Evropská unie postupně opouští pravidla volné soutěže, podle kterých by měla být státní pomoc jen krajním řešením. Po pandemii, energetické krizi a rostoucím tlaku ze strany Číny i Spojených států se dotace stávají běžným nástrojem průmyslové politiky. Hluboce se to promítá i do inovací, které mají vést k sustainable ekonomice.

Evropské firmy dnes podle Financial Times stále hlasitěji tvrdí, že bez veřejných peněz nezvládnou nejen zelenou transformaci, ale ani neustojí globální konkurenci. Výmluvně to popsal šéf německé ocelárny Salzgitter AG Gunnar Gröbler. Dekarbonizaci přirovnal k mostu. Vstup na něj byl drahý, návrat zpět na starý břeh řeky je dnes nemožný a zastavení uprostřed mostu riskantní. Velké evropské firmy zkrátka potřebují dlouhodobou podporu států i Bruselu.

EU roztáčí kolotoč

Evropská komise v posledních letech výrazně uvolnila pravidla státní pomoci. Jen v roce 2024 členské státy rozdělily na povolených dotacích přes 168 miliard eur. Největší část připadla na Německo, které masivně podporuje energeticky náročný průmysl postižený drahými energiemi po odstřižení od ruského plynu. Právě Německo a Francie dnes prosazují aktivnější průmyslovou politiku. Argumentují tím, že Evropa už nemůže hrát podle starých pravidel ve světě, kde Čína masivně dotuje výrobu a Spojené státy lákají investory obřími pobídkami v rámci Inflation Reduction Act.

Jsou spravedlivé?

Kritici ale varují, že příliš štědré dotace mohou rozbít jednotný evropský trh. Menší státy upozorňují, že nemohou finančně soupeřit s Berlínem nebo Paříží. Hrozí proto, že investice budou směřovat hlavně do nejbohatších ekonomik, zatímco slabší země ztratí konkurenceschopnost. Napětí je vidět hlavně v energetice a těžkém průmyslu. Evropské firmy žádají nejen investiční pobídky, ale stále častěji také podporu provozních nákladů, aby dokázaly konkurovat levnější čínské produkci. Brusel tak stojí před dilematem: chránit volný trh, nebo aktivně bránit evropský průmysl.

Dotační rekord u nás

Podobná debata se vede i v Česku. Stát například loni představil rozsáhlou investiční pobídku společnosti onsemi pro rozšíření výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Projekt za desítky miliard korun má posílit evropskou výrobu polovodičů a snížit závislost na asijských dodavatelích. Podle několik dní staré zprávy se ale připravovanému projektu nejspíš moc dobře nedaří, protože firma začíná propouštět. Stát zatím definitivně o udělení dotace nerozhodl.

Kritici upozorňují, že Evropa si na dotace začíná vytvářet nebezpečnou závislost. Místo inovací, šetření energií nebo jednodušší regulace se stále častěji sahá po veřejných penězích. Firmy si tak mohou zvykat, že konkurenceschopnost nezajišťují inovace a produktivita, ale schopnost vyjednat podporu od státu. Výsledkem může být prostředí, kde přežívají i méně efektivní podniky a kde o investicích nerozhoduje trh, ale síla státní pokladny jednotlivých zemí.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)