Další příjemné odpoledne v prostoru Green Table – kde se díky super ecodesignu snoubí coworking s vegetariánskou restauraci – patřilo dalšímu setkání z naší série setkání Green Apero. Jednou za měsíc se při eventu, který Ecoista organizuje, setkávají lidé z byznysu, médií či vědy, aby si promluvili o tom, co je, co není a co by mohlo být v našem životě udržitelné. 

Tentokrát byla hostem moderátora Michala Rozsypala Olga Ryparová, influencerka známá pod přezdívkou Olinium, biochemička a popularizátorka vědy, která si získala tisíce sledujících svými „chemickými okénky“. Její cíl? Nechť si lidé chemii oblíbí – a díky tomu lépe porozumí světu kolem nás. 

Druhým hostem byl Miloslav Šindelář, nutriční terapeut a spoluzakladatel Institutu Moderní Výživy, který se věnuje popularizaci otázek kolem výživy, zdraví a dlouhověkosti.

Dieta bez lahvinky

Vzhledem k názvu akce moderátor nemohl začít jinak než otázkou, zda si hosté dají skleničku. Odpověď byla ovšem v obou případech zamítavá. Olga se alkoholu vyhýbá, Miloslav je taktéž téměř abstinent – s výjimkami jako byla jeho nedávná svatba.

„Je to cizorodá látka, která do těla nepatří. Játra se ho snaží zbavit a při tom vznikají volné radikály, které poškozují buňky,“ vyneslo nad alkoholem ortel Olinium. Navíc etanol je kaloricky bohatší než cukr. Na to moderátor zmínil svou nedávnou zkušenost: Během jeho „suchého ledna a února“ se mu podařilo zhubnou pár kilo, a to navzdory tomu, že při vysazení alkoholu měl větší chuť na sladké. Miloslav k tomu podotkl: „Je to běžné. Alkohol dodává rychlou energii, a když ho vynecháme, tělo si ji někdy žádá jinak. Třeba ve formě cukru. Alkohol je energeticky velmi bohatý – jeden gram etanolu má 7 kcal, což je víc než cukr i bílkoviny.“ Proto také lidé, kteří se snaží držet přes den dietu, ale večer vypijí lahvinku vína, často skončí s výsledkem, který nestojí – inu, za nic.

Co tedy s tím? ptá se moderátor Michal, který v rozhovoru jaksi reprezentoval ty z nás, kdo nemají tak přísné zásady. „Lidé většinou vědí, co je nezdravé, jen to nechtějí řešit. My se v Institutu Moderní Výživy snažíme najít kompromis, nejen zakazovat. Například místo flašky vína denně si dát střik jednou za čas. Řídíme se pravidlem 80/20. Čili 80 % potravin zdravých a u 20 % lze s mírou hřešit,“ říká Miloslav.

Jak často?

To je ale výzva i pro odborníky na stravování – jak to s osvětou nepřehnat. Olga přiznává: „Dlouho jsem dělala jednu nehezkou věc: radila jsem ostatním, aby to či ono nejedli, nekupovali, protože je to nezdravé. Už jsem se ale naučila být víc empatická a chápu, že člověk potřebuje také jíst a pít to, na co má právě chuť. “Chceme-li být v životě byli spokojení, tak extrémní omezování není dobrý nápad.“ 

Na dotaz moderátora, jak velký problém je tedy jeho velká záliba v pařížském salátu, odpověděla otázkou „jak často?“. Když řekl, že si dá pařížana jednou za dva měsíce, tak nad tím mávla rukou. Miloslav doplnil: „Neexistuje zakázaná potravina. Všechno je o množství a frekvenci. Pokud si věci jako pařížský salát dáš občas a jinak žiješ zdravě, je to v pohodě.“

Ale – a jsme zase zpátky u popíjení – u alkoholu pravidlo 80/20 neplatí. Zatímco většina potravin může být v malém množství neškodná, alkohol je podle obou odborníků prostě toxický. Zdůrazňují, že z něj nechtějí dělat strašáka, nicméně jim vadí, že v české kultuře je alkohol vnímán jako něco normálního nebo dokonce žádoucího.

A co smažená jídla? „Smažák miluju, ale je mi po něm špatně,“ přiznala Olga. A protože je chemička, tak ví i proč. Smažením jídla vznikají jisté chemické látky – například kardinogenní akrolein – které žaludek dráždí.  „Tyto změněné molekuly bychom ze stravy měli co nejvíce vyřadit. Největší problém samozřejmě je, když se olej přepaluje ve fritézách.“

Ovoce a zuby 

Debata se stočila k přejídání.  Na otázku, kdy se naposledy přejedl, Miloslav bez váhání přiznal: „Nedávno. Nejsem svatý, tak jednou za měsíc si třeba dám pořádnou porci fast foodu.“ A dodal zajímavý postřeh ze své nedávné cesty do Vietnamu: „Tam jsem se přejedl několikrát, ale přesto jsem zhubnul dvě kila. Je to samozřejmě jejich lehčí stravou – hodně zeleniny, ovoce, vlákniny a méně kalorických jídel než u nás.“

