Lze z přírody získávat tzv. čistou energii, která nemá žádnou, nebo téměř žádnou uhlíkovou stopu, jak o tom svého času snil srbský rodák Nikola Tesla? Jednoznačně ano, zní hlasy některých vědců, kteří se dnes v laboratořích pokoušejí převádět do praxe Teslovy experimenty, které by umožnily efektivní, získávání energie kdykoliv a kdekoliv. 

„Že by dnes vědecká a akademická komunita vyhlásila výzkumy Nikoly Tesly za nadějný směr, jak přispět k řešení energetické krize, se zatím nezdá, ale já v nich významný potenciál rozhodně vidím,“ říká jaderný a kvantový fyzik RNDr. Jan Rak, PhD. Třicet let pracoval v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum se sídlem v Ženevě) a nyní se ve výzkumu ve své laboratoři nedaleko Prahy zaměřil právě na odkaz Nikoly Tesly. Tento zatím stále nedoceněný geniální fyzik podle něj předběhl svou dobu minimálně o sto let a již na počátku 20. století přišel s převratnými vizemi a experimenty, z nichž se mnohé replikují a zkoumají až dnes. 

Napojit se na slunce

„Asi všichni by souhlasili s tím, že veškerá energie umožňující rozkvět života na naší planetě pochází ze slunce. Energie ze slunečního záření je prakticky nevyčerpatelná a v podstatě splňuje definici volného zdroje energie. Z pohledu energetických nároků moderní průmyslové civilizace solární energie tradiční fosilní zdroje zatím nahradit nemůže — slunce svítí jen někdy a pro uspokojení našich potřeb by navíc bylo asi nutné pokrýt celou planetu solárními panely. Co když ale existují ještě i jiné způsoby přeměny solární energie na elektřinu? A co když tyto způsoby umožňují zprostředkovat elektrickou energii kdekoliv a komukoliv nezávisle na tom, zda je noc či den, jestli je jasno anebo pod mrakem?“ zamýšlí se Jan Rak s tím, že společnost na takové vize ještě asi není připravena. 

Bludné balvany?

„Pro naprostou většinu našich současníků patří úvahy o volné energii do kategorie bludů, a to navzdory tomu, že dnes používané solární panely nejsou ničím jiným než generátory volné elektrické energie. Jsou to tak zvané overunity zařízení – vyprodukují zhruba 20x více elektrické energie, než spotřebují. Přesto je koncept volné energie pro většinu společnosti něco, co patří do říše fantazie a rozhodně není součástí vědeckého diskurzu. Na základě vlastních výzkumů jsem však dospěl k závěru, že technologie, které by mohly významnou měrou přispět k řešení současné energetické krize, již opravdu existují.“ 

Kondenzátor Země

Několika výzkumným skupinám na světě se podařilo zopakovat a dále rozvinout Teslovy experimenty z jeho laboratoře v  Colorado Springs s bezdrátovým a telurickým přenosem energie. Jan Rak k tomu říká: „Při telurickém přenosu elektrická energie proudí pod povrchem země nebo oceánem a v podstatě celou planetu využívá jako jeden obří kondenzátor. Ten se neustále dobíjí jistou formou solární energie, a ta je pak dostupná v kterémkoliv místě planety. Jde tedy o solární energii naakumulovanou v zemi, které nikdy neubývá a nikdy se nedá vyčerpat. Z hlediska ochrany životního prostředí jde o maximálně šetrnou technologii, kdy není nutné cokoliv spalovat, nebo zatěžovat další generace starostmi o radioaktivní odpad. Elektřina je a vždy byla nejdokonalejším mediem pro přenos energie.” 

Einsteinova fotovoltaika

Podle Jana Raka lidstvo však krůčky směrem k volným zdrojům energie už dělá, neboť rozmach solární energetiky je za posledních třicet let nepopíratelný. „Fotovoltaika je ale něco trochu jiného, než měl na mysli Tesla. Využívá tak zvaný fotoefekt, tedy zachycení kvanta elektromagnetického záření a jeho konverzi na volný elektron. To je mimochodem jev, za který Albert Einstein obdržel Nobelovu cenu. Jenže fotoefekt vyžaduje přímé osvětlení slunečním světlem a nefunguje, když je pod mrakem nebo je tma. Navíc fotovoltaické panely vyžadují pro dosažení požadovaného výkonu velké plochy panelů. Dnes však začínáme stále více rozumět tomu, co měl Tesla na mysli tím, co nazýval radiantní energie, a nové experimenty ukazují, jak lze tuto dosud opomíjenou formu elektrické energie využívat v nových technologiích. Řekl bych, že přichází doba, kdy bude možné začít tyto staronové poznatky využívat a aplikovat v praxi pro dobro nás všech,“ tvrdí prof. Rak.

Velký skok

Teslovi se také připisuje výrok, že elektřina je prvotní manifestací ducha ve hmotě, a řada pokrokových vědců se dnes opravdu přiklání k tomu, že elektřina je na pomezí abstraktního (spirituálního) světa a světa hmotného či tzv. reálného. Tesla dodával, že až jednou moderní věda připustí existenci mentální (duchovní) podstaty světa (hmoty), učiní za jeden den takový pokrok, jako za celá staletí předtím. Zdá se tedy, že právě elektřina by mohla poznávání na fyzické úrovni ve hmotě a na úrovni abstraktní spojovat, což je velkým příslibem pro další pokrok, perspektivní transformaci současné společnosti a řešení všeobecné krize. 

Jan Rak uzavírá: „Dnes už jsou opravdu takové možnosti, že elektřina může být každému k dispozici jako tzv. volná energie stejně jako třeba vzduch, ale jak dlouho bude ještě trvat, než to lidstvo začne využívat, se říct nedá. Vyžaduje to totiž podstatnou změnu úhlu pohledu a připuštění toho, že některé věci mohou být jinak, než jsme si dosud mysleli. Nemá smysl kvůli tomu na sebe navzájem útočit, ale začít skutečně praktikovat to, k čemu dospěla samotná věda, která má sloužit lidem. Jsme vybízeni k otevření se novým možnostem. Rodí se nové paradigma a věřím tomu, že doba, kdy budeme žít v novém nastavení vědy, medicíny a celé společnosti, které hledá průsečíky různých přístupů a nikoliv dělicí linie, se nezadržitelně blíží.“

Foto: archiv Jana Raka