Evidence.Ninja vyvrací dezinformace o klimatu – stačí klik a víte, jak to je

11. 11. 2026  |   Zuzana Keményová

Je pravda, že za oteplování Země nemůže člověk, ale sopky? Nebo že trocha tepla stejně neuškodí? Píše se to přeci někde na internetu… Co dělat, když si člověk není jistý a nemusí jít o tak zjevné hlouposti? Pomůže mu Evidence.Ninja.

Je to v Česku vyvinutá aplikace, která tvrzení zanalyzuje, zjistí, o jaký typ mýtu se jedná, a ihned poskytne vědecké podklady o tom, jak je to doopravdy. S využitím specializovaného AI modelu a expertizy týmu pod vedením Vojtěcha Pecky z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) odhaluje mýty v reálném čase a dodává ověřená fakta. Letos Evidence Ninja získal Cenu SDG´s v kategorii Změna klimatu a ochrana přírody.

Aplikace Evidence Ninja funguje jako digitální detektor: uživatel do systému zadá konkrétní tvrzení o klimatu, například o vlivu člověka, teplotách nebo počasí, systém projde text, a pokud se jedná o dezinformaci, zařadí ho do některé ze 103 kategorií argumentů popírajících klimatickou změnu. Ty jsou pro přehlednost rozdělené do hlavních skupin, jako je zpochybňování vědy, lidského vlivu nebo dopadů a tak dále. Čtenář, posluchač nebo divák tak okamžitě ví, jestli má danému médiu věnovat pozornost, nebo jen povytáhnout obočí a odejít.

Pokud člověk narazí na tvrzení, které se mu nezdá, a chce jej ověřit, buď ho přepíše, vykopíruje, vezme link na video či webovou stránku nebo vloží celé PDF do webové aplikace Evidence.Ninja. „Následně se v první řadě spustí model, který zjistí, jestli se vůbec v daném úryvku mluví o klimatu. Pokud ne, tak Ninja odpoví, že je to irelevantní příspěvek a nemůže pomoci. Pokud zjistí, že se o klimatu mluví, spustí se AI model, který detekuje klimatické mýty a zařadí je do hierarchické taxonomie. Tu můžete najít na našem Atlasu klimatických mýtů,“ popisuje Vojtěch Pecka z AMO.

Mýty v kategoriích

Ta se skládá ze sedmi hlavních kategorií: do první patří mýty hlásající, že klimatická změna se neděje, do druhé, že klimatická změna není způsobená lidmi, do třetí, že dopady klimatických změn nebudou závažné, do čtvrté, že s klimatickou změnou se nedá nic dělat, pátá skupina mýtů tvrdí, že klimatická věda není spolehlivá, šestá, že klimatičtí vědci a aktivisté jsou nedůvěryhodní a poslední sedmá forma mýtů veřejnost přesvědčuje, že bez fosilních paliv se jako lidstvo neobejdeme. „A do budoucna přibude ještě kategorie, která popisuje vyloženě přehnaná klima-alarmistická tvrzení typu: Všichni tady do 12 let umřeme,“ doplňuje Pecka.

V rámci těchto kategorií je přes 100 subkategorií, které už dávají velmi specifické tvrzení: například v kategorii, že klimatická změna není způsobena lidmi, je podkategorie — Mohou za ni přírodní cykly — a v ní podkategorie Může za to Slunce. „To je něco, co můžete slyšet v poslední době například od ministra životního prostředí Petra Macinky nebo wannabe ministra životního prostředí Filipa Turka,“ zmiňuje Pecka. Dodává, že vliv Slunce se samozřejmě zkoumal a klimatičtí vědci dlouho vědí, že za současným oteplováním nestojí. Model tedy přiřadí tuto kategorii známého klimatického mýtu. „Průběžně na webu zpracováváme s expertním týmem ověřené debunky (odhalení nepravdivosti, pozn. red.) pro všechny kategorie a uživatel je poté přesměrován k podrobnějším informacím,“ pokračuje Pecka.

Zároveň se spouští fact-checkingový modul, který vytvoří odpověď přímo na danou otázku a dodá i zdroje pro další dostudování, většinou jsou to odborné články a vědecké studie.

AI model v tréninku

Evidence.Ninja vychází z akademického výzkumu, který vytvářejí výzkumníci z University of Exeter ve Velké Británii a veřejnou aplikaci poté realizují v rámci soukromé společnosti Discourselab.ai. Součástí lokalizace pro Českou republiku je i hloubkové testování výsledků na českých datech. „AI model totiž není dokonalý a chceme mít v ruce robustní přesná čísla o jeho výsledcích předtím, než bude dostupný široké veřejnosti. V tomto procesu zároveň ještě probíhá dotrénování modelu, aby se chybovost snížila,“ vysvětluje Pecka.

Evidence.Ninja nyní jede v testovacím režimu a je zdarma. V AMO by jej rádi v bezplatném režimu ponechali i v budoucnu. Pracují také na jeho lokalizaci, tedy testování na českých odpovědích. Nástroj v současnosti používají stovky uživatelů. Funguje v podstatě jako specializovaný chatbot. Unikátní na něm také je, že jej pohání obnovitelná energie a také není tak energeticky náročný jako klasičtí AI agenti.

Je to začátek

Milan Vítek, mluvčí českého think tanku Fakta o klimatu, projekt Evidence.Ninja vnímá jako užitečný a potřebný nástroj. „Ve veřejném prostoru se dlouhodobě objevuje velké množství dezinformací – nejen o klimatické změně, ale i o energetice, dopadech politik nebo možných řešeních. Jejich vyvracení je časově velmi náročné a často se točí kolem stále stejných tvrzení,“ posteskl si Vítek. „Nástroj, který s pomocí umělé inteligence tyto opakující se dezinformace identifikuje, pojmenovává a vysvětluje, proto může významně přispět k udržení smysluplné veřejné debaty. Takový přístup vítáme,“ konstatuje Vítek.

Dodává, že drtivá většina dezinformací se opakuje v podobných argumentačních vzorcích. Na tyto výroky přitom existují odpovědi opřené o desítky let výzkumu, stovky studií a silný vědecký konsenzus, respektive celou řadu datových a empiricky ověřitelných faktů. „Právě zde dává využití AI smysl – dokáže systematicky pracovat s existujícími poznatky, strukturovat je a zpřístupnit širší veřejnosti bez nutnosti, aby totéž znovu a znovu dělali jednotliví odborníci,“ říká s povděkem Vítek.

Upozorňuje však, že technologie sama o sobě veřejnou debatu nespasí. Společnost se potřebuje posunout od kulturních válek na sociálních sítích a v médiích ke klidnější, racionální diskusi o tom, jaká řešení jsou pro Česko realistická, spravedlivá a dlouhodobě udržitelná. „Projekty jako Evidence.Ninja k tomu mohou vytvořit dobré předpoklady – tím, že sníží informační šum a pomohou pojmenovat fakta. Samotnou práci na hledání a prosazování řešení ale musí odvést lidé, instituce a politická reprezentace,“ míní Vítek.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (GPT Image)