Když je vám devatenáct, máte po maturitě a rodiče vám s pýchou i lehkým steskem začnou říkat „už jsi dospělá“, vstupujete do světa, který se – zdá se – hroutí. Někteří mí vrstevníci to ale vidí jinak a pustili se s plnou vervou do projektů, které životnímu prostředí pomáhají.

Vždycky bylo, je a bude něco špatně. Někdy uvažuju, že to „negativní“ není až tak o okolním světě, ale o našem pohledu. Co když je to, čemu říkáme klimatická změna a globální oteplování, spíš příležitost? Můžeme se přece přizpůsobit, začít něco dělat, nevzdávat to…

Ono se děje i něco dobrého?

Stále se učíme a stále se vyvíjíme. Tuhle perspektivu se snaží šířit britský eko-influencer Sam Bentley, který ve svých krátkých videích sdílí zprávy, jež byste v běžných médiích hledali jen těžko – čili dobré zprávy o planetě. Četli jste o tom, že Brazílie zaznamenala výrazný pokles odlesňování nebo že kožešinový průmysl se za poslední dekádu zmenšil o 85 %? Já také ne, dozvěděla jsem se to u Bentleyho. Jeho obsah působí jako okénko do světa akceschopných lidí. 

Bentley je také spoluzakladatelem virální platformy UNILAD a dostal se i do žebříčku Forbes 30 Under 30. Dnes je to takový mezinárodní posel dobrých zpráv.

Pěstujeme korály!

Jedna z významných iniciativ, která se zabývá ekologií oceánů, vystupuje na Instagramu jako Coral Gardeners. Titouanovi Bernicotovi, mladému klukovi z Francouzské Polynésie, se před pár lety začal oceán měnit před očima. Korálové útesy, které jsou pro diverzitu oceánu a naše klima velmi podstatné, začaly mizet. Coral Gardeners, která začala jako pokus pár kamarádů vypěstovat a zasadit zdravé korály zpět do moře, je teď instituce s desítkami pracovníků po celém světě.

Dosud se jim podařilo vypěstovat a přesadit 160 000 korálů zpět na poškozené útesy a další tisíce rostou v jejich podvodních pěstírnách. Celý proces je systematický. Nejprve se vybírají zdravé a odolné korály, z nichž se odebírají malé kousky. Ty následně rostou v pěstírnách 12 až 18 měsíců. Pak jsou korály přesazeny zpět na útesy, kde se sleduje jejich další růst a schopnost přežít. Důležitým kritériem je výběr klimaticky odolnějších korálů, které mají šanci přežít v měnících se podmínkách oceánu.

Nemůžeme to uklidit?

Moře začíná dostávat publicitu, kterou si zaslouží. Náš další influencer je Nizozemec Boyan Slat, který si jako Bernicot uvědomil, že pokud nezačne změnu on, tak možná nikdo. Když mu bylo šestnáct, potápěl se u řeckého pobřeží, kde si všiml, že v moři je víc plastu než ryb. Položil si jednoduchou otázku: „Nemůžeme to prostě uklidit?“

Z tohoto prostého zážitku postupně vyrostl projekt, který dneska zná skoro celý svět. Boyan založil organizaci The Ocean Cleanup a začal navrhovat systémy, které využívají samotné mořské proudy k zachytávání plastu.

Tým Boyanova startupu se rozrostl na stovky lidí po celém světě, kteří si uvědomili, že nestačí jen uklízet oceán, ale i řeky. Iniciovali vývoj zařízení na řekách, která mají zachytit odpad dřív, než se dostane na otevřené moře.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)