Co je lineární ekonomika? Jede podle hesla „vyrob–použij–vyhoď“. A to je problém. Podle nové zprávy Circularity Gap Report 2026 přichází svět každoročně o hodnotu odpovídající třetině (!) globálního HDP. Každý třetí dolar se spotřebuje, aniž by se vracel zpět do koloběhu. Pokud se tento fakt nezmění, zůstane udržitelnost naší civilizace snem.

V Česku na to reaguje Reuse federace, která chce znovupoužívání věcí posunout z okraje ekologického aktivismu do běžného života měst, obcí i domácností. Starý gauč, postel, židle, dětská skříňka nebo vybavení domácnosti už nemusí automaticky skončit jako odpad. Principy cirkularity jsou ale hlubší: zdaleka nejde jen o věci denní spotřeby. Jde o energetiku, vzácné či strategické suroviny, vodu i potraviny. Zdrojů ubývá a jsou dražší, teplota stoupá, stejně jako počet klimatických uprchlíků.

Do každého města

Evropa zpřísňuje legislativu týkající se plýtvání, byznys hledá cesty, jak ušetřit na nákladech, a v Česku se rozvíjí řada aktivit, jako je Reuse federace, která razí přístup, že znovupoužívání věcí není jen hezké ekologické gesto, ale nutnost.

Podle zprávy The Circularity Gap Report 2026, kterou vydává Circle Economy, se v tzv. lineárním hospodářském modelu každoročně ztrácí zhruba gigantických 25,4 bilionu eur ekonomické hodnoty. To odpovídá přibližně třetině světového HDP. Zjednodušeně řečeno: z každých tří eur vytvořené hodnoty se jedno euro ztrácí v neefektivitě, předčasném vyřazování výrobků a odpadu.

Reuse federace sdružuje 42 iniciativ zaměřených na předcházení vzniku odpadu. Pro reuse centra, nábytkové banky nebo dobročinné obchody zajišťuje vzdělávání, propojuje je, sbírá data z provozů a připravuje systémová řešení pro obce i města.

Žádná charita

„Naším cílem je ukázat, že reuse není žádná ‚charita pro chudé‘, ale inteligentní a odpovědný životní styl pro 21. století,“ říká Zuzana Kuberová z Reuse federace. Reuse centra se proměňují z nenápadných skladů v příjemná místa, kde věci dostávají nový život a zároveň pomáhají lidem, kteří je skutečně potřebují. 

Například v Reuse centru v Rakovníku lidé odkládají stolky a židle, sportovní potřeby či nádobí, zatímco čalouněný nábytek a elektronika sem nepatří. Reuse totiž potřebuje nízkonákladový režim. V podstatě je to místo, kde odložíte, co nepotřebujete, a zkusíte najít, co se vám hodí.

Téma nabývá na významu i kvůli povinnému sběru textilu v EU. Města a obce budou stále častěji řešit nejen to, jak odpad sesbírat, ale hlavně jak zabránit tomu, aby vůbec vznikl. Znovupoužití je v tomto ohledu praktičtější než recyklace: věc se nemusí rozebrat, energeticky zpracovat ani znovu vyrobit. Prostě dál slouží.

Geopolitika a odpadky

Od těchto malých věcí se cirkulární přístup rozvíjí do všech koutů ekonomiky i fungování státu. Jak využít odpadní vodu? Jak vytěžit vzácné suroviny z hald zbylých po těžbě uhlí? Jak rozebrat staré brownfieldy? Jak efektivně používat vysloužilé autobaterie? Cirkulární ekonomika už není jen environmentální téma. Stává se součástí debaty o bezpečnosti a soběstačnosti Evropy, respektive Česka.

Mezinárodní energetická agentura ve své zprávě Global Critical Minerals Outlook 2025 upozorňuje, že poptávka po klíčových minerálech pro energetiku, elektromobilitu a digitální technologie roste a dodavatelské řetězce zůstávají vysoce koncentrované.

Evropská unie proto přijala Critical Raw Materials Act, který má posílit bezpečný a udržitelný přístup ke strategickým surovinám. Součástí evropské strategie je také recyklace a rozvoj trhu s druhotnými surovinami.

Napětí mezi USA a Íránem, summity Číny s USA a Ruskem, debaty o přístupu k surovinám, křehké dodavatelské řetězce, obchodní války a tarify. Zemědělství závislé na hnojivech, energetika závislá na dovozu plynu, minerály dovážené přes půl světa, odpadové hospodářství ovlivněné lobbingem zájmových skupin… to všechno jsou dílky jedné skládačky. Čím víc toho, co vyrobíme, dokážeme vrátit do koloběhu, tím lépe.

#chcemereuse

Reuse federace nyní spouští kampaň #chcemereuse, která má ukázat, že znovupoužívání věcí může být normální součástí moderního života. Kampaň chce veřejnosti představit konkrétní příklady dobré praxe: reuse centra, nábytkové banky i místa, kde se propojuje udržitelnost se sociální pomocí.

Na systémovou podporu navazuje také projekt RE:BOOST Akademie 2026, který vzniká ve spolupráci s Cirkulární akademií a poradenskou společností CIRA Advisory. Projekt má fungovat jako akcelerátor pro samosprávy, neziskový sektor i firmy a nabídnout jim vzdělávání, mentoring a praktické návody, jak cirkulární řešení zavádět v regionech.

„Cirkularita není jen o recyklaci, ale o komplexním restartu myšlení,“ říká Ivana Hekerle, spolumajitelka CIRA Advisory a zástupkyně Cirkulární akademie. Podle ní je cílem dostat do cirkulární praxe více stability, byznysové efektivity a regionálních řešení dostupných v každém kraji.

Změna se neodehrává jen v evropských strategiích, ekonomických výpočtech nebo legislativě. Začíná u obyčejné otázky: musí se použitelná věc opravdu vyhodit? Reuse federace chce, aby odpověď stále častěji zněla: nemusí.

Foto: Daniel Dočekal, ilustrace (Midjourney)