U tématu ohledně správného načasování jídla se moderátor zeptal: Je pro dietu nejhorší jíst hodně večer? „Kalorie neví, kolik je hodin,“ říká Miloslav s úsměvem. „Z hlediska hubnutí je jedno, jestli si dáš jídlo ráno nebo večer – pokud jsi v kalorickém deficitu, hubneš. Ale z hlediska kvality spánku je lepší jíst víc v první půlce dne a večer se nepřejídat.“

Olga dodala, že ovoce navečer má jiné úskalí. „Po ovoci, které je kyselé, bychom se neměli hned pouštět do čištění zubů. Kyseliny totiž narušují sklovinu a kartáčkem ji pak můžeme poškodit ještě víc. To platí i pro čištění zubů po konzumaci vína – je lepší si nejdřív důkladně vypláchnout pusu vodou.“

Miloslav upozornil na sklon lidí pít ráno vodu s citronem: „To také narušuje sklovinu. A že voda s citronem nastartuje metabolismus nebo spalování tuků jsou spíš mýty.“

Hledat rovnováhu

Všichni zhruba víme, co je zdravé a co není, ale realita běžného dne v práci, povinnosti kolem dětí, stres – to všechno přeci dělá ze zdravého životního stylu výzvu. Jak najít rovnováhu, když člověk často skončí u rychlého čili nepříliš kvalitního jídla, protože „není čas“?

„Je to častá otázka,“ potvrzuje Miloslav. „Lidé si myslí, že zdravý životní styl musí být extrémně náročný. Ale i tady platí pravidlo 80/20 – když investujete 20 % úsilí, získáte 80 % výsledků. Nemusíte být perfektní. Podstatné je vytvořit základní rutinu, která dlouhodobě funguje.“ Miloslav dodává, že zdravý životní styl není v rozporu s pracovním vytížením – naopak. „Často to lidem pomůže být výkonnější. Dlouhodobě zdravý člověk zvládá víc psychicky i fyzicky.“

Moderátor přiznává, že před vystoupením si dopřál čokoládovou rolku. Jaký dopad to mělo na jeho tělo? Podle Miloslava žádný dramatický: „Jeden dezert neznamená selhání. Pokud je jinak vaše strava v pořádku a máte dostatek pohybu, za mě je to v pořádku.“

Chvála polotovaru

Moderátor se ptá, jak se obecně vyvarovat škodlivý látkám, nebo jak se lidové říká „chemii“. Olivium odpovídá, že to nelze. „Chemie je úplně všude. Už jen když dýcháme, přijímáme do sebe chemii.“ Dodává, že není nutné propadat panice. Riziko je součástí všeho, od jízdy autem až po pojídání jablka.

„Musíme hledat rovnováhu. A hlavně to nepřehánět se snahou o dokonalost. Ani bio zelenina není zárukou dokonalosti. I tam se používají určité pesticidy – jen jiné, přísněji regulované. Člověk se může zbláznit, pokud se snaží mít pod kontrolou úplně všechno.“

Hodně lidí se snaží vypěstovat samo zeleninu, případně kupovat jen bio. Olga k tomu přistupuje pragmaticky a její odpověď možná překvapí: „Pocházím z vesnice, kde máme obrovskou zahradu. Ale přiznám se, že mám radši ovoce z obchodu. Je vizuálně i prakticky přívětivější. Ano, takové jablko může být chemicky ošetřené, ale neznamená to, že je nebezpečné.“ Naopak červi a paraziti v jablku z domácího sadu nebo nahnilé plody – tedy věci veskrze „přírodní“ – také nejsou pro lidský organismus nijak zdravé.

Stejně se Olga vyjadřuje i k polotovarům, jež mají pověst zla. Zdůrazňuje, že mnoho průmyslově zpracovaných potravin může být užitečných – třeba luštěniny v konzervě. Jsou výživné, praktické a zasytí. „Je to průmyslově zpracovaná potravina, kterou ale používám skoro na denní bázi, protože mi usnadňuje to vaření.“ Miloslav připouští, že třeba mražená pizza není výživová výhra, ale když ji má mít někdo jednou za čas, také to není tragédie. 

Ve světě, kde míváme neodbytný pocit časové tísně je klíčové najít způsob, jak do svého života zakomponovat zdravé návyky. Místo toho, abychom se soustředili na dokonalost, je lepší se zaměřit na rovnováhu mezi jídlem, pohybem a odpočinkem. Jak pravil Miloslav: „Nezáleží na tom, co děláte občas, důležité je, co děláte většinou. Ať už jde o stravování, pohyb nebo celkové zdraví, nezapomínejme, že jde o dlouhodobý proces.“ 

A my za Ecoistu dodáváme: Proces dlouhodobě udržitelný.

Foto: GreenTable