Larva mouchy bráněnky je velmi žravá, sežere, na co přijde – i neprodané jídlo ze supermarketů, mláto z pivovarů nebo slupky od brambor. Larva této mouchy je navíc tučná a plná proteinu, ideální doplněk do psího a kočičího žrádla. 

Česká vědkyně Jana Vašíčková a rakouská firma Reploid Group AG proto chtějí u Prahy postavit první farmu s larvami bráněnek, které budou vyhozené suroviny měnit v pet food. V Německu a Rakousku už tyto farmy fungují, v Česku je to zatím novinka.  Jany Vašíčkové jsme se zeptali na podrobnosti.

Jak jste s přípravou farmy daleko? 

Máme přichystané plány, aktuálně připravujeme smlouvy se dodavateli surovin. Schválně se budu vyhýbat slovu odpad, protože to, s čím budeme na farmě pracovat, nesmí být klasifikováno jako odpad. Pořád hledáme pro farmu vhodnou lokalitu, víme jen to, že by měla být u Prahy. 

Na jakém principu farma s larvami bráněnek funguje? 

Bráněnka je moucha, jejíž život má dvě stádia: z vajíčka se vylíhne larva a ta je velmi žravá. Sežere úplně všechno, já vždy s nadsázkou říkám, že larva bráněnky je takové prasátko mezi mouchami. V přírodě se vyskytuje na mršinách, je to takový přírodní čistič, rozkladač. Právě tuhle fázi života bráněnky budeme využívat nejvíc. Larva se rychle nažere, zakuklí se a z kukly se vylíhne moucha. Ta se rychlé spáří, samička naklade vajíčka a cyklus se zase opakuje. My pracujeme s larvami bráněnek, ze kterých se vyrábí žrádlo pro domácí mazlíčky, například granule a konzervy. Jde o udržitelný zdroj proteinu, navíc je to antialergenní přísada. Když je například pes alergický na kuřecí protein, protein z larev bráněnek může být možnou alternativou. Sama mám psa, který je alergik, takže vím, o čem mluvím. Navíc z trusu bráněnek se pak vyrábí hnojivo.

Myslíte si, že Češi budou mít o takové krmivo z larev zájem? 

Chceme tvořit hybridní produkty, tedy v granulích bude jen pět nebo deset procent bráněnky a zbytek bude klasický konvenční protein. Nechceme zákazníkovi říkat, ať krmí svého mazlíčka jenom hmyzem, ve stravě zvířat má být pestrost. Navíc Češi patří k evropským velmocím co do počtu domácích mazlíčků, v Česku jsou dva miliony psů a milion koček. To je obrovská spotřeba krmiva, tedy masa. Ta procenta udržitelného proteinu, který my vyrobíme, ve výsledku ušetří hodně.  

Co budou bráněnky žrát, tedy co budou ty vstupy? 

Vedlejší produkty z různých typů výroby potravin, například mláto z pivovarů, zbytky z mlékárenské výroby, z výroby škrobu, slupky brambor a podobně. A také neprodané potraviny, které už supermarkety nemohou darovat potravinovým bankám, tedy hlavně pečivo, ovoce a zelenina. Problém je, že larva bráněnky je klasifikována jako hospodářské zvíře a podle české legislativy nemohou být hospodářská zvířata krmena odpadem. Ale to je v tomto případě škoda, protože právě to by dávalo největší smysl. Tato larva totiž fakticky žere odpad. Nicméně takhle můžeme bráněnce dávat jen takovou potravu, která oficiálně jako odpad klasifikována není. 

Investorem bude rakouská firma Reploid Group AG, pro kterou rovněž pracujete. Co je to za společnost? 

Začala jsem s nimi spolupracovat, protože mi nabídli možnost stát se součástí velkého mezinárodního vědeckého týmu. Pro účely farmy se povedlo spojit  opravdu zajímavé lidi, velmi dobré odborníky v oboru. Zároveň má tato společnost patentovanou technologii, která je takzvaně ready to use  – je elegantní a rychlá a robustní. Lidí, kteří se zabývají oborem hmyzu, konkrétně bráněnkami, je poměrně málo. Známe se přes sociální sítě, postupně jsme se poznávali a mapovali terén, každý jsme ale měli rozjeté své projekty.

