Nová technologie vrtání uvolnila geotermální energii v Evropě v rozsahu, který by mohl za konkurenceschopné ceny nahradit 42 % elektřiny z uhlí a plynu na kontinentu.

Geotermální energie v Evropě podle Happy Eco News už není jen islandskou kuriozitou. Po většinu své historie vyžadoval tento zdroj energie vzácné geologické podmínky: podzemní horninu, která byla extrémně horká a zároveň dostatečně přirozeně porézní, aby propouštěla ​​vodu. To omezovalo její rozsáhlé využití na místa, jako je Island, části Itálie a Turecko. Nové technologie tento obraz zcela změnily.

120 let historie

První geotermální elektrárna na světě začala fungovat v Larderellu v Itálii v roce 1904 a je v provozu dodnes. V roce 2024 bylo v Evropě v provozu 147 geotermálních elektráren, z nichž 21 vyrábělo elektřinu více než 25 let. Dohromady tyto elektrárny v roce 2024 vyrobily přibližně 20 terawatthodin (TWh) elektřiny z něco málo přes 3,5 gigawattů (GW) instalované kapacity. Jedna TWh zhruba stačí k napájení 90 000  domácností po dobu jednoho roku.

Analýza energetického think-tanku Ember ohaduje, že v EU by mohlo být vybudováno přibližně 43 GW nové výrobní kapacity za cenu pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Tato cena se pohybuje ve stejném rozmezí jako cena elektřiny z uhlí a plynu v roce 2025. Tento slibný posun zajišťují vylepšené geotermální systémy (EGS), které fungují tak, že vrtají hluboko do horké horniny a uměle vytvářejí cesty pro tok vody. Inženýři si tyto techniky vypůjčili z vrtání ropy a plynu a nyní umožňují přístup k teplonosným horninám hluboko pod tříkilometrovou hloubkou, kam by mohly dosáhnout konvenční elektrárny. Projekty EGS mohou totiž vrtat do hloubky až 8 kilometrů.

Pokud by bylo 43 GW identifikované kapacity plně využito, mohlo by to ročně vyprodukovat zhruba 301 TWh čisté elektřiny. A to se v roce 2025 rovná přibližně 42 % veškeré elektřiny vyrobené z uhlí a plynu v EU. Nahrazení tohoto podílu geotermální energií v Evropě by výrazně snížilo emise oxidu uhličitého a snížilo by nákladnou závislost na dovážených fosilních palivech.

Počasí navzdory

Geotermální energie nabízí něco, co větrná a solární energie nemohou. Běží nepřetržitě bez ohledu na počasí. Předpokládá se, že globální poptávka po elektřině z datových center se do začátku 30. let 21. století zhruba zdvojnásobí a geotermální energie by mohla nákladově efektivně pokrýt velkou část tohoto růstu.

Několik členských států EU, včetně Rakouska, Chorvatska, Francie, Maďarska, Irska a Polska, vypracovalo národní geotermální plány. V roce 2024 Rada EU i Evropský parlament navrhly zřízení Evropské geotermální aliance. 

České plány

Také Česko dnes už má oficiální plán a strategii pro rozvoj geotermální energie, ale je potřeba říct, že jsme teprve na začátku a zatím jde spíš o přípravu a pilotní projekty než o masové využití. Klíčový posun nastal v roce 2025, kdy vláda schválila první akční plán, který geotermii výslovně zařazuje do státní energetické politiky.

Tento dokument počítá s tím, že se geotermální energie stane důležitým bezemisním zdrojem hlavně pro vytápění měst a průmyslu, tedy pro teplárenství, které je v Česku stále silně závislé na uhlí a plynu. Plán zahrnuje podporu hlubinných vrtů, změny legislativy, státní finanční podporu i systematické mapování vhodných lokalit.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)