer na konkrétních příkladech popsala, jak využívají digitální technologie při sázení, kontrole sazeniček, mapování lesa či plánování těžby. Cílem osmiletého projektu je propojit jednotlivé segmenty dřevozpracujícího průmyslu a vytvořit cesty, jak sdílet a využívat již digitální data. Na projektu spolupracují nejen norské vědecké a lesní instituce, ale také velcí hráči dřevozpracujícího průmyslu.

Po přednášce Caroline Fischer následovala panelová diskuze vedená ředitelem INCIENu Pavlem Zedníčkem. Fischer v diskuzi zdůraznila právě dlouholeté propojení hráčů v norském dřevozpracujícím průmyslu, kteří díky vzájemné důvěře mohou společně snáz testovat inovace a sdílet informace.

„Tohle v Česku bohužel zatím chybí,“ řekl Benjamin Hague, tvůrčí vedoucí studie a také vedoucí Think Tanku. „Máme nějaké platformy, které udržují dialog, ale český dřevozpracující průmysl je spíše roztříštěný,“ řekl. Jeho slova potvrdil také Jan Ďoubal z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Popsal, že 56 % českého lesa vlastní stát, zbytek jsou převážně drobní vlastníci a zpracovateli jsou také z větší části menší podniky. „Myslím, že těmto drobným zpracovatelům chybí stimul k tomu se propojovat. Bude to ještě běh na dlouhou trať,“ shrnul Ďoubal.

Chytrý les bude povinnost, nikoli možnost

Podle Ďoubala už v Česku také běží řada pilotních projektů využívající digitální technologie v lesnictví, ale je to právě propojení, které zde chybí. Velký posun podle něj české lesnictví čeká s implementací nového nařízení EU proti odlesňování a také s novou Českou surovinovou politikou pro dřevo, která vyjde na konci roku 2023. „Zejména s novým evropským nařízením proti odlesňování bude chytrý les a trackování dřeva povinností, nikoli možností,“ uzavřel Ďoubal.

Foto: INCIEN a partneři konference