Skupina Veolia Energie ČR má jasno v tom, jak bude probíhat odklon od uhlí v Teplárně Karviná. Obří projekt má zajištěné financování, vybrané technologie i harmonogram. Teplárna dnes zásobuje teplem a teplou vodou přibližně 50 000 domácností v Karviné a Havířově.

Transformace navazuje na již realizované investice: v posledních letech prošel karvinský teplárenský provoz modernizací za více než půl miliardy korun, která snížila závislost na uhlí zhruba o čtvrtinu. Druhá fáze dekarbonizace si vyžádá investici 9,4 miliardy korun a povede k úplnému ukončení využívání uhlí do roku 2029. Odklon od uhlí v Karviné patří mezi největší a technologicky nejnáročnější projekty, které Veolia Energie ČR v tuzemsku realizuje.

I. fáze: rozjezd

V letech 2021–2024 proběhla první fáze dekarbonizace. Zahrnovala odstavení tří uhelných kotlů a instalaci šesti nových plynových horkovodních kotlů. Součástí změn bylo také ukončení uhelného provozu v Teplárně ČSA. Současný palivový mix tvoří přibližně 75 % uhlí a 25 % zemní plyn.

Environmentální dopady první fáze jsou výrazné. Emise oxidů dusíku se snížily o více než 53 % a oxid siřičitý o více než 72 %. Emise CO₂ klesly o 30 % oproti původnímu stavu.

„První fáze dekarbonizace si vyžádala investici 536,5 milionu korun, přičemž 45 % pokryla dotace z Modernizačního fondu,“ říká ředitel pro strategii a regulaci skupiny Veolia Energie Miroslav Zajíček.

II. fáze: konec uhlí

Druhá fáze znamená definitivní odstavení zbývajících čtyř uhelných kotlů v Teplárně Karviná. Nahradí je multipalivový kotel K7 spalující tuhá alternativní paliva (TAP) a biomasu, nová parní turbína TG8 a doplňkový plynový kogenerační zdroj.

Budoucí palivový mix bude tvořen z 53,19 % TAP (zejména vytříděný komunální odpad s příměsí biomasy) a z 46,81 % zemní plyn. „Celkové investice do druhé etapy dosáhnou více než 9,4 miliardy korun. Projekt získal dotaci z Modernizačního fondu přesahující 5 miliard korun, což představuje 53 % z celkových nákladů,“ uvádí Miroslav Zajíček.

Po dokončení projektu v roce 2029 klesnou emise CO₂ oproti původnímu stavu o 200 000 tun ročně, což odpovídá emisím přibližně 47 000 osobních automobilů.

TAP je lokální

Zásadní roli v nové energetice Karvinska budou hrát tuhá alternativní paliva. Od roku 2029 má z těchto zdrojů pocházet více než polovina tepla pro region. „Využití TAP je efektivní způsob, jak opustit uhlí. Místo ukládání zbytkového odpadu na skládky ho přeměníme přímo v regionu na teplo a elektřinu. Zabráníme tak emisím metanu ze skládek a zároveň nahradíme fosilní paliva,“ vysvětluje Zajíček. Podle něj jde zároveň o cestu ke stabilnější ceně tepla a nižší závislosti na zemním plynu.

Oduhelnění země

Projekt zapadá do širšího trendu odklonu od uhlí v České republice. Ještě před dvěma dekádami bylo uhlí dominantním zdrojem energie i tepla, dnes jeho podíl postupně klesá pod tlakem evropské klimatické politiky, rostoucích cen emisních povolenek i technologických změn. V teplárenství se uhlí postupně nahrazuje kombinací zemního plynu, biomasy, energetického využití odpadu a dalších nízkoemisních zdrojů. Stát i firmy přitom využívají nástroje jako Modernizační fond, který pomáhá financovat rozsáhlé investice do dekarbonizace. Karviná tak není izolovaný projekt, ale součást širší proměny české energetiky směrem k nižším emisím a vyšší efektivitě.

GreenUp

Dekarbonizace Teplárny Karviná je jedním z pilířů strategie GreenUp, globálního programu skupiny Veolia. „V jeho rámci jsme se zavázali, že v České republice investujeme do dekarbonizace více než 20 miliard korun. Tyto prostředky směřují do technologických inovací, modernizace výroby a ekologizace energetických zdrojů,“ dodává Zajíček.

Foto: Veolia