Petru Doubkovou, studentku textilní fakulty, zarazila jednoho dne následující věc: běžný prací gel tvoří z 90 % voda, kterou balíme do plastů a zbytečně převážíme. Petra se rozhodla přijít s alternativou, která ušetří uhlíkovou stopu a navíc je šetrná k našemu zdraví.

Založila firmu EcoHaus a začala dodávat na trh prací papírky, které se v pračce rozpustí s účinnou směsí. Díky své minimální spotřebě kilo papírků nahradí až 11 kilo obyčejného pracího gelu. „Samotnou technologii pracího papírku jsem nevymyslela, ta ve světě existuje už desítky let,“ říká Petra, „když jsem si ale papírky objednala ze zahraničí, byla jsem zklamaná, ony zkrátka nepraly. Rozhodla jsem se proto inovovat složení tak, aby bylo skutečně účinné a k tomu jsme nemuseli plýtvat tolik vody.“ 

Petra svůj nápad přihlásila do startupové soutěže, kterou se jí podařilo vyhrát. Když poté spustila kampaň na Hithitu, pochopila, že o její produkt je na trhu skutečný zájem. Na jeho realizaci se totiž vybralo půl milionu korun.

Nemusí tolik vonět

„Náš velký sen je mít svou vlastní továrnu. Vybudovat vlastní výrobu je obrovské sousto, teď jsme ve fázi hledání těch nejvhodnějších technologií i partnerů. Postupně rozjíždíme výrobu a plánujeme v horizontu pět až deset let.” Prací papírky od Petry obsahují pouze šest chemických složek, naproti konvenčním prostředkům, které obsahují kolem 40 druhů chemikálií a tzv. plnidel. Běžné prostředky obsahují např. silné syntetické parfémy, které bývají zdrojem alergií a ekzémů. “Díky naší chemické minimalizaci a jemné parfemaci se k nám vrací i zákazníci s velmi citlivou či atopickou pokožkou,“ říká Petra a dodává, že lidé si často představují, že jen pokud prádlo intenzivně voní (silná parfemace), tak je opravdu čisté, což je ale podle ní omyl.   

EcoHaus vyvíjí další čisticí prostředky, které se stanou ekologickou alternativou. „Aktuálně se zaměřujeme na univerzální čističe a WC gely. U těch běžných mě děsí toxické výpary (například chlór), které pak doma dýcháme. Dalším tématem jsou prostředky na nádobí – často stačí jedno umytí a máte vysušené nebo podrážděné ruce. Tyto novinky už máme připravené a podařilo se nám pro ně získat přísnou certifikaci EU Ecolabel. V Česku ji má v sekci drogerie a kosmetiky jen hrstka produktů, takže jsme na to opravdu pyšní.“

Praní a voda

Používání tradiční drogerie a pracích prášků má ještě jeden aspekt, který zákazníci v honbě za dobrou cenou bohužel často přehlížejí: jaký vliv mají tyto produkty na kvalitu vody vypouštěné po praní.

Jde především o povrchově aktivní látky (tenzidy), které rozpouštějí mastnotu, dále o fosforové sloučeniny, jež podporují růst řas a sinic, a také o syntetické parfémy, konzervanty a barviva. V menších koncentracích se do odpadních vod dostávají rovněž optické zjasňovače, mikroplasty z obalů a kapslí či rezidua dezinfekčních a antibakteriálních látek.

Všechny tyto látky, souhrnně označované jako mikropolutanty, zatěžují odpadní vody a komplikují jejich čištění. Skupina Veolia, která spravuje vodohospodářskou strukturu například v Praze,  již dnes aktivně monitoruje přítomnost těchto kontaminantů. Připravuje se tak na implementaci pokročilých čisticích technologií v souladu s legislativou EU, která bude vyžadovat odstraňování mikropolutantů a PFAS (uvolňují se např. z teflonových pánví) z odpadních vod.

Přestože potřebné technologie existují – Veolia je již využívá např. ve Francii a Německu – jejich plošné nasazení je finančně i provozně náročné.  „Na nákladech na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod by se měl podílet i sektor, který tyto látky produkuje,” zdůrazňuje Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel divize Voda skupiny Veolia v České republice.

Prevence už ve výrobě

Neméně důležitá je také prevence – omezení používání PFAS a plastů přímo u zdroje, tedy při výrobě i v každodenním používání v domácnostech a průmyslu, je stejně podstatné jako jejich následné odstraňování z vody. “Efektivní je především dlouhodobě motivovat výrobce k hledání alternativ k dnes používaným chemickým látkám s prokazatelně negativními účinky na lidské zdraví,“ říká Ondřej Beneš.

Kvalita vody zkrátka není pouze problémem vodohospodářů – pomoci může každý z nás. Stačí zvážit, co ze své domácnosti do odpadních vod vypouštíme. Začít můžeme třeba volbou šetrnějších pracích prostředků.

Foto: Ecohaus