Stavba nové silnice nebo budov obvykle znamená, že stromy stojící v cestě mají smůlu. V Japonsku ale přicházejí s elegantním řešením. Strom se prostě přestěhuje.

Tradice známá jako nemawashi podle Happy Eco News umožňuje přesazovat i vzrostlé a velmi staré stromy, místo aby padly pod motorovou pilou. Název lze volně přeložit jako „připravit půdu“ nebo „pracovat u kořenů“. A právě kořeny jsou při celém procesu to nejdůležitější.

Přesun nezačíná jeřábem, ale měsíci pečlivé práce. Odborníci postupně odkrývají kořenový systém, kořeny obalí a vytvoří z nich kompaktní kořenový bal. Teprve potom může přijít těžká technika, tedy jeřáby, speciální plošiny, nosníky nebo dřevěné pojezdy. U některých stromů může celý proces od přípravy až po definitivní usazení trvat téměř rok.

Tradice a technologie

Dnes se přitom stará tradice kombinuje s moderní technikou. Odborníci využívají GPS, 3D modelování půdy nebo monitoring kořenového systému. Cílem je dát stromu co největší šanci přežít změnu stanoviště. Důvod je přitom praktický. Vzrostlý strom není jen kus dřeva. Japonci chápou, že poskytuje stín, ochlazuje okolí, zachytává znečištění, váže uhlík a vytváří prostředí pro další organismy. Nově vysazený strom může funkce stromu dospělého převzít až za desítky let.

Japonský vztah ke stromům má přitom kořeny hluboké jako vzrostlý strom. V 17. století vedla rostoucí spotřeba dřeva na stavby a palivo k rozsáhlému odlesňování. Za tzv. tokugawského šógunátu proto začala vznikat pravidla na obnovu lesů. Byl to postupný proces, do něhož se zapojovali místní páni i vesnické komunity.

Vztah Japonců ke stromům ovlivňuje i náboženství šintoismus – věří, že stromy jsou sídlem „kami“, tedy božstev či duchovních bytostí. Posvátné stromy dodnes poznáte podle provazů šimenawa, často doplněných bílými papírovými pásky. Strom je pro Japonce tedy něčím víc než pro Evropana.

37tunový strom v pohybu

Japonsko přitom není jedinou zemí, kde se stromy stěhují. V Singapuru byl například v roce 2003 při výstavbě kampusu Singapore Management University přesazen mimořádně velký sedmdesátiletý strom. Měřil 21 metrů, jeho koruna měla průměr 25 metrů a celý strom s kořenovým balem vážil 37 tun. K jeho přesunu byly zapotřebí dva 500tunové jeřáby.

Singapurský státní úřad NParks při plánování staveb výslovně požaduje, aby byly vzrostlé stromy nejprve posouzeny a pokud možno zachovány. Země má pravidla pro ochranu stromů při developerských projektech. Podobný přístup má také Hongkong, kde se přesazování vzrostlých stromů používá při dopravních a stavebních projektech. Odborníci přitom posuzují jejich zdravotní stav, druh, stáří, kulturní význam i pravděpodobnost přežití po přesunu.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)