Přiměřený optimismus a hlavně profesionální práce nejrůznějších odborníků – to bylo podstatné, co si mohl návštěvník odnést z kulatého stolu s názvem „Jak mohou inovace ochránit Česko před velkou vodou?“. Proběhl v rámci letošního Climate Week Prague, kde byl Ecoista jedním z partnerů.

Kulatý stůl zahájil významný zahraniční host, nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion, který povzbudivě hovořil o “kreativní destrukci” – ekonomickém kontextu, který realisticky ukazuje plusy i negativa současného překotného vývoje. Tak obyčejná věc jako přehnaná regulace je v centru zájmu profesora Aghiona, který naznačil, že Evropa je dnes svázaná regulací jako země v někdejším socialistickém táboře. Hlavní zpráva profesora je, že člověk/společnost si poradí, ale musí mít prostor pro vlastní invenci a aktivitu.

V podobném duchu hovořili ostatní účastníci eventu – přestože každý je odborníkem z jiného oboru, shodli se, že se výrazně zlepšujeme v pochopení zákonitostí klimatu a celkem rychle zavádíme změny a zlepšujeme ochranu (např. před povodněmi), ale zároveň, že tato změna není dostatečně rychlá.

V Green Table se u kulatého stolu potkali Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a zástupce technického ředitele skupiny Veolia, Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, Tereza Libová, specialistka na adaptaci na změnu klimatu působící na pražském magistrátu, a Michal Žák, meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. V textu stručně shrnujeme jejich příspěvky:

Evropu brzdí regulace

Profesor Aghion popsal svou teorii „creative destruction“ a uvedl, že problém Evropy vidí v přemíře regulací. Ekonomická doktrína Evropy je podle něho mocná a ovlivňuje téměř vše. Pro Česko považuje za výhodu, že tato postkomunistická země prošla velkými změnami v roce 1989, a tím pádem máme s překotným vývojem své zkušenosti. AI podle něho může pomáhat hlavně při přírodních katastrofách a při šetření energií a přechodu ze „špinavé“ na čistou energii. Evropa podle něj musí nejen v této oblasti odolávat silné konkurenci USA a Číny. Účastníci kulatého stolu ocenili profesorovu přímočarost při formulování svých tezí a odpovědí na velmi dobře zvolené otázky moderátora Michaela Rozsypala.

Meteorologie dat

Michal Žák ve stručnosti představil předpovídací model ALADIN, který má stále více dat z pozorování atmosféry a družic s globálním pokrytím. Doložil, že čeští meteorologové patří ke světové špičce a mají čím dál lepší předpovědi, což se ukázalo za minulých povodní, kdy bylo varování včasné a zachránilo miliardy na majetku a lidské životy. Největší varování Michala Žáka paradoxně nesměřovalo k počasí, ale k investicím do vědy a výzkumu, kterým u nás hrozí omezení.

Nejlepší kilowatta

Bohdan Soukup jako vodohospodář hovořil o používání prediktivních modelů ve francouzských čističkách a přiblížil první evropský chytrý vodárenský dispečink, který pomáhal budovat v roce 2013, tedy před nástupem AI. Práce s daty je podle něho důležitá pro zkracování času práce na opravách infrastruktury a minimalizaci dopadu odstávek dodávky pitné vody.

Zazněla i zajímavá informace o tom, že vodohospodáři využívají takzvané „digitální dvojče“ své sítě, kde simulují různé poruchy, a tím se na jejich reálný průběh mohou lépe připravit. Díky tomu se např. stále méně stává, že lidé mají omezený přístup k vodě kvůli havárii. Veolia totiž díky datům umí optimalizovat uzavření problémového potrubí. Bohdan Soukup poukazoval na propojení vodohospodářství a energetiky a citoval oblíbenou hlášku kolegů z energetické divize, kteří říkají, že „nejlepší kilowatthodina je ta, kterou nemusíme vyrobit“.

AI pomáhá vodohospodářům také plánovat šetření zdroji. Bohdan Soukup také upozornil na Povodňový informační systém Středočeských vodáren, který je univerzálně použitelný a dispečer z něho rychle získá například seznam objektů, které je v případě povodně třeba evakuovat.

Digitální dvojčata

Důležitost dat zdůraznil jako odborník na umělou inteligenci další z účastníků panelu Lukáš Benzl. Potvrdil, že projekty „digitálních dvojčat“ jsou rozvíjeny i pro celé aglomerace – například v Singapuru, kde mají digitální model celého města a mohou na něm simulovat nejrůznější události a plánované změny v infrastruktuře, například zacházení s vodou a odpady.

Lukáš Benzl si na dotaz moderátora, zda finanční přínosy AI předčí její náklady, prozatím netroufl odpovědět. Nicméně poukázal na příklady ze zahraničí, kdy má využití AI velký smysl a význam. Například jmenoval jihokorejský Soul, kde funguje „zelené AI centrum“ pro veřejnost, kde se mohou návštěvníci seznámit s příklady dobrého využití umělé inteligence například při organizaci dopravy, předpovědi počasí a v dalších oblastech, kde AI pomáhá.

Modrozelená Praha

Tereza Libová přiblížila osazenstvu svou práci na pražském magistrátu, kde má na starosti adaptaci na změnu klimatu. Uvedla také zajímavou novinku, jelikož připravují mapu klimatických útočišť, tzv. „ostrovů chladu“, pro případ veder. Právě vedra zmínila jako příklad extrémní události, která stála životy mnoha Pražanů z rizikových skupin.

Upozornila také na fakt, že v Praze je dešťová voda odváděna kanalizací do čističky a poté vypouštěna do Vltavy, což je tak trochu zbytečný luxus. Projekty modrozelené infrastruktury, kde hraje dešťová voda důležitou roli, bohužel dostávají z rozpočtu málo peněz. Větší problé, než málo peněz je ale podle Terezy Libové obrovská byrokracie, které úředníci v hlavním městě čelí.

Moudrá ekonomika

Soňa Jonášová v diskusi zdůraznila roli cirkulární ekonomiky, která pomáhá ovlivňovat prevenci katastrof, a upozornila na náročnost datových center na energii a zdroje, mezi které samozřejmě patří také voda. Jejím velkým tématem je třeba degradace půdy kvůli nehospodárnému českému zemědělství – poškozená půda, která nemá dlouhodobě přísun živin, nemůže dostatečně vsakovat vodu. A přitom každý, kdo aspoň kus půdy vlastní, může tento stav ovlivnit. Soňa Jonášová dlouhodobě upozorňuje, že právě „obyčejné“ principy šetrného hospodaření se všemi zdroji ve velkém (stát, korporace) i v malém (každý z nás) jsou základem adaptace na změnu klimatu.

Foto: Tomáš Novák