Globální oteplování a klimatický jev vytvářející teplý oceánský proud El Niño zvýšily průměrnou teplotu světových oceánů za červen na téměř 21 °C.

Deník Financial Times upozorňuje, že dvě evropské agentury pro pozorování Země potvrdily, že červnová denní teplota mořské hladiny překonala předchozí maxima, měřená ve stejném měsíci v letech 2023 a 2024. Podle služby Copernicus Climate Change Service dosáhla 21. června 20,96 °C, zatímco Copernicus Marine Service toto číslo stanovila na 21 °C.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) před pár týdny uvedel, že se rozvinul přirozeně se vyskytující meteorologický jev El Niño a vody ve středním a východním tropickém Tichém oceánu poblíž rovníku se výrazně oteplily. El Niño letos podle odborníků dosáhne úrovní, jaké nebyly zaznamenány za celá desetiletí. Carlo Buontempo, ředitel Služby pro změnu klimatu programu Copernicus, uvedl, že tyto podmínky „by mohly naznačovat začátek nové fáze, která opět vede do neprobádaného území. S teplotami oceánů na těchto úrovních a El Niñem na obzoru pravděpodobně v nadcházejících měsících zaznamenáme další teplotní rekordy.“

Co nás čeká?

Během posledního jevu El Niño v letech 2023 až 2024 globální teplota moří opakovaně překračovala měsíční maxima. Tento cyklus je spojen s extrémnějšími povětrnostními jevy, včetně povodní a sucha v různých částech světa.

Vyšší teploty oceánů mohou znamenat, že atmosféra zůstává déle teplejší a zároveň poskytuje dodatečnou energii a vlhkost pro bouře. Oceány absorbovaly asi čtvrtinu oxidu uhličitého produkovaného člověkem během průmyslové éry. Vědci sledují, zda oteplováním vody nebude tato schopnost klesat.

Rekordní teplota v Česku

Evropa v posledních týdnech zažila silnou vlnu veder, v červnu byly v mnoha zemích včetně Česka (skoro 42 °C) zaznamenány nové teplotní rekordy. Světová zdravotnická organizace uvedla, že extrémní počasí vedlo k 1300 úmrtím navíc a způsobilo uzavření škol a narušení železniční dopravy. I když je El Niño stále v raných fázích a dosud není dominantním hnacím motorem globálních teplot, podmínky by se mohly výrazně zhoršit.

Dlouhodobý trend oteplování v kombinaci s krátkodobými klimatickými výkyvy povede k extrémnějšímu počasí, bude klást další tlak na již tak zatížené ekosystémy a zvýší klimatická rizika na celém světě.

Neotepluje se jen na hladině

Oceány se neoteplují pouze na hladině, ale ve stále větší míře akumulují teplo i ve větších hloubkách. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Reviews Earth & Environment vzrostl obsah tepla ve světových oceánech od roku 1960 o 480 zettajoulů ZJ (oceány ročně absorbují kolem 10 až 15 ZJ tepla, celá lidská civilizace spotřebuje ročně dohromady přibližně 0,6 až 0,7 zettajoulu), přičemž tempo oteplování se v posledních desetiletích výrazně zrychluje.

Oceán je podle autorů studie nejspolehlivějším ukazatelem změny klimatu, protože pohlcuje více než 90 % přebytečného tepla v klimatickém systému. Právě proto vědci považují rekordní teploty mořské hladiny nejen za krátkodobou anomálii, ale za další důkaz pokračujícího narušování globální energetické rovnováhy Země

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)