Lidstvo dospělo ke kompromisu ohledně plánů na získání a rozdělení miliard na ochranu biologické rozmanitosti. Cílem je připravit opatření proti rostoucímu problému úbytku druhů.

Po třech dnech intenzivních jednání v Římě, která prolomila patovou situaci ze summitu v roce 2024, dosáhly v březnu státy dohody o plánu poskytnout finanční prostředky na ochranu volně žijících živočichů v některých z nejchudších zemí světa.

Deutsche Welle popisuje, jak delegáti povstali a tleskali, když bylo přijato v rámci konference OSN o biologické rozmanitosti rozhodnutí přijato. 196 zemí se spojilo a začalo táhnout za jeden provaz. 

Dlouhá jednání

Smluvní strany Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti se totiž předtím na loňské konferenci COP16 v kolumbijském Cali nebyly schopny domluvit na tom, jak zajistit financování v astronomické výši 192,5 miliardy eur ročně na financování iniciativ v oblasti biologické rozmanitosti po celém světě do roku 2030.

Jedním z hlavních problémů dosavadních jednání byly navrhované mechanismy pro poskytování finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti, zejména chudším národům. Rozvojové země v čele s Brazílií a africkými státy chtěly vytvoření nového fondu, který by řešil jejich potřeby způsobem, který podle nich stávající finanční mechanismy neřeší. Zažádat o peníze z fondů dle stávajících pravidel bylo komplikované. Podle nového rozhodnutí by se byrokracie měla zjednodušit. 

Biodiverzita je základ

Biodiverzita je nezbytná pro zdraví planety, ale také pro zachování lidstva. Biologická rozmanitost označuje různorodost života na Zemi. Zahrnuje rozmanitost druhů, genetickou variabilitu v rámci druhů a rozmanitost ekosystémů. Je klíčová pro stabilitu a funkčnost přírody, včetně třeba opylování rostlin nebo čištění vody. 

Odborníci například odhadují, že více než 75 % potravinářských plodin při opylování závisí na hmyzu a že přibližně polovina moderních léků pochází z přírodních zdrojů.

Vědci varují, že druhy mizí alarmujícím tempem, průměrná velikost populace volně žijících živočichů klesla mezi lety 1970 a 2020 o přibližně 73 %. Na vině jsou nešetrné zemědělské postupy, odlesňování a šíření znečištění. Při kácení deštného pralesa, extrémně bohatého na biodiverzitu, způsobuje člověk vyhubení živočišných či rostlinných druhů, které ani nestačil poznat.

Foto: Daniel Dočekal. ilustrace (DALL E 3)