“Hlavně se nikdy nikoho neptejte, jak se má!” Toto je instrukce, kterou britští experti na Východ (oblast tady definovaná jako všechno na východ od německé a rakouské hranice) dávají nezkušeným cestovatelům. S dovětkem: “Oni vám to totiž jinak řeknou. Do nejmenších detailů.”

Angličané jsou notoricky známi tím, že nejraději kloužou po povrchu. Nevnímají to jako pokrytectví, ale jako slušnost: každý máme svých vlastních problémů nad hlavu, proč si kazit náladu navíc ještě životními maléry těch ostatních. (Anebo jste zažili, že by vám v Čechách někdo na potkání řekl, že se má vážně super?).

A nejbezpečnější způsob, jak lidi odradit od osobních malérů, je – začít plkat o počasí. Dodneška mě to fascinuje: prohodíte u pokladny nebo na zastávce autobusu: To se nám, ale ochladilo! – a Angličanovi se rázem nepopsatelně uleví. “Ano, nečekaně se nám to počasí obrátilo, zapnul jsem dokonce ráno topení!”, přidá radostně.

Angličanům totiž – jako většině ostatních normálních lidí, je zatěžko vést “small talk”. Ale hovor o dešti, mrazíku či větru je pro ně forma mikro zábavy, společenské úlevy, je to způsob rozptýlení nejistoty, napětí. Prohodit nesmyslnou prázdnou větu o počasí je forma příjemné sebeobrany, je to měkoučký obláček, kterým se Angličan obaluje proti nevypočitatelnému chování(svěřování) náhodných cizinců. Zároveň je to ale i navázání kontaktu, který udržuje příjemnou atmosféru. Jakmile začnete o půlnoci s opilcem na platformě o počasí, snižuje se nebezpečí, že by z nenadání dostal chuť dát vám přes hubu.

Jak bude?

A v tomto ohledu vstupujeme do zatím nejlepšího roku: počasí nikdy předtím nebylo víc nevypočitatelné, nikdy předtím se meteorologové v jeho předpovědích natolik drasticky nemýlili. Bude se o čem vybavovat!

Například australští meteorologové přivedli tamější zemědělce (loni a předloni) svými omyly na buben. Předpověděli dlouhodobá sucha a místo toho nastaly dramatické povodně. A totéž se jim podařilo během jediného roku třikrát! Farmáři (dosud zvyklí se dlouhodobou předpovědí řídit a podle ní plánovat) dramaticky tratili, protože předčasně prodali dobytek, investovali zbytečně do zavlažování, vysadili úrodu, kterou odnesla voda…

Ale předpověď počasí nikdy nebyla exaktní věda.

Meteorolog Ed Lorenz vynikal coby odborník ve svém oboru, ale taky byl jenom obyčejný chlap. Proto jednou – unavený po obědě, se (jako obvykle) nepáral s vyťukáváním nekonečných desetinných čísel meteorologických údajů. (Mluvíme o roce 1950, Lorenz používal počítače dlouho předtím než o nich většina lidí vůbec slyšela). Jemně čísla zaokrouhlil (oproti údajům zaneseným před obědem). Když počítač restartoval, minimální změna přinesla naprosto zásadně změněnou předpověď počasí. Výsledek Eda ohromil a jeho teorie chaosu byla na světě. Lorenz si tehdy uvědomil, že bez ohledu na množství a přesnost měřených údajů – meteorologická předpověď vždycky zůstane jenom přibližná. 

Čísla jsou jen čísla

Ale my navíc vstupujeme do úplně nové éry. Do teď se meteorologové při svých dlouhodobých předpovědích mohli spoléhat na přirozeně se opakující efekt oteplujícího El Nino a ochlazující El Nina. Vývoj teplot v jediné oblasti tropického Pacifiku ovlivňoval vývoj počasí všude jinde na světě . Ale dramaticky rostoucí teplotou oceánů tato meteorologická “jistota” nenávratně vzala za své.

Na rozdíl od Eda Lorenze dnes máme počítače schopné vyhodnotit pro něj nepředstavitelné množství dat na sofistikované úrovni. Jenomže to, čím je krmíme,  je nepolapitelně nepředvídatelné.

Takže Anglánům bude hej, počasí se stane hlavním tématem roku 2025 (a to nejen pro pojišťováky, kteří investují mraky miliard do svých vlastních předpovědí počasí; a přestože zaměstnávají nejlepší experty v oboru, výsledky jsou stejně nespolehlivé.)

Co s tím? Měli bychom čísla nechat být tím, čím jsou: jenom čísla.

Budeme se muset trochu skamarádit s nejistotou.

Nemusí to být nezajímavé. Prvního ledna, ano – na Nový rok, jsem šla vykopat zbytek řádku brambor. Lezavo, lilo jak z konve, ale následují den měly uhodit mrazy (předpověď se povedla), byla to poslední šance. Listopad i prosinec byly rekordně teplé měsíce, vykopané erteple byly ( k mému úžasu) úplně v pořádku (kromě několika, které provrtali slimáci); syn si je u večeře pochvaloval.

Nejistota, která se před námi otevírá, určitě bude mít i své slunné stránky.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (DALL E 3)