Konkrétně mě oslovil zakladatel Reploidu Filip Pauer společně s Jonasem Finckem, šéfem německé společnosti Made by made, což je již fungující farma bráněnek v Německu. Představili mi koncept farmy, již chystají tady v Česku, a ta myšlenka se mi moc líbila. Ten koncept spočívá v myšlence nestavět jednu velkou gigantickou farmu, ale naopak postavit menší blízko zdrojů surovin. Tedy my přinášíme řešení k problému, nesnězené či neprodané suroviny se zpracují blízko zdroje. Není potřeba je nikam daleko převážet, což samozřejmě zvyšuje emisní stopu.

Máme navíc připravenou technologii pro fungující bráněnkovou farmu v malém měřítku a jsme schopni ji umístit prakticky kamkoliv. Nyní už nás je v týmu skoro čtyřicet a v takovém počtu to jde mnohem lépe, než když to děláte ve dvou nebo ve třech lidech. 

Ale v Česku už přeci bioodpad zpracovat umíme, můžeme jej například odvézt do bioplynové stanice nebo na kompost. Tak proč jej dávat bráněnce? 

Souvisí to s hierarchií nakládání s odpady. Bioplynka a kompostování jsou v této hierarchii až o stupeň pod námi. Na výrobu potraviny bylo potřeba velké množství přírodních zdrojů i energie a my ji pak dáme do bioplynky, ze které se vyrobí zase energie. Ale na naší farmě jsme schopni z ní vyrobit další surovinu, tedy  krmivo, například pro petfood, a ještě zároveň hnojivo. Dodáváme tomu přidanou hodnotu, to je důvod, proč to má smysl a proč máme od našich partnerů velmi pozitivní odezvy. Oproti tomu výroba energie z jídla nedává z ekologického hlediska smysl.  

Už máte v Česku někoho konkrétního, kdo bude mít o tento druh pet foodu s larvou bráněnky zájem? 

Ano, už máme konkrétní spolupráci, nyní už dodáváme jedné značce tady v Česku. 

Řekla, jste, že ta farma v Česku nebude gigafactory. Jak by tedy měla vypadat? 

Kapacita jedné farmy je deset tisíc tun zpracovaných surovin ročně. A těch farem chceme postavit v České republice a na Slovensku více. Chtěli bychom je mít rozmístěné v rámci krajů, abychom mohli svážet lokální zdroje, a ne vozit suroviny přes půl republiky. To by nedávalo smysl. Funguje to tak, že do boxů se umístí násada larviček, ty se za týden vykrmí, ani nespí, jenom žerou. Po týdnu vykrmené larvy putují na separátor, kde se od nich oddělí nesežrané zbytky a usmrtí se horkou parou. Pak se dále zpracovávají, podle poptávky zákazníka. Tedy jestli si přeje například larvy mražené, sušené, proteinovou moučku nebo hmyzí tuk. 

Můžete bráněnce servírovat i neprodané maso a zbytky z živočišné výroby? 

Bohužel, to nesmíme. A je to obrovská škoda, protože právě maso je pro bráněnku nejpřirozenější potrava. 

Co emisní stopa farmy? Nechávali jste si ji spočítat? 

Výpočet zatím nemáme, ale aktuálně si ji necháváme spočítat u německé firmy, abychom získali certifikát o ušetřených emisích a mohli jej poskytovat našim partnerům. Těmi jsou nejen výrobci pet foodu, ale i převážně dodavatelé vstupních surovin. V rámci této certifikace se porovnává emisní stopa aktuálního nakládání se vstupními surovinami versus naše řešení.

Dovedete si představit, že by se z larev bráněnek vyráběly i potraviny pro lidi, třeba tyčinky, jako se to dělá ze cvrčků? 

Bráněnka není zatím pro lidské potraviny povolená. Můj osobní názor je, že by to šlo. Ale velmi záleží na vstupu, tedy co bráněnce dáme ke zkrmení. Já mám třeba vyzkoušené, že bráněnka odchovaná na starém pečivu velmi dobře chutná a voní. Má trochu oříškový dozvuk v chuti. Také velmi záleží na tom, jak se ta bráněnka zpracuje. Myslím, že jednou v budoucnu se možná budou larvy bráněnky zpracovávat i pro člověka, ale nemyslím si, že by to byl v rámci Evropy potravinový mainstream. My Evropané na to připraveni nejsme, a proto ani v Reploidu zatím tímhle směrem neuvažujeme. 

Opravdu zatím vidíme budoucnost bráněnky pro výrobu krmiv, a to nejen pro domácí mazlíčky, ale také třeba pro ryby nebo pro slepice.

Foto: Reploid