Ostravské teplárenství prošlo dalším důležitým posunem. Skupina Veolia uvedla do provozu tři nové kogenerační jednotky, které nahradí část výroby tepla a elektřiny z uhlí v Elektrárně Třebovice. Projekt za téměř čtvrt miliardy korun má snížit emise oxidu uhličitého i oxidu siřičitého a zapadá do širší proměny energetiky v Moravskoslezském kraji.

Nové jednotky jsou umístěny v městské části Ostrava-Jih a fungují na zemní plyn v režimu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Jejich celkový elektrický výkon činí 6,9 MWe, tepelný výkon 7,17 MWt. Vyrobené teplo směřuje do stávající soustavy zásobování tepelnou energií, konkrétně do napáječe Ostrava-Jih, a projekt tak zároveň podporuje stabilitu dodávek v této části města.

Podle Veolie jde o významný krok v dekarbonizaci největšího energetického zdroje v Ostravě. „Díky novým jednotkám se podaří snížit produkci CO₂ o téměř 8 tisíc tun ročně a emise oxidu siřičitého klesnou o bezmála 23 tun za rok,“ uvedl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.

Investice do projektu dosáhla 233 milionů korun. Téměř polovinu nákladů pokryly dotační prostředky z Modernizačního fondu HEAT.

Nový kogenerační zdroj není v Ostravě první změnou tohoto typu. V roce 2023 skupina Veolia ukončila spalování uhlí v Teplárně Přívoz, která dnes zásobuje centrum města teplem vyrobeným z ekologičtějších plynných paliv, konkrétně ze zemního a koksárenského plynu.

Mix 70 ku 30

Podle Jakuba Toboly má být základem budoucího řešení energetiky kombinace paroplynového cyklu a tepelných čerpadel, která budou využívat odpadní teplo. Zemní plyn by měl tvořit 70 procent energetického mixu, zbývajících 30 procent má zajistit právě odpadní teplo.

Veolia plánuje tyto klíčové technologie instalovat do roku 2030. Harmonogram je ale závislý i na rozvoji související infrastruktury. Zásadní má být zejména vybudování nové plynové přípojky ze strany společnosti NET4GAS, bez které nebude možné nový paroplynový zdroj uvést do provozu.

Méně prachu a emisí

Transformace Elektrárny Třebovice má podle Veolie přinést výraznou změnu nejen pro energetiku, ale i pro kvalitu ovzduší ve městě. Po dokončení celého projektu by se emise CO₂ měly snížit zhruba o polovinu a spotřeba neobnovitelných zdrojů energie má klesnout o 30 procent. Očekává se také nižší množství prachových částic v ovzduší.

Náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč označil modernizaci výroby tepla a elektřiny za jeden z důležitých předpokladů pro naplnění městského Akčního plánu udržitelné energetiky a klimatu. Primátor Ostravy Jan Dohnal zdůraznil, že funkční a moderní energetika je dnes důležitou součástí bezpečnosti státu i regionu, který dlouhodobě nesl důsledky těžby a těžkého průmyslu.

Proměna regionu

Ostravský projekt zapadá do širší transformace teplárenství v Moravskoslezském kraji, kam Veolia směřuje významnou část svých investic. Důvod je jednoduchý: právě na severní Moravě a ve Slezsku se nachází většina jejích teplárenských provozů.

Odchod od uhlí už firma realizovala i v dalších městech. Ve Frýdku-Místku skončilo spalování uhlí v roce 2024 a teplo se tam dnes vyrábí zhruba ze 60 procent z biomasy a ze 40 procent ze zemního plynu. Karviná prochází dvoufázovou transformací, po níž má být uhlí do roku 2029 zcela nahrazeno kombinací zemního plynu a tuhých alternativních paliv. V Krnově už dnes pokrývá přibližně 80 procent potřeby tepla biomasa a úplný odchod od uhlí je tam také plánován do roku 2029.

„Dekarbonizace v regionu nestojí na jednom řešení, ale na kombinaci zdrojů – od zemního plynu přes biomasu až po využití odpadních a alternativních paliv. Společným jmenovatelem je postupné snižování emisí, vyšší účinnost výroby a zachování stabilních dodávek tepla pro domácnosti i průmysl,“ uzavírá Jakub Tobola.

Foto: Veolia