V padesátých letech to nebyli jenom komunisté východního bloku – kdo se intenzivně zabýval propagandou. Jenomže na Západ od násilích hranic to (většinou) dělali chytřeji. 

BBC například musela ve spolupráci s ministerstvem zahraničí vyrobit rozhlasový seriál, který vedl jinak tvrdohlavé a konzervativní farmáře k zavádění nových postupů a technologií. Vymysleli vesnické drama, v kterém rodiny na fiktivním panství na venkově řešili své mezilidské a pak – pracovní problémy. Znělka proslulého Archers dodnes oznamuje začátek nekonečného seriálu, který se od svých nejistých začátku stal nedílnou součástí britského psyché. A přesto že jde pořád o drama o zemědělcích, jeho popularita se obrovská i ve městech.

Teď jsem ho dlouho neposlouchala, ale pokud se v něm ještě neobjevilo téma robotů a krav, v dohledné době ho tvůrci pořadů zakomponují do dějové linky.

To je dojení!

Roboti se v zemědělství totiž pomalu zkoušejí už několik let v v USA, na Novém Zélandu, ve Francii a v dalších zemích. Jedná se o velkou počáteční investici, která ale zásadním způsobem mění životní styl farmáře a jeho stáda.

Je to jenom robot, ale robot, který dojí krávu tak, že se zvíře přitom tetelí blahem! Dojička nemusí vstávat za rozbřesku a kráva samotná si může vybrat, kdy se ji nejvíc hodí se mléka zbavit. Konečně pokrok…

Bryan Carter vypadá spíš jako hipster než udřený farmář. A od té doby co jeho dvě stovky krav dojí robot, se ráno vyspí do růžova. Namísto toho, aby k nim o půl páté ráno vstával, krávy se samy do kovového boxu přesunou – když mají náladu. Zatímco jedna paže robotu jim nabídne pamlsek, druhá připojí k vemenu pumpu. Mléko se odpumpuje do nádrže; když je hotovo, dveře boxu se otevřou a kráva důstojně odkráčí. Systém prostřednictvím aplikace dá vědět farmáři pokud vznikne problém – když se třeba krávě z boxu nechce ani po podojení.

Sedmatřicetiletý Carter řekl londýnským Times, že jeho stádo zbožňuje dojení roboty (jsou Made in Sweden). Některé se do boxu snaží vrátit hned po podojení. Dávají víc mléka než předtím. Rozdíl je přitom markantní: z 34 litrů se výkon krav v průměru vyhoupnul na 41 litrů denně. Jeden box odbaví 60 až devadesát kravek.

Kravky mají v uchu čip, který monitoruje poslední dojení a nedovoluje častější než po pěti hodinách. Zároveň se monitoruje její váha a kvalita mléka. Další robot pak sbírá ve stáji kravince a jiný pomáhá s krmením. S pomocí těchto chytrých mašinek se produktivita farmy prudce zvedla. A přibylo klidu a pohody. Mléko spokojených zvířat navíc nutně musí líp chutnat.

Karel by koukal

Je to efektivní způsob, jak zlevnit produkci mléka a taky zabránit tomu, aby mladí od namáhavé práce utíkali do měst. Farmář pořád musí zvládat všechno ostatní, co si úspěšný chov stáda vyžadoval před sto lety, ale roboti mu život zjednodušují a zpříjemňují. Snad i ten Čapek – kdyby takové roboty a spokojené krávy mohl vidět – by přestal bít na poplach

Má to (samozřejmě) své mouchy. Někdy se aplikace ozve uprostřed noci – když se třeba jedné krávě boxu nechce a zároveň se do něj tlačí další. Ale jinak si roboty jak farmáři tak krávy nemůžou vynachválit.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)