Elektromobily jsou symbolem čistší dopravy, ale jejich rychlý nástup přináší nový problém. Co dělat s bateriemi, které doslouží? Už na konci tohoto desetiletí jich bude v Evropě více než milion. A Česko, automobilová velmoc, se na to musí připravit. 

Odborníci podle Euronews upozorňují, že právě nyní se rozhoduje, zda se z nich stane cenná surovina, nebo ekologický problém. Po silnicích jezdí miliony vozů na baterie a jejich počet dál rychle roste. S tím se ale blíží okamžik, kdy první generace akumulátorů začne hromadně dosluhovat. Podle odhadů se do roku 2030 bude muset evropský průmysl postarat o více než milion bateriových sad z elektromobilů.

Druhý život

Na první pohled jde o odpad. Ve skutečnosti však baterie obsahují cenné suroviny, jako jsou lithium, nikl, kobalt nebo měď. Jejich získávání z dolů je energeticky náročné a často zatěžuje životní prostředí. Recyklace proto může výrazně snížit potřebu nové těžby a posílit evropskou soběstačnost v oblasti strategických materiálů.

Ne každá baterie ale musí rovnou do recyklační linky. Mnohé si i po vyřazení z auta uchovávají většinu své kapacity a mohou dostat takzvaný druhý život. Mohou například sloužit jako stacionární úložiště energie pro domácnosti, firmy nebo elektrické sítě a pomáhat vyrovnávat výrobu z obnovitelných zdrojů.

Výzvou zůstává vybudování dostatečné recyklační infrastruktury. Zpracování baterií je technologicky náročné, vyžaduje bezpečné zacházení i sofistikované postupy pro získávání jednotlivých kovů. Evropská unie proto postupně zpřísňuje pravidla pro sběr, recyklaci i minimální podíl recyklovaných materiálů v nových bateriích. Přesto odborníci upozorňují, že čas na přípravu je právě teď. Většina dnešních baterií totiž bude sloužit ještě řadu let a největší vlna jejich vyřazování přijde až ve druhé polovině 30. let. Kdo však dokáže vybudovat recyklační kapacity už dnes, získá významnou konkurenční výhodu. Recyklace baterií se tak může stát jedním z klíčových pilířů evropské cirkulární ekonomiky a zároveň cestou k větší energetické i surovinové nezávislosti.

Tesla na Ukrajině

Druhý život baterií už není jen teorie. Zajímavý příklad přichází z Ukrajiny, kde kvůli opakovaným ruským útokům na energetickou infrastrukturu vznikl neobvyklý způsob jejich využití. Firmy zde vykupují havarované elektromobily Tesla dovezené z USA, demontují z nich bateriové moduly a přestavují je na stacionární úložiště energie pro domácnosti, firmy i kritickou infrastrukturu. Jedna baterie z vozu Tesla dokáže při vhodném řízení zásobovat běžný rodinný dům elektřinou i několik dní a pomáhá překlenout dlouhé výpadky sítě.

Přestože se intenzivně pracuje na bateriích nové generace, například sodíkových nebo polovodičových, dnes jsou stále standardem lithium-iontové akumulátory. Za nejlepší kompromis mezi cenou, bezpečností a životností jsou dnes považovány baterie typu LFP (lithium-železo-fosfát). Neobsahují drahý kobalt ani nikl, vydrží zpravidla více nabíjecích cyklů a jsou méně náchylné k přehřátí. Naopak baterie NMC (nikl–mangan–kobalt) nabízejí vyšší energetickou hustotu, a tedy delší dojezd, proto se používají hlavně u dražších a výkonnějších elektromobilů. Do budoucna pak velká očekávání vzbuzují polovodičové baterie, které by mohly nabídnout vyšší kapacitu, rychlejší nabíjení i větší bezpečnost.

Šance v Česku

V Česku máme s recyklací klasických olověných autobaterií dlouholeté zkušenosti. Díky zavedenému systému zpětného odběru se daří většinu použitých autobaterií vracet do recyklace, kde se znovu využívají především olovo a plastové obaly pro výrobu nových akumulátorů. Výrazně složitější výzvou jsou však lithium-iontové baterie z elektromobilů. Jejich konstrukce je podstatně komplexnější, obsahuje širší spektrum cenných kovů a vyžaduje technologicky náročnější zpracování.

Česká republika se na příchod velkého množství vysloužilých baterií teprve připravuje. Podle nového Plánu odpadového hospodářství má Česko pro recyklaci lithium-iontových baterií zatím jen omezené kapacity. Existuje pouze jedna recyklační linka s kapacitou zhruba 250 tun ročně, což bude s rostoucím počtem elektromobilů nedostačující. Mezi firmy, které chtějí situaci změnit, patří například ostravská společnost Purum, jež připravuje rozšíření kapacit pro zpracování lithium-iontových baterií a získávání cenných kovů.

V Česku máme s recyklací klasických olověných autobaterií dlouholeté zkušenosti. Díky zavedenému systému zpětného odběru se daří většinu použitých autobaterií vracet do recyklace, kde se znovu využívají především olovo a plastové obaly pro výrobu nových akumulátorů. Výrazně složitější výzvou jsou však lithium-iontové baterie z elektromobilů. Jejich konstrukce je podstatně komplexnější, obsahuje širší spektrum cenných kovů a vyžaduje technologicky náročnější zpracování.

Česká republika se na příchod velkého množství vysloužilých baterií teprve připravuje. Podle nového Plánu odpadového hospodářství má Česko pro recyklaci lithium-iontových baterií zatím jen omezené kapacity. Existuje pouze jedna recyklační linka s kapacitou zhruba 250 tun ročně, což bude s rostoucím počtem elektromobilů nedostačující. Mezi firmy, které chtějí situaci změnit, patří například ostravská společnost Purum, jež připravuje rozšíření kapacit pro zpracování lithium-iontových baterií a získávání cenných kovů.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)